Pocitové mapy – nová služba Národní sítě Zdravých měst

Národní síť zdravých měst ČR nabízí od září 2015 zdarma svým členům novou službu – tzv. „pocitovou mapu“. Ta vznikne ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci (UPOL) v rámci veřejného fóra Zdravého města, obce či kraje. Pocitové mapy přináší možnost aktivně zapojit občany do sběru informací, ale i názorů na lokalitu, ve které bydlí. Nápad vychází z konceptu GeoParticipace – pojem, který popisuje využití prostorových nástrojů v zapojení občanů do rozhodovacího procesu, který se jich týká. Nejčastěji se jedná o rozhodování o prostoru, který je veřejný, ale může se také jednat o sdílení informací či pocitů o okolí, ve kterém žijí.

Svou pocitovou mapu, vytvořenou v rámci Fóra Zdravého města, obdrží dané město či region v běžném kancelářském formátu, případně jako GIS vrstvu. Národní síť Zdravých měst také na příští rok připravuje vlastní mapový server, kde budou tyto mapy souhrnně k dispozici a bude je možné propojit s dalšími informacemi důležitými pro plánování a sledování situace ve městech, například v DataPlánu NSZM.

„Nemůžete vyřešit problém stejnou myslí, která ho vytvořila.“ (Albert Einstein)

Výzkumy z posledních let ukazují, že politická participace skrze tradiční instituce klesá. Zároveň s tím však vzrůstá počet občanů, kteří na politice participují nějakým netradičním nebo nekonvenčním způsobem, např. skrze podpis petice apod. Nejde však o to, že by nekonvenční prostředky politické participace nahrazovaly tradiční způsob účasti na politickém dění. Obě formy participace, tj. tradiční i nekonvenční, se nevylučují.

Podíváme-li se na průzkumy veřejného mínění zjišťující důvěru v Parlament České republiky, prezidenta ČR či obecní zastupitelstva nebo na čísla, která ukazují volební účast v různých volbách, nepřekvapí nás, že se dozvíme, že volební účast i důvěra ve zmíněné instituce je nízká.

Politologové a sociologové se snaží porozumět dané situaci a přijít na to, co je příčinou, či spíše příčinami upadající důvěry v tradiční demokratické instituce a k jakým proměnám dochází. Zjištění, ke kterým dochází, jsou pro mnohé překvapivá. Nejde totiž o to, že by lidé přestali participovat na veřejném dění a ztratili zájem o dění v obci či ve státě, kde žijí. Naopak. Lidé si přejí podílet se na rozhodování o záležitostech, které se jich bezprostředně dotýkají, ale nikoliv pouze skrze tradiční demokratické instituce, např. volby, párkrát za několik let. Jednou z možností posílení participace je uplatnění konceptu geoparticipace a využití mentálních a pocitových map.

Viz více informací o tomto konceptu v publikaci GeoParticipace – jak používat prostorové nástroje v rozhodování o lokalitách, ve kterých žijeme?

PÁNEK, Jiří et al. GeoParticipace: Jak používat prostorové nástroje v rozhodování o lokalitách, ve kterých žijeme?. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014, 76 s. ISBN 978-80-244-4359-1.

 

Zdroj:  NSZM ČR, Katedra rozvojových studií UP, pocitovemapy.cz