Zemřela doktorka Milena Černá. Významně se zasloužila o rozvoj charity i sociálních služeb v Česku

Zemřela doktorka Milena Černá, která stála u zrodu Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové (VDV) a byla také jeho dlouholetou ředitelkou a později předsedkyní správní rady. Byla také předsedkyní české pobočky Evropské sítě proti chudobě. Pracovala též pro sdružení Rozkoš bez rizika, které pomáhá osobám s rizikovým sexuálním chováním v prevenci a léčbě sexuálních chorob.

„Doktorka Milena Černá velkým dílem přispěla k rozvoji charity i sociálních služeb u nás po sametové revoluci“, uvedla dnes v tiskové zprávě manažerka komunikace Jana Taušová.

„Milena Černá už v průběhu prvních let činnosti pro Výbor nashromáždila obrovské množství zkušeností. Měla výhodu, že byla lékařka, takže rozuměla zdravotnickým, ale i sociálním tématům, a seznámila se s mnoha programy po celém státě. Byla obrovskou odbornou oporou pro nás ve správní radě, kteří jsme se v některých tématech tak dobře neorientovali. A dělala to ne jenom jako práci, ale jako poslání, což je velmi důležité,“ vzpomíná člen správní rady a též jeden ze zakladatelů VDV Ivan Douda.

„Milena Černá plně naplňovala původní záměr, proč byl Výbor dobré vůle založen Olgou Havlovou, tedy pomáhat těm nejpotřebnějším a zároveň se podílet také na atmosféře filozofie pomoci“, dodává Ivan Douda.

„Zemřela žena plná lidskosti a pochopení pro všechny potřebné a nesmiřitelná k těm, kteří páchali zlo. Velká bojovnice. I při své těžké nemoci dokázala vzdorovat a byla tak naději pro ostatní,“ doplňuje vzpomínku na paní Černou Hana Malinová, ředitelka organizace Rozkoš bez rizika.

Doktorka Milena Černá byla přední kapacitou v lékařských oborech dermatologie a venerologie, lékařkou chartistů a dlouholetou ředitelkou Výboru dobré vůle. Do roku 1986 pracovala jako lékařka na Dermatovenerologické klinice FVL UK, po sametové revoluci byla zvolena do zastupitelstva hlavního města Prahy, kde pracovala jako předsedkyně sociální komise.

Byla blízkou přítelkyní Olgy Havlové. Poté, co v roce 1989 vážně onemocněla, se rozhodla svůj další život věnovat pomoci těm, kteří se ocitnou na okraji společnosti nebo jsou na pomoc druhých odkázáni. Začátkem 90. let se podílela na zakládání Výboru dobré vůle.