Zbyde ve městech místo pro stromy? Nový stavební zákon s nimi nepočítá

Sucho, neúnosná vedra nebo bleskové povodně trápí hlavně obyvatele ve městech a na vesnicích (1). Návrh nového stavebního zákona žádnou pomoc pro rychlejší a levnější adaptaci na změnu klimatu nenabízí. Spíše naopak. Nepodporuje rozšiřování zelených a zasakovacích ploch, neurychlí slibovanou revitalizaci opuštěných a zanedbaných brownfieldů a naopak má ulehčit výstavbu na zemědělské půdě. Pokud chceme mít ve městech méně tepelných ostrovů, více zeleně a dostatek vláhy, je nezbytné vládní návrh nového stavebního zákona přepracovat.

V říjnu jde návrh zákona (2) do prvního čtení v Poslanecké sněmovně.

”Hlavním problémem nově navrhovaného českého stavebního práva je až příliš jednostranné zaměření se na podporu ekonomického růstu a maximální urychlení všech řízení. To však bohužel jde poměrně velmi drasticky nejen proti celospolečenským zájmům environmentálním a sociálním, ale zejména silně zasahuje do ochrany práv občanů, obcí, spolků, ale i mnohých, zejména pak menších, podnikatelských subjektů či vlastníků půdy. Návrhu nového stavebního zákona také  v podstatě chybí hlubší a účinnější mechanismy (zvláště transparentnost a elektronizace) boje s korupcí a dalšími negativními jevy, které jsou na věci územní a stavební navázané,” upozorňuje prof. Milan Damohorský z České společnosti pro právo životního prostředí.

“Výstavba významně ovlivňuje, jak budou města i krajina schopny čelit extrémním výkyvům počasí. Nový stavební zákon usnadňuje zástavbu volných pozemků na úkor zelených a vodních ploch. Bez nich přitom bude život ve městech a na vesnicích naprosto nesnesitelný. Vrácením návrhu k přepracování máme jedinečnou šanci maléru předejít,” říká Martin Skalský z Arniky.

“Prosazujeme takový stavební zákon, který podpoří efektivní́, hospodárné a rychlé realizace adaptačních opatření ve městech a na vesnicích. Dobrá zahraniční praxe ukazuje, že užitečná je dostatečná podrobnost v územním plánování, jedno povolení ke stavbě, které zastřešuje stanoviska všech dotčených úřadů, jež hlídají veřejný zájem nejen v oblasti životního prostředí. Český návrh zákona dává příliš velké pravomoce úředníkům stavebního úřadu a osekává pravomoce odborníků a radnic,” doplňuje Petra Kolínská ze Zeleného kruhu.

Vláda opakovaně přiznala (3), že česká města nejsou dostatečně připravena na klimatickou krizi. Návrh zákona řešící oblast stavebnictví však vůbec nepočítá s novými úkoly, které před nás staví klimatická změna. Zcela v něm chybí ekonomické nástroje pro přednostní zástavbu brownfieldů a ochranu dosud nezastavěných území. Opatření, které mají umožnit dohodu mezi developery a městy s cílem posílit finanční účast stavebníků na budování zelených a vodních ploch, jsou dobrovolná nebo zcela bezzubá (4). Hrozí také snadnější zábor zemědělské půdy, o kterém mají v řadě případů nově rozhodovat stavební úřady místo orgánů ochrany zemědělského půdního fondu.

Poznámky

1) Hodnocení zranitelnosti České republiky ve vztahu ke změně klimatu: https://www.cenia.cz/publikace/indikatory-zranitelnosti/

2) Návrh nového stavebního zákona: https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNBJ9HX8DA

3) Problémy České republiky ve vztahu adaptace na klimatickou změnu z pohledu územního rozvoje popisují strategické vládní dokumenty:

– Zásady urbánní politiky: https://mmr.cz/cs/ministerstvo/regionalni-rozvoj/regionalni-politika/koncepce-a-strategie/zasady-urbanni-politiky-(1)

– Politika architektury a stavební kultury: https://www.mmr.cz/cs/ministerstvo/stavebni-pravo/koncepce-a-strategie/politika-architektury-a-stavebni-kultury-ceske-(1)

– Národní strategie regenerací brownfieldů 2019-2024: https://www.mpo.cz/cz/podnikani/dotace-a-podpora-podnikani/podpora-brownfieldu/narodni-strategie-regeneraci-brownfieldu-2019-2024–248322/

4) Návrh stavebního zákona a nástroje územního plánování:

– Regulační plán – beze změny oproti současnosti. V praxi se téměř nevyužívá.

– Dohoda o parcelaci – návrh tento nástroj ruší.

– Plánovací smlouvy – dobrovolné, nevyvážené závazky obce a investora, riziko „nákupu“ změn územního plánu od těch, kdo mají dostatečný kapitál.

– Náhrada za změnu v území – jen v případě snížení hodnoty. Při zvýšení hodnoty žádný odvod povinný není.