Hrozí nám orbánizace české politiky?

Share

Veřejně prospěšné organizace a sociální služby jsou pro stát a vládu partnerem. Jsou stejně hodnotově a ideově pluralitní jako celá společnost. Snahu o jejich diskreditaci je proto třeba vnímat jako varovný signál. Tyto organizace totiž vadí zejména v nedemokratických režimech, stejně jako svobodná média a nepohodlní kritici. Organizace obhajující práva žen jsou první na seznamu. Jde ale ve skutečnosti o svobodu a pluralitu ve společnosti. Z “genderu” se tak stává symbol.

Neziskové organizace často vznikají poté a tam, kde stát dlouhodobě selhává, a přináší pomoc těm, kterým není jinak dostupná. Tyto organizace upozorňují na problémy, které stát přehlíží, a pomáhá těm, kteří by jinak zůstali bez pomoci, ať už jde o různé skupiny nemocných a zdravotně postižených, seniory s demencí, rodiny pečující o své blízké nebo sociálně vyloučené. Na západ od našich hranic jsou často nepostradatelným a respektovaným partnerem při tvorbě veřejných politik založených na důkazech a hlasu těch, kterých se týkají.

Výdaje na služby, které poskytují, by měly být stejně mandatorní a nezpochybnitelné, jako jsou dnes investice do dopravy, kinematografie, vzdělávání nebo zemědělství. Situace, kdy jsou sociální služby vnímány jako fakultativní dobročinná činnost, je neudržitelná. Nejedná se o zbytnou činnost, ale klíčový pilíř sociální ochrany a významný sektor veřejných služeb jak z hlediska zaměstnanosti, tak i dopadu na společnost.

Lidé, kteří tyto organizace založili, do nich často investují čas i prostředky, aby řešili problém, se kterým se v životě setkali oni sami nebo jejich blízcí. Jsou to většinou lidé s vysokoškolským vzděláním, kteří často pracují za nízké mzdy, někdy dobrovolnicky. Často se od nich přitom očekává, že budou svou činnost vykovávat „dobročinně“ a pro dobro věci.

Místo znejisťování práce neziskových organizací potřebujeme stabilní výdaje a financování sociálních služeb a činností, které chrání jednotlivce, rodiny, obce a společnost jako celek.

Místo zpochybňování a rozdělování organizací na hodné a zlé se proto raději společně zasaďme o potřebnou deinstitucionalizaci služeb a podporu lidí a organizací, kteří pečují o nemocné, zdravotně postižené a nesoběstačné a nedejme dopustit, aby se organizace, které nám obětavě pomáhají, ocitli bez naší podpory.

Dejme našim zástupcům na místní, regionální i národní úrovni vědět, že podporu nemocných a znevýhodněných považujeme za svoji prioritu.

 

Autor: Petr Wija