Vysokoškolsky vzdělaných sester přibývá, ale ubývá těch, které by chtěly s pacientem mluvit
Ukazuje se, že s růstem vzdělanosti zdravotních sester zřejmě klesá ochota poskytovat “přímou” péči. Hrozí tedy nedostatek pracovníků, kteří tuto péči, která je velmi potřebná a jejíž potřeba bude se stárnutím populace dále růst, budou ochotni a připraveni dobře a kvalitně poskytovat.
Tento problém ale není specifický pouze pro Českou republiku. Řeší ho také ve Velké Británii, kde se nedávno rozběhla diskuse o tom, jak reformovat systém vzdělávání sester, aby poskytovaly důstojnou a kvalitní péči, jednaly a komunikovaly s pacientem důstojně a byly ochotny se mu více věnovat. A aby byly ochotné poskytovat také “bazální”, “jednoduchou” (obyčejnou) péči. Tuto diskusi v Británii rámovaly titulky “Too posh to wash?” (Jsou sestry příliš “nóbl” a kvalifikované na to, aby poskytovaly osobní přímou péči a “ztrácely čas” s pacientem a nekvalifikovanými činnostmi?).
Kvalita péče jistě není jen ve znalostech – i když jsou nepostradatelné. Je možné, že jsme jednostrannou orientací na některé aspekty péče vytvořili problém? Nebudeme mít brzy mnoho odborníků, ale nedostatek lidskosti, blízkosti a lidského kontaktu v situacích, kdy jsme nejvíce zranitelní a kdy je naše důstojnost “exponována”? Částečně tomu samozřejmě může pomoci rozšíření dobrovolnictví ve zdravotnických zařízeních a jejich “zcivilnění”. V Británii na problém “překvalifikovanosti” sester poukázaly skandály a porušování standardů péče či přímo případy zanedbávání a zneužívání pacientů.
Ministerstvo zdravotnictví k článku vydalo své stanovisko – viz níže.
Reakce Ministerstva zdravotnictví – hlavní sestry ČR na článek: „Chybějí zdravotní sestry. Ty, co se bavily s pacienty.“, uveřejněný v MF dne 15. 8. 2014
Hlavní sestra České republiky zásadně odmítá tvrzení, uvedené v tomto článku, že zdravotní sestra, která má vysokoškolský titul, odmítá a nebude chtít pacienta umýt a bavit se s ním o bolestech a chce být jen staniční sestrou, úřadovat a štítí se pacienta dotknout. Považuji za naprosto nepřijatelné takto paušalizovat profesi zdravotní sestry s vysokoškolským vzděláním. Poškozuje to prestiž tohoto povolání, které i tak není naší společností dostatečně doceněno. Máme mnoho vynikajících sester, které odpovědně pomáhají pacientům v těžkých situacích, jsou odbornicemi v ošetřovatelské péči a ochotně vykonávají řadu základních i velmi náročných výkonů. Musím konstatovat, že tvrzení uveřejněná v tomto článku těžce poškozují sestru v očích veřejnosti, poškozují její úsilí o celoživotní vzdělávání a snižují její profesní čest. Pokud si tento článek přečtou sestry, které již získaly vzdělání vysokoškolským vzděláním nebo budoucí studenti i odborná veřejnost, pak můžeme očekávat velkou negativní odezvu od sester samotných a motivace budoucích studentů tohoto studia značně poklesne. Pokud nebudeme dostatečně podporovat nelehkou profesi sester a dalšího ošetřovatelského personálu, tak i jejich vzdělávání, můžeme se dočkat toho, že nebudeme mít v blízké budoucnosti dostatek ošetřovatelského personálu a poklesne i kvalita a bezpečnost poskytované ošetřovatelské péče.
Článek směšuje několik věcí – jednak vzdělávání zdravotnického ošetřovatelského personálu a jednak počty sester na odděleních nemocnic.
Na co článek naráží, je současný systém vzdělávání ošetřovatelského personálu, který se od roku 2004 změnil.
Fakta o vzdělávání a personálním obsazení nemocnic ošetřovatelskými pracovníky
- Střední zdravotnické školy v současnosti připravují studenty na ošetřovatelskou profesi zdravotnického asistenta, který pracuje pod dohledem všeobecné sestry. Oproti dřívějšímu studiu zdravotní sestry se změnil obsah vzdělávání, je kladen důraz i na všeobecné vzdělávání (státní maturita) a dotace hodin na oborné vzdělávání včetně praxe se snížila. Činnosti sestry se během vývoje medicíny i ošetřovatelství změnily, vykonávají samostatně ošetřovatelskou péči o pacienta a vykonávají i činnosti, které dříve vykonával jenom lékař, a proto i jejich vzdělávání se posunulo do vyššího terciálního vzdělávání, aby měly dostatek odborného vzdělání. Toto vzdělání je v souladu i s evropskou směrnicí, kterou Česká republika přijala, a kde je podmínkou vzdělávání zdravotní sestry minimálně 3 roky odborného vzdělávání v počtu 4600 hodin po všeobecném vzdělání s min. délkou 10 nebo 12 let školní docházky.
Dnes střední zdravotnické školy nejsou školami výběrovými, vstupují na ně studenti, kteří by často jinde neuspěli. Jejich mentální úroveň je mnohdy na úrovni absolventů učebních oborů. Vzdělání sester se posunulo, tak jako i u jiných zdravotnických i nezdravotnických oborů do vyššího stupně vzdělávání. Dalším argumentem je, že absolventi -maturanti často nechtějí nastoupit hned do zaměstnání, ale pokračují ve studiu – to je obecný jev v celé naší společnosti.
Připravená koncepce v návrhu nového zákona, který má nahradit zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních počítá s myšlenkou Bc. stupně jako základního pregraduálního vzdělávání sester s návazností na případně navazující magisterské studium, která jsou již v praxi zavedena. Zdravotnický terén si musí zvyknout, že dnešní sestra získá vzdělání pouze touto cestou a nikoliv jen absolvováním střední zdravotnické školy s maturitou, tak jak tomu bylo dříve. Rozdíl mezi činnostmi zdravotnického asistenta a sestrou bude existovat. Není možné, aby obě kategorie vykonávaly stejnou činnost. Každý má své kompetence a zdravotnický asistent provádí odborně jednodušší výkony, má být expertem na základní ošetřovatelskou činnost a k tomu má být na zdravotnických školách patřičně vzdělán. Za odbornou ošetřovatelskou péči o pacienta ale odpovídá zdravotní sestra s vyššími kompetencemi.
Vzdělání v bakalářském studiu nepřipravuje sestru pro to, aby byla pouze administrativním pracovníkem, vedla ostatní, ale její hlavní náplní je činnost sestry u pacienta, včetně plánování ošetřovatelské péče, uspokojení jeho potřeb, plnění ordinací lékaře. K tomu sama tyto výkony provádí a spolupracuje s ostatními pracovníky zdravotnického týmu, kteří jí jsou v této péči nápomocni – jako je zdravotnický asistent, ošetřovatel nebo sanitář. Na některé základní činnosti není nutné, aby bylo potřebné vysokoškolské vzdělání sestry, ale mohl je poskytovat zdravotník s nižším vzděláním – péče o hygienu, krmení, vyprazdňování, doprovod na vyšetření apod. Je ale na zvážení sestry, v jakém zdravotním stavu se nachází pacient, a zda tuto činnost může vykonat někdo jiný než ona. V praxi potřebujeme všechny tyto kategorie pracovníků, aby bylo možné využít pracovníků s různými kompetencemi na základě rozdílné úrovně vzdělávání. Podmínkou je to, že jich musí být dostatek. - V praxi vznikl problém s tím, že změnou vzdělávání máme nyní sestry, které jsou absolventkami střední, vyšší i vysoké školy a mají úplně stejné kompetence, ale jsou bohužel rozdílně finančně hodnoceny. To vyvolává v řadách sester určitou nerovnost a nespokojenost.
- Sestry – bakalářky nemohou očekávat, a myslím, že většina z nich to ví, že budou dělat vedoucí funkce, ale činnosti zdravotní sestry, které dělají i ty bez vysokoškolského vzdělání s mnoha lety praxe. Nepopírám, že se v praxi nevyskytují sestry se středoškolským vzděláním, které mnohdy nevybíravým způsobem vysvětlí své mladší kolegyni, která získá vzdělání vysokoškolské, že bude vynášet mísy stejně jako ona, protože „ten titul jí k ničemu není“ a nebo i opačně, že se některá bakalářka vyvyšuje nad středoškolačku. Bohužel k tomu občas dochází. Musíme si uvědomit, že počet sester v praxi se středoškolským kvalifikačním vzděláním značně převyšuje počet absolventek kvalifikačního bakalářského studia. Od roku 2008 je počet absolventek kvalifikačního bakalářského oboru všeobecná sestra cca 5000 (jen české vysoké školy), přitom v registru zdravotnických pracovníků máme registrováno cca 103 000 sester.
- Potřebujeme zdravotní sestry, které umí být profesionálními ošetřovatelkami, dokáží být pacientovi na blízku a zároveň umí interpretovat výsledky posouzení i vyšetření pacienta, v naléhavých případech adekvátně reagovat dříve, než lékař doběhne. A toto spatřuji právě ve vzdělaných sestrách, které rozumí nejen svému oboru, ale umí též komunikovat s pacientem i členy týmu, v němž pracují.
- Je potřebné zajistit ošetřovatelskou péči několika kategoriemi zdravotnického ošetřovatelského personálu (sestra s rozšířenými kompetencemi, sestra specialistka, zdravotní sestra, zdravotnický asistent i sanitář) v dostatečném počtu podle druhu a náročnosti péče, aby byl na odděleních jejich dostatek s odstupňovanými kompetencemi. Bohužel v současné době dochází nejčastěji z ekonomických důvodu ke snižování počtu ošetřovatelského personálu na minimální počty, které jsou dány personální vyhláškou. Není to v pořádku, dochází k přetěžování těchto pracovníků a obávám se snížené kvality a bezpečnosti poskytované péče. Je potřebné provést změny této legislativy a ekonomicky podpořit tyto kategorie a ne jejich počty snižovat, aby se ušetřilo. Vrcholové managementy poskytovatelů zdravotních služeb odpovídají za kvalitu poskytované péče a jejich rozhodnutí o personálním obsazení ovlivňuje i poskytovanou ošetřovatelskou péči.
- V porovnání s ostatními evropskými zeměmi je současné vzdělávání zdravotní sestry v České republice srovnatelné. I v ostatních zemích EU jsou činnosti zdravotnického asistenta jasně odlišeny od činnosti sestry. Jsem přesvědčena o tom, že není možné v současné době připravit zdravotní sestru na středoškolské úrovni, kde není možné zajistit dostatečný rozsah odborného vzdělání s individuální odpovědností za poskytovanou péči. V dubnu tohoto roku byl předložen poradě vedení materiál s hlavními tezemi připravovaného zákona, který má nahradit zákon č. 96/2004 Sb. a touto poradou Ministerstva zdravotnictví byla schválena koncepce bakalářského vzdělání pro zdravotní sestru. Na celé koncepci vzdělávání „nelékařských“ zdravotnických pracovníků pracovala dlouhodobě pracovní komise k transformaci nelékařských zdravotnických povolání jmenovaná panem ministrem a bylo by nešťastné, aby se návrhy a výsledky její práce zašlapaly do země ještě dříve než nabydou platnosti.
Mgr. Alena Šmídová
Hlavní sestra ČR
Viz též Umyje sestra s vysokoškolským titulem pacienta, nebo neumyje? (Medical Tribune 17/2014) a Je dnes vysoká škola pro sestry přínosem? (Medical Tribune, 18.09.2014)
Zdroj: Medical Tribune, Ministerstvo zdravotnictví
