Ministryně Maláčová se přesvědčila, jak se žije vícečetným rodinám

Čtyřčata Klára, Anežka, Monika a Ondřej se narodili před rokem, v Česku to bylo poprvé po patnácti letech. Rodinu navštívila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), aby se na vlastní oči přesvědčila, jak se v Česku žije vícečetným rodinám. „Rodiny se třemi a více dětmi se potýkají s nemalými problémy. Uživit takhle velkou rodinu totiž není vůbec snadné. Rodiče musí trávit v práci mnohem více času, který jim pak chybí na společné aktivity s dětmi. Je to takový začarovaný kruh,“ řekla ministryně Jana Maláčová po návštěvě rodiny Slánských.

Situací vícečetných rodin se podrobněji zabývá i Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. Ve svém projektu „Komplexní výzkum o situaci rodin a seniorů 2018-2022“ se každoročně zaměřuje na konkrétní typy rodin, jejich situaci a případné problémy, kterým čelí. V roce 2018 se šetření zaměřilo na rodiny se třemi a více dětmi a rodiny rekonstituované, pro šetření v roce 2019 byly vybrány rodiny samoživitelů.

Rodiny se třemi a více dětmi tvoří pouze 8 % úplných rodin

Rodiny se třemi a více dětmi jsou poměrně vzácné – tvoří pouze 8 % úplných rodin a 5 % neúplných rodin se závislými dětmi. Rodiče jsou v těchto rodinách většinou v manželském svazku. Tři a více dětí bylo podle údajů z posledního sčítání lidu v necelých 80 tisících rodinách.

Míra nezaměstnanosti matek tří a více dětí je v porovnání s rodinami s méně dětmi nižší. V těchto rodinách převládá strategie čerpání rodičovské dovolené do tří let věku dítěte. Pětina dotazovaných rodin podle svých slov hospodaří se svými příjmy zcela bez obtíží, velmi obtížně pak s příjmy vychází desetina těchto rodin. Jako nejvíce zatěžující se ukazují výdaje za volnočasové aktivity dětí. Pouze polovina zaměstnaných rodičů z vícedětných rodin uvádí, že slaďování pracovního a rodinného života zvládá bez problémů, třetina naopak zvládá práci na úkor rodiny či naopak. Vztahy mezi dětmi a rodiči byly v naprosté většině rodin hodnoceny pozitivně.

Péči o děti a finanční zabezpečení rodinných potřeb dotazované rodiny vnímají jako vlastní odpovědnost, naopak odpovědnost a podporu v péči o zdravotně postižené a seniory přisuzují státu. Finanční situace, nedostatečná velkost bytu nebo auta, vlastní věk a zdravotní stav jsou překážky, které respondenti spatřovali při plánování dalšího dítěte

Zdroj: MPSV