ČSÚ: Nejčastěji se stěhují třicátníci. Nejvíce lidí se přistěhovalo do Středočeského kraje

Share

Nejsilnější migrační proud byl mezi hlavním městem Prahou a Středočeským krajem, přičemž do Středočeského kraje se z Prahy vystěhovalo o téměř 100 tisíc obyvatel více, než se stěhovalo opačným směrem. „Na krajské úrovni přibylo vnitřní migrací mezi roky 2005 a 2017 nejvíce obyvatel ve Středočeském kraji, konkrétně 130 tisíc. Moravskoslezský kraj naopak takto přišel o 39 tisíc obyvatel,“ říká Roman Kurkin z odboru statistiky obyvatelstva ČSÚ.  V období let 2005 až 2017 obec svého bydliště změnilo ročně 214 až 256 tisíc obyvatel, nejvíce v roce 2007. Podíl žen na objemu vnitřního stěhování se v čase spíše zvyšoval, v posledních letech se pohyboval okolo 53–54 %. Vyplývá to z aktuální analýzy Českého statistického úřadu.

Nejčastěji se obyvatelé České republiky stěhovali mezi obcemi v rámci téhož okresu (zhruba 45 % ze všech případů vnitřního stěhování), následovalo mezikrajské stěhování (35 %) a nejméně četné bylo stěhování mezi okresy uvnitř kraje (20 %). K nejvyšší intenzitě vnitřní migrace dochází v prvních letech života v době stěhování malých dětí s rodiči a následně ve věkové skupině 25 až 30 let v souvislosti se stěhováním za prací nebo s rodinou. Průměrný věk stěhujících se osob byl mírně vyšší u žen než u mužů (31,5 vs. 30,4 roku v roce 2017).

„Vnitřní migrací se zvýšil počet obyvatel zejména v obcích Středočeského kraje, nejvíce v Jesenici, Milovicích a Říčanech. Naopak výrazně záporné saldo vnitřního stěhování měla hlavně největší města jako Brno, Ostrava či Praha,“ doplňuje Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ.

V případě meziobecního stěhování dominovaly proudy mezi velkými městy. Nejvýraznější byl ten mezi Brnem a Prahou. Z Brna se do hlavního města přestěhovalo více než 10 tisíc obyvatel a opačným směrem pouze téměř 4 tisíce. Ve sledovaném období byly populačně ziskové kategorie obcí o velikostní skupině do 4 999 obyvatel, naopak ztrátové ty nad 5 000 obyvatel.

Podíl cizinců na vnitřním stěhování byl nejvyšší v letech 2007 až 2009, kdy se pohyboval okolo 17 %. Na začátku a na konci sledovaného období to pak bylo okolo 8 %. Nejvíce se mezi cizími státními příslušníky stěhovali Ukrajinci, Vietnamci a Slováci, kteří ale také patří mezi nejpočetnější skupiny cizinců žijících na našem území.

Více informací naleznete v publikaci ČSÚ „Vnitřní stěhování v České republice za období 2005–2017“.

 

Zdroj: ČSÚ