Ke konci srpna bylo bez práce 230 tisíc lidí, z toho 36 procent nad 50 let

Ke konci srpna Úřad práce ČR evidoval celkem 230,5 tisíc uchazečů o zaměstnání. To je o 66,3 tisíc osob méně než před rokem. Zároveň jde o nejnižší srpnovou hodnotu od roku 1997, kdy bylo bez práce 230,3 tisíc lidí. Z celkového počtu uchazečů ženy tvořily více než polovinu (55 %), celkem jich bylo bez práce necelých 127 tisíc. Průměrný věk nezaměstnaných v srpnu činil 43 roky. Více než každý třetí nezaměstnaný byl starší 50ti let (36 % všech nezaměstnaných). Celkem jich bylo 83 tisíc lidí. Dlouhodobě nezaměstnaných, tj. déle než 12 měsíců, bylo 70,5 tisíce lidí. Tedy téměř každý třetí (31 %). Průměrná délka nezaměstnanosti činila 1,8 roku (přesně 657 dní). Osob se zdravotním postižením bylo mezi nezaměstnanými 40 tisíc (17,4 % z celkového počtu nezaměstnaných). Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v srpnu 75,6 tisíce lidí, tj. jedna třetina evidovaných na úřadech práce (33 %). V srpnu minulého roku (2017) to bylo necelých 28 %. Nezaměstnaní pobírají v průměru 7 579 Kč.

V mezinárodním srovnání měla ČR podle posledních dat Eurostatu za červenec 2018 nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU. Podíl nezaměstnaných osob zůstal na úrovni 3,1 %.

Práci hledají nejčastěji lidé s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Z profesního hlediska bylo v evidenci nejvíce pomocných pracovníků ve výrobě, prodavačů, všeobecných administrativních pracovníků, uklízečů a pomocníků v hotelích a jiných objektech, pracovníků v ostraze, řidičů osobních a malých dodávkových automobilů, pomocných manipulačních dělníků či pracovníků v gastronomii. 

Během srpna se na úřad práce nově přihlásilo 35,7 tisíce lidí. Přibylo zejména absolventů. Hlavní vlnu pak úřad očekává, jako každý rok, v září. Počet absolventů v evidenci Úřadu práce ale celkově klesá. “Řada mladých lidí se navíc snaží hledat si práci už v době, kdy ještě mají status studenta. Také zaměstnavatelé mají zájem o uchazeče, kteří mohou do firem vnést inovativní myšlení, nové prvky a nadšení. Právě to se velmi dobře osvědčuje v praxi, zejména v rámci smíšených týmů,“ vysvětluje ředitelka Úřadu práce ČR Kateřina Sadílková.

Vývoj na pracovním trhu aktuálně odpovídá jak dlouhodobé situaci, tak ročnímu období. Trh práce nadále ovlivňuje dobrá kondice české ekonomiky a sezónní práce, které jsou stále v plném proudu. 

Meziměsíčně i meziročně se zvýšil počet volných pracovních míst. Zaměstnavatelé jich prostřednictvím úřadů práce v srpnu nabízeli přes 313 tisíc, z toho necelých 222 tisíc bylo vhodných pro cizince téměř 15 tisíc pro osoby se zdravotním postižením (OZP). 

„Řada zaměstnavatelů flexibilně zareagovala na nedostatek pracovních sil a přikročila k úpravě svých požadavků tak, aby odpovídaly současnému trhu práce. Tak například v současně době už tak striktně nevyžadují úplnou profesní způsobilost, dosaženou úroveň vzdělání, získání konkrétní kvalifikace a praxi v oboru nabízeného pracovního místa. Prioritou pro zaměstnavatele je především zájem o danou pozici, ochota učit se novým věcem, spolehlivost, flexibilita a chuť pracovat. Zaměstnavatelé si zaměstnance sami zaškolují a “pracují” s nimi mnohem intenzívněji, např. pro ně pořádají kurzy, školení apod.,“ uvádí generální ředitelka ÚP ČR.

 

Podíl nezaměstnaných osob v ČR k 31. 8. 2018 3,1 %
Počet uchazečů o zaměstnání 230 499
Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání 209 710
Míra nezam. podle Eurostatu (červenec 2018) 2,3 %
Počet volných pracovních míst 313 224

 

Nejpoužívanější nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti jsou veřejně prospěšné práce. Ke konci srpna v rámci nich pracovalo více než 12 tisíc osob

Nejpoužívanější nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) jsou veřejně prospěšné práce (VPP). Ke konci srpna pracovalo na VPP celkem 12 390 lidí. VPP jsou určeny pro dočasné pracovní uplatnění uchazečů o zaměstnání, kterým ÚP ČR věnuje při zprostředkování zaměstnání zvýšenou pozornost. Jedná se o pozice v oblasti méně kvalifikovaných a pomocných prací. Úřad práce ČR tato místa vytváří ze zákona jako krátkodobé pracovní příležitosti. Za standardní délku trvání VPP považuje 12 měsíců. Ve výjimečných případech lze uzavírat pracovní poměr i na 24 měsíců – jedná se zejména o uchazeče o zaměstnání, kteří nemohou najít uplatnění na otevřeném trhu práce a působí jako asistenti prevence kriminality (APK) a koordinátoři VPP. Měsíční výše příspěvku na mzdy pracovníků VPP činí 15 000 Kč. V případě APK je to 16 500 Kč a u předáků VPP pak 16 000 Kč. Opakovaně může ÚP ČR podpořit stejného klienta pouze výjimečně, např. tehdy, když se jedná o osobu se zdravotním postižením, uchazeče do 30 nebo naopak nad 50 let či rodiče, který pečuje o dítě do 15 let nebo o uchazeče, kterému hrozí sociální vyloučení, jestliže se opakovaně prokáže, že nemůže najít zaměstnání na volném trhu práce. Pokud konkrétní klient spadá do výše uvedené skupiny, může ÚP ČR udělit výjimku, aby dotyčný mohl u stejného zaměstnavatele nastoupit na VPP opětovně. Vždy je ale třeba každý takový případ posoudit individuálně, a to z úrovně příslušné krajské pobočky či kontaktního pracoviště ÚP ČR. 

VPP zaměstnavatelé nejčastěji využívají při úklidu a údržbě veřejných prostranství a zeleně, pomocných pracích, opravách veřejného majetku, v lesnictví, v charitě, sociálních službách, v dohledové službě, při zaměstnávání APK nebo k zajištění dalších veřejně prospěšných činností. Obce a kraje je mohou využít také při odstraňování následků živelných pohrom nebo při zimních a jarních údržbách. 

 

Zdroj: Úřad práce ČR