ČSÚ: Průměrná mzda meziročně vzrostla nejvíce v sektoru zdravotní a sociální péče, nejméně ve vzdělávání a veřejné správě

Ve 2. čtvrtletí 2024 vzrostla průměrná hrubá mzda oproti stejnému období minulého roku o 6,5 %. Po zohlednění vlivu inflace se jedná reálně o růst o 3,9 %. Nejvyšší růst byl v odvětví zdravotní a sociální péče (11,1 %), nejnižší ve vzdělávání (2,1 %) a ve veřejné správě, obraně a povinném sociálním zabezpečení (2,9 %).

Čtěte více

Zaměstnance v sociálních službách nejvíce trápí nízké platy, v samotné práci ale nalézají smysl

Zaměstnance v sociálních službách nejvíce trápí nízké platy, v samotné práci ale nalézají smysl, vyhovuje jim i jejich pracovní náplň. Vyplývá to z rozsáhlého dotazníkového šetření Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR (APSS ČR) zaměřeného na spokojenost zaměstnanců v sociálních službách.

Čtěte více

Počet volných míst v sociálních službách poroste. Nejvíce chybí pečovatelky a zdravotníci

Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR provedla po 3 letech rozsáhlé dotazníkové šetření, které zjišťovalo, kolik aktuálně chybí zaměstnanců v sociálních službách. Zatímco v roce 2020 poskytovatelé sociálních služeb postrádali zhruba tisíc pracovníků, nyní jsou to již téměř tři tisíce.

Čtěte více

ČSÚ vydal statistickou ročenku Česka za rok 2021

V roce 2021 zemřelo o 28,1 tisíce více osob, než kolik se živě narodilo dětí. Jednalo se tak o nejhlubší přirozený úbytek v historii Česka od roku 1918. Počet zemřelých byl nejvyšší od konce druhé světové války, přičemž v porovnání s průměrem let 2015–2019 byl vyšší o čtvrtinu. Čtěte více

Podívejte se na záznam ze čtvrtého fóra rodinné politiky 2021

Čtvrtý ročník Fóra rodinné politiky se uskutečnil v úterý 7. a středu 8. září 2021 v pražském Cubex Centrum (viz program). Letos se zaměřil hlavně na dopady koronavirové pandemie. Konference proběhla hybridní formou (prezenčně i online) a vystoupila na ní více než stovka osobností v 18 odborných panelech. Čtěte více

Mapování těla a rizik v rámci prevence muskuloskeletálních nemocí

Jedním ze způsobů zapojení zaměstnanců do vyhledávání a hodnocení rizik jsou interaktivní metody mapování těla a mapování rizik. Tento druh mapování se využívá ke shromažďování informací o zdravotních problémech zaměstnanců pomocí vizuálních snímků s cílem upozornit na časté problémy za účelem dalšího šetření nebo opatření, které slouží jako alternativa například k dotazníkům.

Čtěte více