Zpráva o zdraví obyvatel hlavního města Prahy
Publikace je prvním souhrnným dokumentem o zdravotním stavu obyvatel na území hl. m. Prahy. Ve zprávě jsou zpracovány informace o vybraných ukazatelích zdraví obyvatel Prahy v porovnání s celorepublikovou populací a v některých vybraných ukazatelích též s evropskou populací (EU-15). Publikace kromě hodnocení vybraných ukazatelů zdravotního stavu předkládá též výsledky různých studií a programů realizovaných na území Prahy, např. Nutriční stav u bezdomovců, Nutriční stav seniorů žijících v institucionalizované péči atd. Zpráva byla zpracována v souladu s dokumentem Zdraví 2020, který navazuje na Zdraví 21 a měla napomáhat při tvorbě a realizaci zdravotní politiky v Praze. Zpráva je vhodným podkladem pro odborníky a pracovníky v ochraně veřejného zdraví, ale také pro ekonomy, sociology či demografy a další odborníky z jiných nemedicínských oborů.
Současná kvalita zdravotní péče prodlužuje délku života, nejedná se však vždy o léta prožitá ve zdraví. Roste počet závažných chronických onemocnění. Nadváhou a obezitou trpí více než polovina české populace, s čímž souvisí nárůst onemocnění diabetem II. typu, kardiovaskulárních a onkologických onemocnění.
Krátký přehled vybraných poznatků:
- Obyvatelé Prahy mají nejvyšší naději dožití při narození ze všech krajů ČR; naděje dožití při narození vykazuje vzestupný trend a dochází ke sbližování hodnot mezi pohlavími; pražská populace v porovnání s populací EU15 ztrácí v naději dožití při narození i v naději dožití ve věku 65 let v průměru 2 roky;
- Podle výsledků studie (realizované v letech 2008 – 2011) zabývající se nutričním stavem seniorů žijících v institucionalizované péči v Praze bylo ve stavu podvýživy 10,2 % seniorů, v riziku podvýživy pak 39,4 % seniorů;
- Stoupá podíl obyvatel na území hl. m. Prahy ve věku 65 a více let; dlouhodobě žije v Praze více seniorů než dětí; v roce 2013 byl zaznamenán v Praze nejvyšší index stáří v ČR;
- Pražští muži onemocní častěji než ostatní populace ČR nádorem prostaty; za posledních deset let došlo k nárůstu incidence prostaty u mužů v Praze o 106 %; Výskyt melanomu kůže je v pražské mužské populaci taktéž na prvním místě v rámci porovnání s ostatními kraji ČR; U žen v ČR i v Praze je nejčastějším nádorem karcinom prsu; ženy v Praze za posledních deset let zaujímají první místo ve výskytu tohoto onemocnění v ČR;
- Dle odborných odhadů žije v Praze přibližně 275 000 pravidelných denních kuřáků;
- Bylo prokázáno, že v Praze mezi šestnáctiletými si destiláty, pivo či alkopops dokázalo snadno nebo velmi snadno obstarat nejvyšší procento dotázaných mladistvých ze všech krajů ČR;
- V Praze je každoročně evidováno cca 10 000 hlášených infekčních onemocnění; snižuje se počet průjmových onemocnění, naopak vzrostl černý kašel a ve výskytu hepatitidy typu A zaujímá Praha v posledních letech nejvyšší nemocnost v ČR; roste počet HIV pozitivních osob a vzestupný trend je zaznamenán rovněž u bakteriálních sexuálně přenosných infekcí; klesá počet hlášených onemocnění tuberkulózou v české populaci a v Praze a to přesto, že Praha jako jiná hlavní města vykazuje nejvyšší nemocnost v rámci ČR;
- Na území hl. m. Prahy je již tradiční výskyt nízkého počtu šetření z důvodu podezření na profesionální onemocnění; stoupá počet pracovníků vykonávajících rizikové práce, tj. expozice pracovníků faktorům nepříznivých pracovních podmínek;
Pozn.: Dne 26. srpna 2015 proběhlo další ze setkání pracovní skupiny Zdravých městských částí i jiných realizátorů místní Agendy 21 (MA21) v rámci Hlavního města Praha. Akce proběhla ve spolupráci s Národní sítí Zdravých měst ČR. Cílem setkání bylo nastavit systém podpory Zdravých městských částí Hl. města Prahy a diskutovat o postupu k vizi Zdravé Prahy v následujících letech.
Zdroj: hygpraha.cz, NSZM ČR
