Úřad práce odepřel odměnu pěstouna manželovi babičky. Pomohla ochránkyně práv

Podle statistiky MPSV za rok 2016 bylo v pěstounské péči 10 922 dětí. Ministerstvo ke konci roku 2016 evidovalo 11 075 pěstounů, z nichž více než polovinu tvořili prarodiče dětí. Odměna pěstouna je aktuálně 12 000 Kč „hrubého“ měsíčně (tj. odečítá se daň, sociální a zdravotní pojištění), pečuje-li pěstoun o jedno dítě. Pokud pečuje o dvě děti, odměna pěstouna činí 18 000 Kč.

Úřad práce musel pěstounovi doplatit odměnu pěstouna, kterou mu neprávem odepřel s odůvodněním, že je pěstounský manželský pár finančně zabezpečen a pěstounova manželka je babičkou dítěte, takže by jí dávka stejně nenáležela, pokud by nešlo o případ hodný zvláštního zřetele. Jestliže však z pěstounského manželského páru požádá o odměnu pěstouna ten z manželů, který není prarodičem dítěte, nezkoumá se jeho finanční situace a odměna mu musí být přiznána.

Na ombudsmanku se obrátili manželé, kterým soud svěřil do společné pěstounské péče manželů dítě. Pěstounka je přitom babičkou svěřeného dítěte, ale její manžel-pěstoun dědečkem dítěte není.

Právě manžel-pěstoun požádal o odměnu pěstouna. Tato dávka se u pěstounských manželských párů vyplácí vždy jen jednomu z manželů, a to tomu, který o ni požádá a splní podmínky pro její přiznání. Úřad práce však žádost muže zamítl. Přihlédl přitom k vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany dětí, který doporučil nepřiznat odměnu pěstouna, protože manželé jsou dostatečně finančně zajištěni a nejde tedy o případ hodný zvláštního zřetele. V odůvodnění zamítavého rozhodnutí úřad práce uvedl, že rozhodující jsou společné sociální a majetkové poměry pěstounů.

Ombudsmanka dospěla k závěru, že úřad práce pochybil, překročil zákonem dané podmínky a neprávem odepřel muži odměnu pěstouna.

Obecně platí, že pěstoun má bez dalšího nárok na odměnu. Výjimkou jsou situace, kdy se pěstounem stane předek svěřeného dítěte v přímé linii, tj. rodič, prarodič nebo praprarodič. Těmto pěstounům odměna náleží pouze v případech hodných zvláštního zřetele, zejména s ohledem na sociální a majetkové poměry pěstouna a s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu dítěte. Předkové v přímé linii mají totiž vůči dítěti podpůrnou vyživovací povinnost. Jestliže tedy o dávku požádá prarodič svěřeného dítěte, úřad práce zkoumá jeho majetkové poměry i příjmy společně posuzovaných osob (manžele posuzují jako jeden celek) a na základě těchto zjištění odměnu přizná nebo ne.

Na žádné jiné pěstouny se zákonem stanovená výjimka nevztahuje. Pokud tedy o odměnu pěstouna požádá manžel prarodiče, který není dědečkem svěřeného dítěte, výjimka na něj nedopadá a odměna pěstouna mu bez dalšího náleží. Nezkoumají se jeho majetkové poměry, ani příjmy společně posuzovaných osob.

„Úřad práce nepřípustně rozšířil okruh zákonem vymezených osob, když výjimku z nároku týkající se babičky svěřeného dítěte, vztáhl i na jejího manžela, který není ani pokrevním příbuzným dítěte. Takový postup nelze ze zákona dovodit,“ konstatuje ombudsmanka Anna Šabatová a dodává: „Odměna pěstouna je vždy vázána na osobu žadatele, nejde o společnou dávku pro rodinu. To, že jeden z manželů-pěstounů na odměnu pěstouna nárok nemá, neznamená, že automaticky nemůže být přiznána ani druhému z manželů.“

Úřad práce nakonec svou chybu uznal a muži odměnu pěstouna přiznal a vyplatil.

Zdroj: Ochrance.cz

Ilustrační foto (Pixabay.com)