WHO: 10. říjen 2015 byl Světovým dnem duševního zdraví

Share

Desátý říjnový den byl “Světovým dnem duševního zdraví”. Jeho tématem byla “Důstojnost v duševním zdraví”. Cílem bylo zaměřit se na zvyšování povědomí o tom, co lze udělat pro to, aby lidé s duševní nemocí mohli žít důstojně, a to prostřednictvím politiky orientované na lidská práva a legislativu, vzdělávání zdravotníků, dodržování informovaného souhlasu s léčbou, začleňování nemocných do rozhodovacích procesů a prostřednictvím veřejných informačních kampaní.

Možnost žít důstojně vychází z respektu k základním lidským právům, včetně: ochrany před násilím, zneužíváním a diskriminací; autonomie a sebeurčení; začlenění do života komunity a účasti na tvorbě politik.

Důstojnost mnoha lidí s duševní nemocí není respektována:

  • Často jsou uzavřeni v institucích, kde jsou izolováni od společnosti a vystaveni nelidskému a ponižujícímu zacházení.
  • Mnozí jsou vystaveny fyzickému, sexuálnímu a psychické týrání a zanedbávání v nemocnicích a věznicích, ale také v jejich komunitách.
  • Jsou často zbaveni práva rozhodovat sami za sebe. Mnoha z nich je systematicky upíráno právo rozhodovat o péči o jejich duševní zdraví a léčbě, o tom, kde chtějí žít a o osobních a finančních záležitostech.
  • Je jim odpírán přístup ke zdravotní péči a psychiatrické péči a péči o duševní zdraví. V důsledku toho mají vyšší pravděpodobnost předčasného úmrtí ve srovnání s běžnou populací.
  • Často nemají přístup ke vzdělávání a k pracovním příležitostem. Stigma a mylné představy o duševních nemocích znamená, že čelí také diskriminaci v zaměstnání a je jim upírána možnost pracovat a vydělávat si na živobytí. Děti s duševním onemocněním jsou také často vyloučeny ze vzdělávacích příležitostí. To vede k marginalizaci a vyloučení z pracovních příležitostí v pozdějším životě.
  • Je jim bráněno plně se podílet na životě společnosti. Je jim upírána možnost podílet se na veřejných záležitostech, volit či ucházet se o veřejnou funkci. Nemají příležitost účastnit se rozhodovacích procesů k otázkám, které se jich týkají, jako je politika v oblasti duševního zdraví a legislativní reformy nebo reformy služeb. Kromě toho je lidem s duševní nemocí často upírán přístup k volnočasovým a kulturním činnostem.

Akční plán pro duševní zdraví 2013 – 2020 stanovuje 4 hlavní cíle akčního:

  • posilovat efektivní vedení a řízení v oblasti duševního zdraví.
  • poskytovat komplexní, integrované a responsivní služby v oblasti duševního zdraví a sociálních služeb v komunitě.
  • implementovat strategie pro podporu zdraví a prevenci v oblasti duševního zdraví.
  • posilovat informační systémy, empirická data a výzkum pro duševní zdraví.

Související dokumenty

 

Zdroj: WHO

(-pw-)