Jak rozdýchat plíce po COVID-19: Návod k cvičení a rehabilitaci

Únava, vyčerpání, dušnost a celkově snížená výkonost jsou nejčastější pozůstatky prodělané infekce covid-19. Odborníci z Fakultní nemocnice Olomouc proto vytvořili sadu cviků pro pacienty vyléčené z covidu-19, které jim pomohou dostat se zpět do formy. Vydali návod na cvičení, který zahrnuje nácvik správného dýchání, silový trénink a doporučení vytrvalostních aktivit. Pravidelné cvičení totiž může podle expertů zabránit plicní fibróze a pozánětlivému ztuhnutí plic, které jsou vážnými komplikacemi u pacientů vyléčených z infekce covid-19.

Webinář postCOVID syndrom a možnosti rehabilitace bude možné sledovat ve čtvrtek 22. dubna od 17 hodin (níže).

Program:

• Eliška Sovová: Úvod – projekt 5S (5 min.)
• Milan Sova: Postcovid syndrom – nebojme se neznámého (5 min.)
• Kateřina Neumannová: Jaké dechové trenažéry lze použít k usnadnění dýchání? (10 min.)
• Barbora Imrichová, Monika Mikulášková: Cvičení po COVID-19 (10 min.)
• Katarína Moravcová, Beata Barbořík Brošová: Nordic walking jako možnost aktivní rehabilitace po nemoci COVID-19 (10 min.)
• Lázně – další možnost jak se zotavit po COVID-19 (5 min.)
• Lékaři radí zejména pacientům s mírným průběhem nemoci vrátit se k pohybovým aktivitám co nejdříve – k dechovému cvičení je podle nich vhodné připojit i kondiční procházky a postupně také silový trénink.

Více informací o webináři.

Koronavirus napadá horní cesty dýchací. Pokud imunitní systém včas nezasáhne, postupuje dál do plic, kde může vyvolat virový zánět. V takovém případě trvá léčba déle a pacienti mohou mít dýchací obtíže i po odeznění infekce.

„U řady pacientů sledujeme po prodělané infekci změny na plicích. Častěji se jedná o starší lidi, u nichž měla infekce horší průběh. Asi u 4 % nemocných, kteří u nás podstoupili podrobné vyšetření kvůli přetrvávajícím postcovidovým problémům, pozorujeme výrazné snížení plicních funkcí,“ vysvětluje primář Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy FN Olomouc MUDr. Milan Sova, Ph.D.

Zároveň však dodává, že u většiny pacientů se postižené plíce daří dobře léčit.

„Problém nastává ve chvíli, kdy se na plicích začnou vytvářet drobné jizvy a jemná plicní tkáň tuhne,“ popisuje primář Sova příčiny plicní fibrózy, která plíce poškozuje trvale. Z tohoto důvodu doporučuje všem, kdo covid-19 prodělali, začít se co nejdříve hýbat, posílit plíce správným dýcháním a vyrazit na čerstvý vzduch.

Experti z Olomouce sestavili pro lidi po infekci covid-19 sadu univerzálních cviků, které jsou zaměřené na posilování svalů končetin, středu těla, ale také na brániční dýchání, díky kterému dochází k lepšímu okysličení organismu, zvýšení rozvíjení hrudníku a posílení dýchacích svalů.

„Dýchání má vliv na celý náš organismus. Hodně lidí má špatný dechový vzor a nedýchají správně, což může v důsledku zhoršovat tělesný výkon, a to nejen u sportovců. Zároveň platí, že ke správnému dýchání nestačí posilovat pouze plíce, je třeba zaměřit se i na další části našeho těla,“ vysvětluje přednostka Kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace z FN Olomouc prof. MUDr. Eliška Sovová, Ph.D.

Silový trénink radí lidem po koronaviru absolvovat minimálně 3× týdně a každý den jej doplnit o 30minutovou svižnou procházku nebo jinou vytrvalostní aktivitou. Podle ní není nutné čekat měsíce, než se lidé vrátí ke sportu a zdravému pohybu. „Těm, jež prodělali covid-19 pouze s mírným průběhem nebo dokonce bez příznaků, doporučujeme začít cvičit 14 dní po nemoci. Důležité přitom je vnímat své tělo. Nadměrné pocení, velkou únavu nebo dušnost bychom měli brát jako signály ke zpomalení nebo doplnění dalších vyšetření v odborných postcovidových poradnách,“ dodává prof. Sovová.

Na vytvoření brožury se podílela i doc. Mgr. Kateřina Neumannová, Ph.D., z Katedry fyzioterapie Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, která je přední expertka na plicní rehabilitaci.

„Vytvořit univerzální brožuru pro pacienty po covid-19 nebylo vůbec lehké, proto chci zdůraznit, že je nutno ke každému pacientovi přistupovat individuálně. Při nejasnostech, jak má pacient cvičení a pohybové aktivity provádět, jaká cvičení a jaké pohybové aktivity jsou pro něj vhodné, je nezbytné, aby se pacient poradil se svým ošetřujícím lékařem nebo přímo s fyzioterapeutem,“ dodává doc. Kateřina Neumannová.

Potíže s dechem vyřešilo cvičení

Když při jedné z pravidelných vycházek v době vánočních prázdnin roztřásla Tomáše (45) zimnice, tušil, že nepůjde jen o důsledek chladného počasí. Ještě ten den ulehl do postele se zvýšenou teplotou a myšlenkou, že letošní Silvestr pro něj bude mimořádně poklidný.

„K teplotě se rovnou přidaly problémy s dýcháním. Hned jsem proto volal svému praktickému lékaři, který mě poslal na testy. Ty potvrdily pozitivitu infekce covid-19,“ vypráví Tomáš. K prvním příznakům se přibližně po pěti dnech probíhající nemoci přidala ztráta čichu a následně také chuti. Největší starost však Tomášovi dělalo zhoršené dýchání. „Nemohl jsem se pořádně nadechnout. Bylo to, jako by mi někdo pořád seděl na prsou. I když jsem měl nějakou zátěž nebo jen odpočíval, pořád to bylo stejné,“ popisuje svůj zdravotní stav.

Dušnost ho neopustila, ani když se po ukončení neschopenky vrátil zpět k práci dispečera logistické firmy, která mimo jiné zahrnuje i fyzickou manipulaci s nedoručenými zásilkami. Navštívil proto plicní ambulanci, kde zahájili terapii s pomocí léků určených k inhalaci, které mu pomáhají zlepšit dýchání. Zhoršený zdravotní stav ho zároveň donutil zamyslet se nad vlastní fyzickou kondicí.

„Dřív jsem hrával fotbal nebo tenis a chodil jsem často plavat. Poslední dobou jsem ale sport zanedbával. Když jsem se chtěl k tenisu vrátit, skončilo to natrženou achilovkou. Chybějící fyzická aktivita se bohužel odrazila na mojí hmotnosti. Postupně jsem se přesunul do kolonky – obézní. Objednal jsem se proto na fyzioterapii do Fakultní nemocnice v Olomouci,“ dodává Tomáš.

Od fyzioterapie očekával, že mu pomůže zlepšit fyzickou kondici a zhubnout nadbytečná kila. Místo pocení na rotopedu mu však doporučili dechová cvičení. „Vysvětlili mi, že kvůli dýchacím potížím, které mě provázely v průběhu infekce covid-19 i po ní, musíme začít zvolna a postarat se především o plíce. Mám teď sadu šesti dechových cvičení, které si opakuji každý den. Zabere mi to asi 20 minut,“ vysvětluje Tomáš.

Techniky, které se věnují tréninku správného dýchání, mají za úkol zvýšit sílu dýchacích svalů a odvrátit nebezpečí plicní fibrózy, která se u pacientů po prodělané infekci covid-19 může později objevit. Lékaři proto radí zejména pacientům s mírným průběhem nemoci vrátit se k pohybovým aktivitám co nejdříve. K dechovému cvičení je podle nich vhodné připojit i kondiční procházky a postupně také silový trénink.

„Po měsíci cvičení se mi konečně opět lépe dýchá. Ještě mě čeká jedna kontrola na plicním oddělení a pak už bychom se v rámci fyzioterapie měli pustit do cvičení s větší zátěží,“ uzavírá Tomáš.

Dopady prodělání nemoci COVID-19 na zdraví

Při velmi těžkém průběhu jsou nejčastěji postiženy plíce rozsáhlou oboustrannou pneumonií, která může být komplikována výskytem syndromu akutní dechové tísně (tzv. plicním otokem), postižením srdečního svalu, arytmiemi, poruchou srážení krve, případně sekundární infekcí plic. Kromě toho v následující fázi onemocnění může docházet k rozvoji dalších orgánových komplikací a pozdních následků (nově nazývaných post-COVID syndrom či long-COVID).

U větší části pacientů, kteří nemoc COVID-19 prodělali v domácím prostředí, se neobjevují žádné dlouhodobé následky. Nicméně u některých osob jsou popisovány dlouhodobé projevy postižení plicního parenchymu, dolních dýchacích cest, plicních cév, srdce a dalších orgánů.

Pacienti po prodělání onemocnění COVID-19 nejčastěji uvádějí únavu, dechové obtíže (dušnost případně vnímání blíže nespecifikovatelného dechového diskomfortu), kašel, bolesti na hrudi, malátnost, mravenčení končetin, poruchy zažívání, úzkost, depresi a další řadu příznaků, které mohou trvat i několik měsíců.

Pomůže cvičení, plicní rehabilitace a porada s odborníkem

Pokud tedy po prodělání nemoci COVID-19 vnímáte, že vaše tělo „nefunguje“ tak, jak jste byli dříve zvyklí, cítíte se unaveni, během běžných denních i pohybových aktivit cítíte, že se při nich zadýcháváte (máte pocit krátkého dechu, pocit, že nestačíte s dechem, že vám nejde zhluboka nadechnout, vydechnout), nevydržíte je vykonávat tak dlouho, jak jste je před nemocí prováděli, cítíte se při nich nebo po jejich provádění unavení, tak je vhodné váš stav konzultovat s vaším ošetřujícím lékařem.

Ošetřující lékař vám v rámci komplexního řešení vašich obtíží může indikovat také ambulantní plicní rehabilitaci, která nejčastěji zahrnuje vstupní a výstupní vyšetření, edukaci, pohybovou léčbu, techniky respirační fyzioterapie a další fyzioterapeutické postupy, které jsou zvoleny podle všech vašich obtíží včetně zahrnutí léčby i jiných onemocnění, pokud se s nějakým dalším onemocněním léčíte.

Na programu plicní rehabilitace se budete společně podílet s vaším fyzioterapeutem, který vás postupně naučí všechny důležité cviky a nastaví vám pohybový trénink tak, aby léčba byla pro vás co nejvíce přínosná.

Zpočátku poradí fyzioterapeut

Je důležité si uvědomit, že bude nutné naučenou „autosestavu“ cviků a pohybový trénink provádět pravidelně i v rámci domácího cvičebního programu, aby benefity z této léčby byly co největší. Po ukončení ambulantní rehabilitační léčby a zhodnocení jejího efektu vám fyzioterapeut nastaví i následný domácí program plicní rehabilitace, ve kterém již budete pokračovat zcela samostatně.

Je také důležité se postupně navrátit k pohybovým aktivitám, které jste před onemocněním vykonávali. Nicméně rychlost návratu k pohybovým aktivitám bude rozdílná u pacientů, kteří měli asymptomatický případně lehký průběh, v porovnání s lidmi, u kterých byl průběh nemoci těžký (viz tabulka níže). Prováděním pravidelné pohybové aktivity ve spojení s úpravou jídelníčku a vhodnou délkou spánku můžete ovlivnit i nejčastější rizikový faktor pro těžký průběh COVID-19 – nadváhu a obezitu.

Pohybová aktivita dle tíže průběhu nemoci

Asymptomatický (neboli bezpříznakový) pacient	Začít s pohybovou aktivitou nízké až střední intenzity za týden po ukončení izolace.
Oligosymptomatický (s méně výraznými projevy) pacient s lehkým průběhem a bez nutnosti hospitalizace	Začít s pohybovou aktivitou nízké až střední intenzity přibližně dva týdny po ukončení izolace.
Symptomatický pacient vyžadující hospitalizaci bez nutnosti pobytu na JIP	Začít s pohybovou aktivitou nízké až střední intenzity dle doporučení lékaře nebo fyzioterapeuta. V 6. až 8. týdnu od diagnózy COVID-19 je vhodné provést zhodnocení plicních a srdečních funkcí.
Symptomatický pacient vyžadující ventilační podporu (umělou plicní ventilaci)	Přísně individuální zhodnocení plicních, srdečních a dalších funkcí a individuální nastavení pohybové aktivity lékařem nebo fyzioterapeutem.

Viz též: Z plicní rehabilitace neprofitují jen pneumologičtí pacienti