OECD: Ekonomice se daří, ale málo investujete do dovedností

Share

Česká ekonomika roste, zaměstnanost je vysoká, zvyšuje se export a snižuje vládní dluh. Nedostatek zaměstnanců a malé investice do dovedností a inovací ale mohou růst zpomalit. Uvedl to generální tajemník OECD Angel Gurría, který v Praze za účasti českého premiéra představil hodnocení ekonomiky Česka (viz souhrn v češtině a angličtině). Zlepšení dovedností na trhu práce by bylo podle něj přínosné pro všechny a podpořilo by více inkluzivní růst. Investice do růstu kvalifikace by zlepšily kvalitu pracovních míst, zvýšily mzdy a zlepšily kvalitu života všech občanů, uvedl Gurría (Přečtěte si celý projev v originále). 

Mezi další výzvy pro ČR podle expertů OECD patří rostoucí ceny bydlení, rychlé stárnutí populace a nízké mzdy. OECD také doporučuje zlepšit řízení nemocnic a koordinaci primární péče. Navrhuje také zavést pobídky ke zvýšení finanční udržitelnosti zdravotnictví.

Česká ekonomika v roce 2017 zrychlila růst na 4,6 %. OECD očekává, že ekonomika bude růst nad 3 procenta i v roce 2018 (3,8 %) a v roce 2019 (3,2 %). Jedním z důvodů očekávaného zpomalení tempa ekonomického růstu je podle OECD nedostatek pracovníků.

 

Životní úroveň Čechů se průměru OECD přibližuje pomalu. Důvodem je pomalý růst mezd

I když mzdy v poslední době vzrostly, jejich úroveň zůstává v mezinárodním srovnání nízká. Životní úroveň v ČR se sice postupně zlepšuje a HDP na obyvatele dosáhlo v roce 2017 hodnoty 82 % průměru OECD. Aby se životní úroveň dále přibližovala OECD, musely by se však mzdy v ČR zvyšovat rychleji. Model růstu, který spoléhal na nízké mzdy a vysokou závislost na přímých zahraničních investicích, byl podle OECD úspěšný při zvyšování HDP, nevedl ale k dostatečně rychlé konvergenci k životnímu standardu OECD. Navyšování mezd a zaměstnanosti také zvyšuje spotřebu domácností a domácí poptávku. 

Míra nezaměstnanosti v průběhu roku 2017 nadále klesala a patří mezi nejnižší v OECD. Nyní se pohybuje kolem 2, 4 % a zřejmě dosáhla svého dna. Nedostatek pracovních sil by mohl brzdit růst. Proto OECD doporučuje zlepšit podmínky pro kombinaci práce a rodinného života a větší flexibilitu v zaměstnání.

 

Nedostatek pracovníků by zlepšila větší flexibilita v zaměstnání a finančně dostupnější péče o děti

Větší flexibilita v zaměstnání a finančně dostupnější péče o děti by mohla pomoci zmírnit nedostatek pracovníků zvýšením podílu žen na trhu práce. Zejména těch, které mají malé děti. Kvalifikace žen nejsou na trhu práce v současnosti plně využity. Ženy převládají mezi absolventy v oborech jako je matematika a přírodní vědy (59,6 %) a zdravotnictví a sociálních oblast (83,5 %). Lidé s tímto vzděláním však na trhu práce často chybí, neboť jedna ze tří žen ve věku 25 až 34 let, které dokončily terciární vzdělání v oblasti STEM (věda, technologie, inženýrství a matematika), byla v roce 2016 ekonomicky neaktivní.

Účast žen na trhu práce má po narození dítěte sestupnou tendenci, což přispívá k nerovnostem mezi ženami a muži. Česká republika nabízí až 216 týdnů mateřské a rodičovské dovolené, což je výrazně vyšší než průměr OECD, který činí přibližně 85 týdnů (19,1 týdne mateřství a 65,7 týdnů rodičovské dovolené v roce 2016). Rozšíření dostupné a kvalitní péče o děti by mohlo vést ke snížení délky rodičovské dovolené.

 

Zastropování zvyšování důchodového věku snižuje výdaje na důchody

Česká republika patří mezi nejrychleji stárnoucí země v Evropě. Poměr starobních důchodců k zaměstnancům se zvýší z 28% v roce 2016 na 56 % v roce 2058, kdy by měl dosáhnout maxima. Výdaje spojené se stárnutím tvoří podle OECD 43 % státního rozpočtu a pokud nebudou přijata další opatření, mohou vzrůst až na 75 %. V roce 2017 česká vláda stanovila strop zvyšování statutárního důchodového věku na 65 let. To však má podle OECD negativní dopad na výdaje na důchody. Stejně jako v mnoha zemích OECD by Česká republika mohla zvážit pevné svázání věku odchodu do důchodu s očekávanou dobou dožití. Také nedávné změny v pravidlech valorizace důchodů v horizontu projekce zvyšují výdaje na penze přibližně o 0,3 procentního bodu. 

Střední délka života se mezi lety 2005 a 2015 zvýšila o 2,6 roku na 78,7 let, což je těsně pod průměrem OECD, který činí 80,6 let. Výdaje na zdravotní péči ve výši 7,2 % HDP jsou v roce 2016 ve srovnání s ostatními zeměmi OECD relativně nízké. Míra využívání zdravotních služeb však patří mezi nejvyšší v rámci OECD. Zlepšení efektivnosti u poskytování zdravotní péče by mohlo zmírnit dopad stárnutí populace na výdaje ve zdravotnictví.

 

Stáhnout prezentaci s hlavními údaji a doporučeními (viz vybrané údaje níže).

 

Celá prezentace s přehledem hodnocení ze strany OECD

 

Stáhnout prezentaci s hlavními údaji a doporučeními (viz vybrané údaje níže).

Viz další informace a analýzy OECD k České republice (www.oecd.org/czech)

 

OECD zpracovává ekonomické přehledy pro jednotlivé členské země v intervalu zhruba dvou let. Letošní přehled se kromě tradičních ekonomických oblastí a rozvoje země zaměřil na oblast zdravotnictví a pracovně-sociální tématiky. Jejich cílem je formulace konkrétních doporučení pro hospodářskou politiku dané země. Součástí prezentace je také hodnocení výsledků, kterých ČR dosáhla v oblasti životního prostředí. Úkolem OECD je koordinace politik za účelem dlouhodobého ekonomického rozvoje členských i nečlenských zemí. V současné době má 36 členských zemí. Během své návštěvy České republiky se generální tajemník Gurría setkal také se zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR, Českomoravské konfederace odborových svazů, Technologické agentury ČR a guvernérem České národní banky.

 

Zdroj: OECD, vlada.cz