Co si vzít na úřad práce? Praktické informace pro klienty

Share

Publikace poradí, co si vzít na úřad práce po ukončení zaměstnání, podnikání, po ukončení rodičovské dovolené, po ukončení péče o osobu blízkou nebo po odejmutí invalidního důchodu 3. stupně. Publikace dále obsahuje například informace o tom, jaké jsou důvody vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, kolik si smí uchazeč o práci přivydělat a jak je to s pojištěním v době evidence, a jaké jsou moderní formy hledání práce. Publikace připomíná, že na úřad práce můžete i v případě, že práci máte.

Potřebné doklady

Před první návštěvou ÚP ČR si můžete na portálu MPSV stáhnout „Žádost o zprostředkování zaměstnání”. S sebou si určitě vezměte platný průkaz totožnosti (občanský průkaz, cestovní pas) nebo náhradní doklad, kterým prokážete svou totožnost a místo bydliště. Pokud jste absolvent, nezapomeňte na doklad o nejvyšším ukončeném vzdělání. V případě, že jste pracovali, je nutno doložit potvrzení o ukončení pracovněprávního vztahu, zápočtový list a potvrzení o výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo evidenční list důchodového pojištění. Hledáte-li novou práci po skončení rodičovské dovolené, péče o osobu blízkou nebo pobírání plného invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně (ID 3. st.), budete potřebovat potvrzení o ukončené náhradní době.

Všechny doklady, kromě těch, kterými prokazujete svou totožnost, můžete doložit dodatečně při dalších návštěvách ÚP ČR. Do evidence vás však ÚP ČR zařadí až po jejich předložení, kdy prokážete, že jste splnili podmínky pro zařazení podle zákona o zaměstnanosti.

Občan:

  • platný průkaz totožnosti (občanský průkaz, cestovní pas)
  • nebo platný náhradní doklad (+ např. ŘP nebo cestovní pas s fotografií)

Absolvent po ukončení studia:

  • výše uvedené + doklad o nejvyšším ukončeném vzdělání

Po ukončení zaměstnání:

  • potvrzení o ukončení pracovněprávního vztahu (např. dohoda, výpověď), důvod ukončení pracovněprávního vztahu
  • zápočtový list
  • potvrzení o výši průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního ukončeného zaměstnání
  • potvrzení od zaměstnavatele o vyplacení odstupného (bylo-li vyplaceno)
  • potvrzení o výkonu činnosti (v případě, že máte nějaký doplňkový příjem, např. dohodu, částečný pracovní úvazek), tedy tzv. nekolidujícího zaměstnání
  • evidenční list důchodového pojištění nebo potvrzení doby důchodového pojištění
  • doklad o nejvyšším ukončeném vzdělání
  • doklad o zdravotním znevýhodnění nebo o invaliditě, případně o jiném zdravotním omezení, ke kterému je nutné přihlížet při výběru vhodného zaměstnání

Po skončení podnikání:

  • potvrzení OSSZ o účasti na důchodovém pojištění

Po ukončení rodičovské dovolené:

  • rodný list dítěte

Po ukončení péče o osobu blízkou:

  • potvrzení ÚP ČR o době péče o závislou osobu

Po odejmutí invalidního důchodu 3. stupně:

  • rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu 3. st. + přiznání invalidity 3. stupně z ČSSZ
  • rozhodnutí o odejmutí nebo změně invalidního důchodu + invalidity 3. stupně z ČSSZ

Možnost přivýdělku

Jako uchazeč o zaměstnání si můžete v době, kdy jste v evidenci ÚP ČR, přivydělat v tzv. nekolidujícím zaměstnání. Hrubý příjem ale nesmí v tomto případě přesáhnout polovinu minimální mzdy. V roce 2015 je minimální mzda 9 200 Kč, možnost přivýdělku tedy činí 4 600 Kč hrubého. Od ledna roku 2016 bude minimální mzda 9 900 Kč, vydělat si tak budete moct 4 950 Kč hrubého. V případě přivýdělku v rámci několika pracovních poměrů se konečné výše odměn sčítají. Bez ohledu na výši měsíčního výdělku nebo odměny má klient povinnost nahlásit ÚP ČR informaci, že pracuje, a to už při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo nejpozději

Pojištění v době evidence

Po dobu evidence na ÚP ČR za vás, jakožto uchazeče o zaměst­nání, hradí zdravotní pojištění stát. Náhradní doba pojištění, která se započítává do potřebných let pojištění na důchod, je započítána za období, po které vám náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci. Dále pak v rozsahu nejvýše tří let též po dobu, po kterou vám podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáleží s tím, že tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod. Doba, po kterou podpora v nezaměst­nanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáležela před dosažením věku 55 let, se do ní započítává v rozsahu nejvýše 1 roku a neza­počítává se do ní doba účasti na pojištění podle § 6 odst. 1 písm. a) a odst.2, a doba výkonu výdělečné činnosti, která podle zvláštního předpisu nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměst­nání, a to i když tato činnost zakládá účast na pojištění.

Podpora v nezaměstnanosti

Na podporu v nezaměstnanosti máte nárok, pokud prokážete, že jste během posledních dvou let před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání získali dobu důchodového pojištění ale­spoň 12 měsíců, a to ze zaměstnání nebo při výkonu jiné výdě­lečné činnosti. Jednoduše řečeno, pokud jste v uplynulých dvou letech odpracovali minimálně 12 měsíců a během té doby jste si platili důchodové pojištění, například i v rámci „brigád”. Do roz­hodného období se započítávají i tzv. náhradní doby, což je třeba období, kdy člověk pobírá invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně, osobně pečuje o dítě do čtyř let věku nebo o osobu blízkou (II., III. IV. stupeň závislosti) nebo vykonává dlouhodobou dobrovolnickou službu, která překračuje v průměru 20 hodin v kalendářním týdnu apod. Překrývají-li se doby důchodového pojištění, započítávají se jen jednou. Od října 2015 nově nemají na podporu v nezaměstnanosti nárok členové obchodních společností a družstev. V rámci žádosti o podporu v nezaměstnanosti tak musí všichni budoucí uchazeči o zaměstnání dokládat, že nejsou jednateli či společníky.

Doba výplaty podpory v nezaměstnanosti

Podporu v nezaměstnanosti vyplácí ÚP ČR během tzv. podpůrčí doby. Podpůrčí doba činí u uchazeče o zaměstnání:

  1. do 50 let věku 5 měsíců,
  2. nad 50 do 55 let věku 8 měsíců,
  3. nad 55 let věku 11 měsíců.

Rozhodující pro délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměst­nání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti.

Nárok na podporu v nezaměstnanosti zaniká v případě, že ÚP ČR vyřadí uchazeče pro neplnění součinnosti z evidence. Zaniká také poté, co skončí podpůrčí doba a dále v okamžiku, kdy si uchazeč najde zaměstnání nebo začne podnikat. Podporu v nezaměst­nanosti nevyplácí ÚP ČR ani v době, kdy člověk pobírá starobní důchod, dávky nemocenského pojištění či podporu při rekvalifi­kaci nebo v případě vzetí do vazby.

Výše podpory v nezaměstnanosti

Podpora v nezaměstnanosti činí v prvních dvou měsících podpůrčí doby 65 %, další dva měsíce 50 % a po zbývající dobu 45 % průměr­ného měsíčního čistého výdělku z posledního zaměstnání. V případě osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) bere ÚP ČR v potaz poslední vyměřovací základ v rozhodném období přepočtený na jeden kalendářní měsíc. Maximální částka podpory v nezaměst­nanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku (v roce 2015 je to tedy 14 604 Kč). Pokud jste před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončili poslední zaměstnání sami nebo dohodou se zaměstnavatelem, je po celou dobu procentní sazba podpory v nezaměstnanosti 45 % průměrného měsíčního čis­tého výdělku. Maximální výše podpory při rekvalifikaci je 0,65náso- bek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku (v roce 2015 je to 25 179 Kč, maxi­mální výše podpory při rekvalifikaci tedy v tomto roce činí 16 366 Kč).

Moderní formy hledání práce a zaměstnanců

Pokud se zaregistrujete na Integrovaný portál MPSV, můžete si například nechat posílat informace o volných pracovních místech e-mailem nebo prostřednictvím SMS. Každé ráno obdržíte aktuální seznam nových pozic podle předem zadaného výběru. Registrace na portálu přináší uchazečům i zaměstnavatelům služby navíc a zjednoduší hledání práce či vhodných zaměstnanců. Díky ní si pak na portálu budete moci mj. vytvořit vlastní inzerát. Po přihlášení do vašeho internetového profilu se vám otevře přístup ke správě vašeho portfolia, inzerátu, životopisu a elektronickým nabídkám trhu práce na míru, v případě zaměstnavatelů ke správě nabíze­ných volných pracovních míst či vyhledávání v databázi uchazečů.

Do evidence uchazečů o zaměstnání ÚP ČR zařadit nemůže:

  • osobu pracující v ČR nebo v zahraničí (pracovní poměr nebo služební poměr), pokud její měsíční výdělek přesáhne polovinu minimální mzdy platné pro ČR,
  • OSVČ (osobu samostatně výdělečně činnou – podnikatele, živnostníka…),
  • studenta (pokud studuje v denním studiu a nezískal v posledních dvou letech zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců),
  • rodiče na mateřské dovolené (pobírajícího peněžitou pomoc v mateřství v době před porodem a 6 týdnů po porodu),
  • osobu, která je ze zdravotních důvodů uznána jako dočasně neschopná práce,
  • osobu, která je plně invalidní a není schopna vykonávat práci za zcela mimořádných podmínek (3. stupeň invalidity),
  • osobu vykonávající trest odnětí svobody, vykonávající ochranné opatření zabezpečovací detence nebo která je ve vazbě.

Důvody vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání

Pokud s ÚP ČR spolupracujete, poskytujete potřebnou součin­nost a řídíte se jeho pokyny, nemůžete být z evidence vyřazeni. Dle zákona však existují případy, kdy ÚP ČR uchazeče z evidence vyřadit může. Mezi ty nejčastější patří, když:

  • uchazeč neoznámí nástup do zaměstnání,
  • uchazeč neoznámí zahájení samostatné výdělečné činnosti,
  • uchazeč neoznámí zahájení denního studia,
  • uchazeč nebude schopen podle lékařského posudku plnit povinnost součinnosti s ÚP ČR při zprostředkování zaměstnání,
  • uchazeč nelegálně pracuje,
  • uchazeč zruší svůj souhlas se zpracováním osobních údajů,
  • uchazeč odmítne bez vážných důvodů nastoupit do vhodného zaměstnání,
  • uchazeč odmítne nastoupit na dohodnutou rekvalifikaci nebo se rekvalifikace neúčastní či nabídku rekvalifikace odmítne,
  • uchazeč neposkytuje součinnost při vypracování a plnění individuálního akčního plánu,
  • uchazeč odmítne vyšetření svého zdravotního stavu.

Úřad práce ČR (ÚP ČR) je samostatnou organizační složkou státu. Zřizovatelskou funkci plní Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). ÚP ČR má téměř 250 kontaktních pracovišť po celé republice a jeho hlavním úkolem je pomoci lidem bez zaměstnání se vstupem nebo co nejrychlejším návratem na trh práce. V případě, že člověk přijde o práci, měly by jeho první kroky vést právě na ÚP ČR.