Nejvyšší kontrolní úřad vydal každoroční hodnocení toho, jak ČR hospodaří s penězi, které dostává z EU. Výsledky poukázaly na slabá místa v rozdělování evropských peněz v ČR. Oproti minulosti se hlavní problémy přesunuly směrem k systému řízení a způsobu rozdělování dotací.
Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo na 29. června online konferenci Zelené a digitální Česko? A co lidé …, která představí naplňování hlavních cílů evropských fondů a investičních příležitosti v novém programovém období 2021-2027.
Češi se v hodnocení národní ekonomiky stali z největších nadšenců jedněmi z největších skeptiků. Zatímco před rokem hodnotilo situaci národní ekonomiky pozitivně 70 %, aktuálně to je jen 30 %. Celkem 86 % Čechů a Češek hodnotí finanční situaci domácnosti jako spíše nebo velmi dobrou (průměr EU je přitom 68 %).
Česká republika by měla v letech 2021 – 2027 čerpat z Evropského sociálního fondu (ESF) na různé sociální služby 1,7 mld eur (44 miliardy korun), což je oproti předchozímu sedmiletému období polovina.
Ztráty spojené s jarní koronakrizí jsou už z více než čtyř pětin odmazány. Na penzijních účtech účastníků třetího pilíře je již více než půl bilionu korun (507 481 mld. Kč). Celkový počet účastníků doplňkového penzijního spoření (DPS) opět čtvrtletně stoupl.
Všeobecná zdravotní pojišťovna vrátila svým klientům za prvních šest měsíců letošního roku 180 milionů Kč za doplatky, které vydali za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely. Tzv. ochranný limit překročilo 266 247 klientů VZP, což je o 5 % více oproti stejnému období loňského roku.
Senioři se stále setkávají s omezeními při poskytování finančních služeb. Přestože může jít o diskriminaci, stížností na znevýhodnění z důvodu věku se stále objevují. I jeden takový případ může vést k odstranění špatné praxe, jak se to podařilo v případě seniora, kterému stavební spořitelna odmítla poskytnout úvěr k financování rekonstrukce.
Ministerstvo financí provedlo měření úrovně finanční gramotnosti dospělé populace. Sběr dat probíhal v lednu 2020 na reprezentativním vzorku 1003 lidí v celé České republice. Výzkum navazuje na předchozí šetření v letech 2010 a 2015 a byl realizován i v dalších zemích světa.