Češi pijí odpovědněji. Klesá trestná činnost a dopravní nehody spojené s alkoholem. Jeho spotřebu nám navyšují turisté

Share

Česká republika se ve statistikách OECD nebo WHO dlouhodobě umisťuje na předních příčkách ve spotřebě alkoholu. Výsledné hodnoty udávané jednotlivými institucemi se vzájemně zásadně liší, stejně tak hodnoty pravidelně monitorované Českým statistickým úřadem. Na tyto statistiky má přitom vliv řada skutečností, které mohou výslednou průměrnou spotřebu alkoholu významně zkreslovat, a tím snižovat účinky regulatorních opatření. Právě v kontextu diskuze o snižování nežádoucích jevů spojených s nezodpovědnou konzumací alkoholu vznikla studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), která shrnuje základní atributy dané problematiky.

Analýza vybraných negativních socioekonomických dopadů spojených s nezodpovědnou konzumací alkoholu ve většině parametrů prokázala klesající nebo stagnující trend. „Zejména trestná činnost a dopravní nehody pod vlivem alkoholu v uplynulých deseti letech významně poklesly, a to až o 50 %,“ říká Michael Fanta, analytik CETA.

„Také ve zdravotnictví lze v některých aspektech pozorovat příznivý vývoj, což může být způsobeno významným pokrokem v léčení následků konzumace alkoholu, ale spolu s klesajícími trendy v ostatních socioekonomických oblastech mohou tyto skutečnosti indikovat také větší zodpovědnost českých spotřebitelů v konzumaci alkoholu, úspěchy systematické práce protidrogové politiky a prevenčních programů upozorňujících na negativní aspekty užívání alkoholu,“ dodává. Dle statistik Českého statistického úřadu objem konzumovaného alkoholu (měřený spotřebou čistého lihu) v ČR poklesl mezi roky 2008 až 2018 o 6 %.

Domácí spotřeba může být ovlivněna nárůstem počtu zahraničních turistů

Jen mezi roky 2012 a 2018 došlo k nárůstu počtu zahraničních turistů z 7,65 mil. ročně na 10,61 mil. (+ 39 %). Většina zahraničních turistů díky svým relativně vysokým mzdám disponuje v ČR vysokou kupní silou a alkohol je pro ně výrazně cenově dostupnější než doma. Téměř všechny národy, které ČR navštěvují nejčastěji, zároveň dle OECD vykazují nadprůměrnou spotřebu alkoholu (zejm. Německo, Francie, Spojené království či Rusko). Tento efekt je spojen s fenoménem „volného času a zábavy“, při němž tradičně dochází k vyšší spotřebě alkoholu.

Statisticky očistit spotřebu alkoholu mezi zahraničními návštěvníky od té domácí je přitom velmi obtížné. Vedle běžného turismu navíc statistiky o domácí spotřebě navyšují přeshraniční nákupy alkoholu (především německými a rakouskými spotřebiteli), tranzitní jízdy zahraničních řidičů, letištní transfery cestujících a zahraniční pracovníci z východních zemí.

Dle dostupných statistik je spotřeba alkoholu v České republice (viz infografika WHO) v porovnání s ostatními státy světa nadprůměrně vysoká, což s sebou nese značné dodatečné náklady na zdravotnictví a řadu dalších negativních externalit. „Pro případnou regulaci spotřeby je ale třeba zvolit vhodnou úroveň a mix regulatorních nástrojů, které nenaruší přirozenou kontinuitu vývoje žádoucích trendů ve vztahu k alkoholu, ale zaměří se na ty nežádoucí. Za velmi problematické lze označit zejména užívání alkoholu mladistvými, dále nadměrné užívání alkoholu či nárazové nadužívání alkoholu, nikoliv jeho samotnou existenci,“ konstatuje Aleš Rod, ředitel výzkumu CETA.

80 % prostředků je třeba směřovat na 20 % nejzávažnějších případů, zejména na mladistvé

„Alkohol v jakémkoliv množství představuje riziko vzniku závislosti, charakter velmi rizikového užívání však zřejmě nemá 100 % případů spotřeby alkoholu. Při omezování negativních jevů užívání alkoholu je žádoucí směřovat prostředky hlavně na případy rizikového užívání alkoholu, a to zejména pokud se jedná o mladistvé. Uplatnění Paretova pravidla (80 % disponibilních zdrojů na 20 % nejzávažnějších jevů), třeba s upravenými poměrem, se zdá býti dobrým vstupem pro odbornou diskusi nad podobou efektivní závislostní politiky s jasně měřitelnými výsledky,“ vysvětluje Rod.

Přísná regulace vede k rozvoji černého trhu a nebezpečnému pití. Pomůže hlavně prevence a spolupráce

Jak dokazují příklady severských států, přísná regulace alkoholového průmyslu je spojená nejen s významným nárůstem černého trhu a sofistikovanými způsoby pašování alkoholu, ale také s řadou lidskému zdraví nebezpečných jednání (např. “binge drinking”). Účinným nástrojem šíření povědomí o rizicích nezodpovědného pití a s tím spojených důsledcích může být vedle programů protidrogové politiky také preventivní aktivity vykonávané soukromým sektorem ve spolupráci s Policií ČR nebo BESIP. Právě v rozvoji programů prevence a spolupráce lze vidět velký potenciál pro zlepšení.

Viz záznam celé tiskové konference (ČT24). Vystoupil na ní také Mgr. Ladislav Kážmér, Ph.D. z Národního ústavu duševního zdraví, který hovořil o spotřebě alkoholu mezi mladistvými (viz prezentace

 

Kontakt pro novináře:
Ing. Michael Fanta (e-mail: michael.fanta@eceta.cz, www.eceta.cz, tel.: +420 272 048 488)

 

Zdroj: Centrum ekonomických a tržních analýz, z.ú. (CETA)

 

Napsat komentář