CVVM: Tři čtvrtiny dotázaných jsou spokojeny s životem v místě bydliště

Mezi Čechy převládá spokojenost se životem v místě svého bydliště. Tři čtvrtiny dotázaných jsou velmi (21 %) nebo spíše (53 %) spokojeny s životem v místě bydliště. Celková spokojenost s životem v místě bydliště je vyšší ve venkovských obcích než ve městech. Nejnižší spokojenost je pak s úrovní mezd v lokalitě, výstavbou nových bytů a službami pro zdravotně postižené a pro seniory. Ukazují to výsledky zářijového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i. Podle průzkumu ti, kteří byli více spokojeni s místem bydliště, chtěli ve výrazně větším počtu volit v obecních volbách, než ti, kteří byli spokojeni méně.  Nejvyšší spokojenost je s technickou vybaveností obcí (kanalizace atd.), svozem odpadů, čistotou ulic a dostupností škol, obchodů či zdravotní péče. U výstavby nových bytů a služeb pro zdravotně postižené a pro seniory však nízkou míru spokojenosti ovlivňuje třetinový podíl odpovědí „nevím“. Oproti minulému roku výrazně vzrostla spokojenost s nabídkou pracovních míst a úrovní mezd v místě bydliště.

Zhruba třetina dotázaných, kteří žijí na vesnici, uvedla, že je velmi spokojena, kdežto ve velkých městech velmi spokojených bylo jen 19 %, ve středně velkých městech dokonce 16 %. Pokud jde ale o hodnocení konkrétních životních podmínek, tak na vesnicích je míra spokojenosti v řadě z nich významně nižší než ve městech.

Zhruba tři čtvrtiny dotázaných jsou spokojeny se životním prostředím (78 %), s dostupnosti zařízení zdravotní péče (77 %), se sousedskými vztahy (76 %), s úrovní obchodů a služeb (76 %), s dostatkem možností k odpočinku a k rekreaci (75 %), s bezpečností (74 %) či s dostatkem možností ke sportu (74 %). Sedm z deseti dotázaných bylo spokojeno s úrovní škol (71 %), s vyhovující dopravou (69 %), s možnosti kulturního vyžití (69 %) a s úrovní zdravotní péče (68 %). Tři pětiny respondentů jsou také spokojeny s možností stravování za přiměřené ceny (60 %).

Asi polovina občanů je spokojena se stavem komunikací (52 % : 47 %), s udržováním obecních domů a bytů (51 % : 27 %, 22 % „neví“), s pracovními příležitostmi (51 % : 39 %) a s úrovní služeb pro seniory (46 % : 25 %, zde se ovšem 29 % k uvedené položce nedovedlo vyjádřit). Podobně výrazně převažuje spokojenost nad nespokojeností ještě i v případě služeb pro zdravotně postižené, ovšem vzhledem k více než třetinovému podílu lidí, kteří tuto otázku nebyli s to posoudit, byl zde již podíl spokojených zřetelně pod úrovní jedné poloviny (43 % : 21 %). S výstavbou nových bytů je již výrazně více lidí nespokojeno než spokojeno (37 % : 49 %). Nejnižší spokojenost je s hodnocením úrovně mezd v lokalitě (32 % : 52 %).

Lidé spokojenější s místem bydliště mají vyšší volební účast

Spokojenost s místem bydliště byla letos dotazována v termínu obecních voleb, což umožnilo zjistit, zda míra spokojenosti ovlivňuje (deklarovanou) účast ve volbách. Výsledné zjištění téměř jednoznačně dokládá, že čím větší je spokojenost s místem bydliště, tím vyšší je účast ve volbách. Mezi „velmi spokojenými“ chce jít rozhodně k volbám 60 % dotázaných, mezi „spíše nespokojenými“ je to jen 17 %. K volbám rozhodně nepůjde 14 % „velmi spokojených“ s místem bydliště a 44 % „spíše nespokojených.

Jak ukazuje časové srovnání, u 9 z vyjmenovaných 24 položek došlo ve srovnání s výsledky z minulého roku ke statisticky významnému nárůstu spokojenosti. K poklesu spokojenosti meziročně došlo vlastně jen u výstavby nových bytů (o 9 procentních bodů od roku 2016, cenová dostupnost bydlení se stala jedním z hlavních témat obecních voleb ve velkých městech) a u služeb pro seniory, jejichž hodnocení se po loňském výkyvu v podobě zvýšené spokojenosti vrátilo zpět na úroveň z let 2014 až 2016. Nejvyšší nárůst spokojenosti byl zaznamenán u pracovních příležitostí v místě bydliště (jde o několikaletý trend, od roku 2014 vzrostla spokojenost o 29 procentních bodů a poprvé převážila míru nespokojenosti). Je to nepochybně důsledek vývoje ekonomiky, který vedl k nejnižší nezaměstnanosti za posledních deset let. Vývoj na trhu práce doprovázený vzestupem mezd se nepochybně promítl i do růstu spokojenosti s úrovní mezd v místě bydliště (plus 7 procentních bodů ve srovnání s minulým rokem). Spokojenost se o 4-6 procentních bodů zvýšila u stavu komunikací, úrovně i dostupnosti obchodů a služeb, možností kulturního i sportovního vyžití, vyhovující dopravy a dostupnosti zařízení zdravotní péče.

Autor: Milan Tuček, Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) je výzkumným oddělením Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i.. Jeho historie sahá do roku 1946, kdy jako součást Ministerstva informací začal fungovat Československý ústav pro výzkum veřejného mínění. Současné Centrum vzniklo v roce 2001 převedením svého předchůdce (IVVM) z Českého statistického úřadu do Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i.. Včlenění do vědecké instituce zaručuje kvalitní odborné zázemí a kredit pracoviště; jako součást akademického prostředí musí CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., splňovat veškeré nároky a dosahovat tak té nejvyšší odborné úrovně. Hlavní náplní práce oddělení je výzkumný projekt Naše společnost, v jehož rámci je prováděno deset šetření ročně. Jedná se o průzkum veřejného mínění na reprezentativním vzorku české populace od 15 let, kterého se vždy účastní přibližně 1000 respondentů. Omnibusová podoba dotazníku umožňuje pokrýt velkou šíři námětů, a do šetření jsou proto pravidelně řazena politická, ekonomická i další obecně společenská témata. Jsou využívány jak opakované otázky, které umožňují sledovat vývoj zkoumaných jevů, tak náměty nové, reagující na aktuální dění. Díky dlouhodobému a kontinuálnímu charakteru je tento vědecký projekt zkoumání veřejného mínění v České republice ojedinělý.

Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění