CVVM: Bohatší si častěji půjčuji na bydlení, chudší na spotřební zboží

Share

V posledních deseti letech si čtvrtina domácností půjčila na bydlení (27 %) a/nebo na spotřební zboží (27 %). Necelá pětina si půjčila na auto (18 %). Na podnikání, vánoční dárky, studium nebo dovolenou to byla 2-4 %. To, že v současné době mají sami nebo jejich domácnost splácejí nějakou půjčku, deklaruje 43 % občanů. Pro zhruba polovinu (52 %) z nich je splácení půjček snadné, což je pokles o 6 procentních bodů oproti minulému roku (v roce 2010, kdy byla otázka poprvé položena, to bylo 44 %). Ukázal to průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 

Rozdíly v míře půjčování jsou logicky dány jak věkem, tak vzděláním, a také jsou podmíněny životní úrovní domácnosti. Na pořízení bydlení si nejvíce půjčila věková kohorta 30-44 (42 %), kohorty 20-29 a 45-59 let v 30 %, respektive 32 %, nejstarší a nejmladší pak z jedné desetiny. Dosažené vzdělání nejvíce diferencovalo v půjčkách na spotřební zboží: půjčku uzavřelo 32 % dotázaných s vyučením, mezi vysokoškolsky vzdělaným to bylo 15 %. Domácnosti, které deklarovaly dobrou životní úroveň, si ve větší míře půjčily na pořízení bydlení než domácnosti s deklarovanou špatnou úrovní (28 % ku 19 %). U spotřebního zboží nastala situace opačná a hlavně více odlišná: půjčila si téměř polovina domácností se špatnou životní úrovní proti necelé pětině (46 % ku 18 %).

Nějakou půjčku má v současné době 43 % domácností (jednotlivců). Šetření zjišťovalo, jak moc je problematické pro ty, kteří půjčky mají, tyto půjčky splácet. Opět platí, že existují významné rozdíly mezi respondenty podle deklarované životní úrovně domácnosti, když ti, co deklarují dobrou životní úroveň, z 69 % považují splácení za snadné (10 % za velmi snadné), ti, co deklarují špatnou životní úroveň, považují splácení z 83 % za obtížné (42 % za velmi obtížné). K tomu je třeba doplnit, že nějakou půjčku splácí 39 % domácností s dobrou životní úrovní a 46 % domácností se špatnou životní úrovní.

Tematický blok věnovaný půjčkám byl doplněn ještě otázkou, která zjišťoval názor na vytváření si určité finanční rezervy v domácnosti na nečekané výdaje. Naprostá většina (93 %) je přesvědčena o její důležitosti. Vytvářet si finanční rezervu je rozhodně důležité pro 71 % osob nad 60 let, ve věku 20-29 let je tento podíl 54 % a v nejmladší kohortě 15-19 jen 44 %. Vliv má i dosažené vzdělání: respondenti s vysokou školou uvedli odpověď „rozhodně důležité v 77 %, vyučení v 60 %. Z hlediska životní úrovně jsou to lidé s dobrou životní úrovní, kteří kladou větší důraz na důležitost vytváření si finanční rezervy (70 % „rozhodně důležité“). O něco méně rozhodnosti lze vidět u domácností deklarujících „ani dobrou, ani špatnou“ a „špatnou“ životní úroveň (60 %, resp. 58 %).

 

Zpracoval:
Milan Tuček
Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.
Tel.: 210 310 593, milan.tucek@soc.cas.cz