Zaměstnavatelé: Někteří politici mají o neziskovkách zkreslené představy
Unie zaměstnavatelských svazů (UZS) se ohradila proti názorům části politiků a veřejnosti, podle kterých jsou neziskové organizace a jejich činnost nežádoucí a nepotřebné. Podle unie mají o těchto organizacích zkreslené názory, což má negativní dopad na neziskový sektor v ČR. Neziskové organizace jsou přitom klíčovým poskytovatelem veřejných, zejména sociálních služeb. Zde neziskové organizace tvoří téměř 60 % poskytovatelů. Celkem se jedná o 1 245 organizací, které podle Unie na činnost dostávají 3,7 miliardy korun. Za tyto prostředky poskytují např. pečovatelské služby pro seniory, asistenční služby pro osoby se zdravotním postižením, azylové domovy pro matky s dětmi a osoby bez přístřeší a další služby.
Neziskové organizace však nepůsobí pouze v sociální oblasti. Desítky jich poskytují také domácí zdravotní péči. Poskytují také podporu adiktologických služeb nebo preventivních programů, uvádí Unie. Další působí v oblasti školství (6,7 mld. Kč) jako zřizovatelé a provozovatelé soukromých či církevních základních škol, v oblasti sportu, práce s dětmi a mládeží (skaut, zájmové organizace apod.) nebo kultury (0,7 mld. Kč). Jde například o podporu nezávislých divadel, hudebních, ale i literárních či tanečních festivalů apod.
Výše uvedený souhrn tvoří podle Unie zaměstnavatelských svazů přes 90 % veškeré podpory neziskového sektoru v ČR. „Je potřeba rozlišovat neziskový sektor, který je pro stát nepostradatelný, a který stát pověřuje vykonáváním sociálních, zdravotních služeb, které vzdělávají děti, pracují smysluplně s mládeží nebo rozvíjejí naše kulturní dědictví. Úspora až 3 mld. Kč je v tomto případě iluzorní. Po detailní analýze lze potenciální úspory, získané zrušením programů, které podporují nesmyslné a postradatelné aktivity neziskového sektoru, odhadnout na stovky mil. Kč,“ uvádí prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Jiří Horecký.
Je však otázka, kdo a na základě jakých kritérií stanoví, které aktivity jsou „nesmyslné a postradatelné“.
Neziskovými organizacemi jsou přitom v širším smyslu i organizace, které do tohoto okruhu nebývají často řazeny, a to různé profesní organizace, nebo sociální partneři, tedy organizace zaměstnavatelů a zaměstnanců, které se v České republice podílejí na řadě důležitých projektů financovaných z veřejných nebo evropských prostředků a zdrojů. I když sociální partneři plní zvláštní funkci a jejich pozice je legislativně ukotvena.
Poskytování služeb od „obhajoby lidských práv“ jejich uživatelů, tedy aktivity, které nejsou spojeny přímo s poskytováním sociálních služeb přitom od sebe nelze striktně oddělit. Jsou to propojené nádoby. Řada poskytovatelů totiž naráží a upozorňuje na systémové problémy nebo příčiny vyžadující systémové, legislativní a koncepční změny, které povedou ke zlepšení podmínek života těchto osob a nebo efektivitu práce a pomoci organizací, které jim pomáhají.
Petr Wija