Počet příjemců příspěvku na péči se meziročně zvýšil na 362 tisíc

Share

Příspěvek na péči v březnu 2019 pobíralo 362,1 tisíc příjemců, tj. o 3,1 tisíc více než v březnu 2018. Příjemci s I. stupněm závislosti tvořili 30 % příjemců, s II. stupněm 32 %, III. stupněm 24 % a osoby se IV. stupněm závislosti 14 % příspěvků (viz tabulka níže). Počet domácností pobírajících příspěvek na bydlení se snížil o 20 tisíc (o 10 %) na 175 tisíc dávek. Průměrná výše příspěvku se meziročně zvýšila o 90 Kč na 3 595 Kč. Rodičovský příspěvek pobíralo 280 tisíc osob, meziročně o 1,6 tisíc více, počet příjemců přídavku na dítě naopak klesl na 252 tisíc (o 9 %). Počet příjemců dávky pěstounské péče vzrostl na 30,4 tisíc. Vyplývá to z údajů Ministerstva práce a sociálních věcí zveřejněných ve zprávě o příjmové a výdajové situace domácností v 1. čtvrtletí 2019 (více viz část sociální příjmy níže).

Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností v 1. čtvrtletí 2019

Hlavní poznatky z analýzy
1. Příjmy domácností
    1.1 Základní charakteristika
    1.2 Mzdy
   1.3 Sociální příjmy
2. Spotřebitelské ceny a životní náklady
3. Peněžní výdaje, úvěry a úspory domácností

Hlavní poznatky z analýzy

Ekonomika České republiky rostla v 1. čtvrtletí obdobným tempem jako v předchozím čtvrtletí.Ve srovnání s průměrem Evropské unie byl ekonomický růst nadprůměrný.

Hrubý domácí produkt se meziročně zvýšil ve stálých cenách o 2,8 % a ve srovnání se 4. čtvrtletím 2018 došlo k růstu o 0,6 %. Na hospodářském růstu se podílely všechny hlavní složky hrubého domácího produktu, byť s různou intenzitou. Největší podíl (více než jednu třetinu) představovala spotřeba domácností, která meziročně vzrostla o 2,8 % a ve výdajovém vyjádření představuje téměř polovinu HDP. Důvodem byl mimo jiné nadále příznivý vývoj na trhu práce a vysoký růst reálných mezd. Výdaje vládních institucí vzrostly ve srovnání s 1. čtvrtletím 2018 o 3,0 %. Na nabídkové straně měly největší vliv odvětví služeb a zpracovatelský průmysl.

Z podrobnějšího rozboru příjmů a výdajů domácností vyplynuly tyto základní poznatky:

  • hrubý disponibilní důchod sektoru domácností (na makroúrovni statistiky národních účtů) vzrostl nominálně o 6,5 % na 685,3 mld. Kč, což při zohlednění cenové inflace znamenalo jeho reálné navýšení o 3,7 %, hlavní příčinou byl na straně příjmů meziroční nárůstnáhrad zaměstnancům (mezd a platů – viz část 1.2),
  • největším zdrojem peněžních příjmů domácností byly mzdy; průměrná nominální měsíční mzda v národním hospodářství (na přepočtené počty zaměstnanců) dosáhla úrovně 32 466 Kč. Přestože dynamika růstu průměrné mzdy v 1. čtvrtletí letošního roku byla o 0,4 p. b. nižší než v 1. čtvrtletí 2018 a činila 7,4 %, jednalo se o druhé nejvyšší zvýšení průměrné nominální mzdy od roku 2008. Po zohlednění nárůstu cenové inflace došlo k posílení její reálné úrovně o 4,6 %,
  • příjmy domácností sociálního charakteru – druhé nejvýznamnější složky úhrnných příjmů domácností – byly o 9,9 mld. Kč (7,4 %) vyššínež v 1. čtvrtletí 2018; nižší byl objem příjmů občanů z dávek v hmotné nouzi; příjmy občanů z ostatních druhů sociálních dávek se zvýšily – podrobněji viz část 1.3,
  • průměrná výše (samostatně vypláceného) starobního důchodu vzrostla meziročně o 8,3 % na 13 385 Kč, v reálném vyjádření se zvýšila o 5,8 % (při použití indexu životních nákladů domácností důchodců),
  • úhrnná meziroční míra cenové inflace činila v lednu – březnu tohoto roku 2,7% (před rokem 1,9 %); hlavní příčinou cenového růstu bylozvýšení nákladů domácností v oddílech bydlení, rekreace a kultura a přechod z cenového poklesu v růst v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje; opačně působil v 1. čtvrtletí zpomalující růst cen v dopravě – blíže viz část 2.,
  • stav bankovních půjček se oproti minulému roku zvýšil (o 7,2 %) ak 31. březnu 2019 činil 1 662,2 mld. Kč; rozhodující díl přírůstku nadále tvořily úvěry na bydlení, které meziročně vzrostly o 8,0 % – viz část 3.,
  • celkový objem bankovních úspor dosáhl podle dostupných údajů ČNB na konci prvního čtvrtletí tohoto roku 2 599,0 mld. Kč, kdy došlo k meziročnímu nárůstu o 7,8 %; domácnosti posílily zejména netermínovaná depozita, ale od minulého roku již roste i objem termínových vkladů, které předtím téměř deset let klesaly.

V dalších částech Zprávy je uvedena základní charakteristika a hodnocení souvislostí, které v lednu – březnu 2019 obecně ovlivňovaly vývoj příjmů a výdajů domácností v České republice. Jejím hlavním cílem je vyjádřit především rozhodující tendence ve vývoji základních (dostupných) ukazatelů životní úrovně českých domácností.

Analýza mzdového vývoje byla zpracována na základě údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Průměrná mzda byla vykazována na přepočtené počty zaměstnanců (zohledňující délku pracovního úvazku) v celém národním hospodářství (není-li v textu uvedeno jinak). Údaje o průměrné mzdě v členění na podnikatelskou a nepodnikatelskou sféru nejsou již od referenčního roku 2017 k dispozici vzhledem ke změně metodiky národního účetnictví (povinný přechod z metodiky ESA 1995 na ESA 2010), proto je ČSÚ přestal publikovat. Data za jednotlivé regiony byla získána tzv. pracovištní metodou – tj. podle místa skutečného pracoviště zaměstnanců.

 Od ČSÚ byla převzata rovněž data o hrubém domácím produktu, statistice národních účtů, úhrnné produktivitě práce a indexu spotřebitelských cen (životních nákladů).

Analýza bankovních vkladů a úvěrů domácností byla založena na rozboru údajů České národní banky (ČNB).

Při zpracování materiálu byla taktéž použita data Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV), vlastní databáze resortu práce a sociálních věcí, České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a Ministerstva financí (MF).

Širší zhodnocení vývoje příjmové a výdajové situace domácností bude – při zohlednění výše uvedených skutečností – předmětem analýzy za 1. pololetí 2019, která bude předložena vládě koncem října letošního roku.

Zpráva obsahuje data platná k 15. červenci 2019

1. Příjmy domácností

1. 1 Základní charakteristika

Běžné příjmy sektoru domácností (podle statistiky národních účtů) dosáhly celkové výše 1 069,9 mld. Kč. Meziročně tak vzrostly nominálně o 7,5 % (+74,7 mld. Kč) a reálně o 4,7 % (při růstu hrubého domácího produktu ve stálých cenách o 2,8 %).

Nereálném růstu úhrnného objemu běžných příjmů se přibližně 46 % podílely náhrady zaměstnancům (růst o 3,9 %) a přibližně jednou pětinou smíšený důchod – zahrnující zejména příjmy z podnikatelských aktivit (+7,2 %). V menší míře pak na něm participovaly sociální dávky, ostatní běžné transfery – jedná se o náhrady z neživotního pojištění, výhry ze sázek a loterií apod. a důchody z vlastnictví (+3,8 %, +6,3 %, resp. +5,5 %).

Po odpočtu běžných výdajů (především daní z příjmů a příspěvků na sociální a zdravotní pojištění) zůstal sektoru domácností úhrnný disponibilní důchod v částce 685,3 mld. Kč, což bylo reálně o 3,7 % více než ve srovnatelném loňském období (kdy se kupní síla jeho objemu meziročně zvýšila o 6,0 %).

Relace disponibilního důchodu k objemu hrubého domácího produktu (v běžných cenách) meziročně vzrostla o 0,2 p. b. na 49,4 %.

Podrobnější číselné údaje o vývoji ukazatelů v sektoru domácností jsou součástí tabulky číslo 1 v příloze.

1. 2 Mzdy

Rozhodující část peněžních příjmů domácností tvořily mzdy. Celkový objem mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů) zúčtovaný všem zaměstnancům k výplatě za celé národní hospodářství v 1. čtvrtletí 2019 činil 396,9 mld. Kč a byl tak nominálně o 8,3 % vyšší než ve stejném období předchozího roku.

Průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosáhla v 1. čtvrtletí letošního roku výše 32 466 Kč, což představovalo meziroční nominální nárůst o 7,4 %, tj. o 2 236 Kč více než ve stejném období předchozího roku. Dynamika zvyšování mezd výrazně nepolevila a udržela se na vysoké úrovni (byla druhá nejvyšší od roku 2008). Za touto přetrvávající dynamikou růstu mezd byla stále ještě velmi silná poptávka po pracovní síle a nedostatek zaměstnanců prakticky ve všech profesích. Po zohlednění vlivu nárůstu spotřebitelských cen, ve sledovaném období o 2,7 % (ve stejném období roku 2018 o 1,9 %), meziročně vzrostla průměrná reálná mzda o 4,6 % – souhrnný přehled viz tabulku číslo 2 v příloze. Po předchozím roce se tak jednalo v hodnoceném období o druhé nejvyšší zvýšení od roku 2007.

Medián mezd (prostřední hodnota mzdového rozdělení), který je odvozen ze statisticko-matematického modelu vycházejícího z výběrového šetření Informačního systému o průměrném výdělku MPSV, dosáhl v 1. čtvrtletí letošního roku úrovně 27 582 Kč a vzrostl proti stejnému období předchozího roku nominálně rovněž o 7,4 %, reálně o 4,6 %. Na rozdíl od průměrné mzdy není medián ovlivněn extrémními hodnotami a nedochází tak k jeho zkreslení o tyto údaje; proto bývá při hodnocení mzdového vývoje považován za výstižnější. Medián mezd žen činil 24 982 Kč, medián mezd mužů byl o 4 954 Kč vyšší a dosáhl úrovně 29 936 Kč. Medián mezd byl ve sledovaném období nižší o 4 884 Kč než průměrná mzda.

Informační systém o průměrném výdělku, který na základě výběrového šetření doplňuje mzdové statistiky ČSÚ, poskytuje řadu detailnějších statistik o mzdách (platech) zaměstnanců. Největší rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem byl zaznamenán ve mzdové sféře v odvětví „peněžnictví a pojišťovnictví“ – 17 139 Kč, což svědčí o výrazných rozdílech ve mzdách jednotlivých zaměstnanců tohoto odvětví. Opačná situace, tedy velmi malá diferenciace platů, byla pozorována u odvětví „vzdělávání“ platové sféry, ve které byl medián platu o 519 Kč vyšší než průměrný plat a činil 31 568 Kč. Uvedená velmi nízká diferenciace platů byla zapříčiněna zaměstnaneckou strukturou, kde většinu tvoří kvalifikovaní vysokoškolsky vzdělaní zaměstnanci, kteří měli plat vyšší než zbývající část zaměstnanců.

Výše průměrné měsíční mzdy zaměstnanců pracujících v malých firmách (subjekty s méně než 20 zaměstnanci) v 1. čtvrtletí 2019 činila 24 020 Kč, tj. 74,0 % celospolečenského výdělkového průměru, v porovnání se stejným obdobím roku 2018 došlo v důsledku vyšší dynamiky mezd v malých firmách ke zvýšení tohoto podílu (o 0,4 p. b.) – viz tabulku číslo 3 v příloze.

Vývoj mezd v 1. čtvrtletí letošního roku charakterizovaly zejména následující skutečnosti:

  • pokračující výrazná dynamika růstu meziroční průměrné nominální mzdy v národním hospodářství,
  • přes mírně se zvyšující míru inflace silné posílení kupní síly výdělků zaměstnanců,
  • vyšší dynamika růstu mezd oproti nárůstu produktivity práce,
  • mírné snížení jak meziodvětvové diferenciace, tak i územní diferenciace mezd zaměstnanců.

Ve srovnání s 1. čtvrtletím 2018 byl (průměrný) nárůst reálné hodnoty mezd ve sledovaném období o 1,2 p. b. nižší a došlo tak k mírnému snížení intenzity nárůstu reálné hodnoty mezd. Na nižším posílení kupní síly mezd se v hodnoceném období podílela vyšší míra cenové inflace (o 0,8 p. b. vyšší ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku; podrobněji viz část 2 materiálu). Nárůst průměrné reálné mzdy byl zaznamenán ve všech 19 sledovaných odvětvových agregacích CZ‑NACE a v regionálním členění ve všech 14 krajích (viz dále).

Přírůstek kupní síly výdělků byl v hodnoceném období vyšší než vykázaná dynamika produktivity práce. Dynamika úhrnné produktivity práce (v pojetí hrubého domácího produktu ve stálých cenách na 1 pracovníka v národním hospodářství) vzrostla meziročně o 1,4 % a byla o 3,2 p. b. nižší, než činil nárůst průměrné reálné mzdy – viz graf číslo 1 v příloze.

Relace produktivity práce a mezd se promítla do vývoje jednotkových mzdových nákladů, které se v meziročním pohledu za leden ‑ březen zvýšily nominálně o 5,9 % a reálně o 3,1 %. Nárůst mezd však nepředstavoval riziko z pohledu udržení konkurenceschopnosti tuzemské produkce.

Reálná hodnota objemu mzdových prostředků zúčtovaných k výplatě vzrostla oproti 1. čtvrtletí 2018 o 5,5 %, mzdová náročnost HDP (relace objemu mzdových prostředků k objemu hrubého domácího produktu v běžných cenách) se ve stejném porovnání zvýšila o 1,7 p. b. na 28,6 %.

Část mezd, které svým zaměstnancům dlužili zaměstnavatelé v platební neschopnosti, jim byla vyplacena Úřadem práce ČR na základě zákona číslo 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Celkem bylo takto k 31. 3. 2019 poskytnuto 85,8 mil. Kč (o 58,1 mil. Kč více než k 31. 3. 2018), z toho nejvíce ve Středočeském kraji (26,0 mil. Kč), v Hl. m. Praze (20,1 mil. Kč), Plzeňském (10,5 mil. Kč), Karlovarském (8,1 mil. Kč), a Olomouckém kraji (6,0 mil. Kč).

Vývoj průměrného platu v odvětvích tzv. veřejné služby a správy byl v 1. čtvrtletí 2019 příznivě ovlivněn zvýšením platových tarifů, ke kterému došlo u většiny zaměstnanců od 1. ledna letošního roku. Ve všech těchto hlavních odvětvích bylo zaznamenáno výrazné zvýšení průměrné mzdy.Relativně nejlépe ‑ s nárůstem o 16,8 % ‑ si polepšili někteří zaměstnanci odvětví „kulturní, zábavní a sportovní činnosti“ (to však bylo do značné míry způsobeno vlivem mimořádných odměn u jednoho subjektu, který ovlivnil aritmetický průměr celého malého odvětví). K nejnižšímu zvýšení průměrného platu o 7,2 % došlo v odvětví „veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení“ – podrobně viz tabulku číslo 4 v příloze.

Na nárůst průměrné mzdy v soukromé sféře působily v 1. čtvrtletí především tyto základní faktory:

  • vytrvale silná poptávka po pracovní síle, zejména kvalifikované v technických oborech a profesích, a výrazná mzdová konkurence mezi zaměstnavateli,
  • stále silně působící příznivý vývoj ekonomiky, zejména průmyslu (dostatečné množství nasmlouvaných zakázek, vysoká míra ziskovosti apod.),
  • pokračující nárůst zaměstnanosti a další významný pokles nezaměstnanosti; podíl nezaměstnaných osob k 31. březnu 2019 činil 3,0 % (k 31. březnu 2018 byl o 0,5 p. b. vyšší, tj. 3,5 %).

Ze statistik o průměrném evidenčním počtu zaměstnanců na přepočtené počty (dle Podnikové statistiky o mzdách a zaměstnancích, jedná se o druhý nejvýznamnější zdroj dat, který se však liší od Výběrových šetření pracovních sil) je patrný pokračující meziroční nárůst zaměstnanců (o 32,9 tis.). Největší a nejvýznamnější nárůst zaměstnanců byl vykázán v odvětví „velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel“ (o 9,9 tis., tj. o 2,0 %), dále pak v odvětví „profesní, vědecké a technické činnosti“, v odvětví „vzdělávání“ (obě shodně o 5,9 tis.) a v odvětví „zdravotní a sociální péče“ (o 5,1 tis.). Pokles zaměstnanosti byl zaznamenán v pěti odvětvích, tj. odvětví „administrativní a podpůrné činnosti“ (o 5,5 tis., tj. o 2,7 %), „doprava a skladování“ (o 1,5 tis.), „peněžnictví a pojišťovnictví“ (o 1,2 tis.), „těžba a dobývání“ (o 0,9 tis.) a „stavebnictví“ (o 0,4 tis.).

Z hlediska odvětvového členění (podle Klasifikace ekonomických činností CZ‑NACE – viz tabulku číslo 5 v příloze) dosáhlo v 1. čtvrtletí 2019 nejvyšší nominální průměrné mzdy odvětví „peněžnictví a pojišťovnictví“ (59 869 Kč), odvětví „informační a komunikační činnosti“ (59 364 Kč), odvětví „výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu“ (51 338 Kč) a odvětví „profesní, vědecké a technické činnosti“ (40 080 Kč). Celorepublikový průměr (32 466 Kč) byl překročen rovněž v odvětvích „veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení“ (36 310 Kč), „těžba a dobývání“ (34 615 Kč) a „zdravotní a sociální péče“ (34 219 Kč). Nejnižší průměrná mzda byla v odvětvích „ubytování, stravování a pohostinství“ (19 121 Kč), „administrativní a podpůrné činnosti“ (21 774 Kč) a „ostatní činnosti“ (23 973 Kč) – tj. např. činnosti podnikatelských, zaměstnavatelských a profesních organizací a odborových svazů, opravy počítačů a komunikačních zařízení a výrobků pro osobní potřebu, praní a chemické čištění, kadeřnické, kosmetické činnosti, pohřební služby apod.

Pokračující příznivý vývoj na trhu práce v podobě stále ještě zaznamenaného nárůstu zaměstnanosti, poklesu nezaměstnanosti a zvýšení platových tarifů (od 1. ledna) v odvětvích tzv. veřejné služby a správy se promítl do vyššího nárůstu průměrné nominální mzdy v některých odvětvích národního hospodářství v 1. čtvrtletí letošního roku. Šest ze čtrnácti odvětví zaznamenalo nadprůměrné zvýšení průměrných výdělků.Nejvyšší nárůst průměrné mzdy byl vykázán v odvětvích „kulturní, zábavní a rekreační činnosti“ (nominálně o 16,8 % a reálně o 13,7 %), „vzdělávání“ (nominálně o 9,9 %, reálně o 7,0 %), „administrativní a podpůrné činnosti“ (nominálně o 8,9 %, reálně o 6,0 %), „zdravotní a sociální péče“ (nominálně o 8,5 %, reálně o 5,6 %) a „peněžnictví a pojišťovnictví“ (nominálně o 8,3 %, reálně o 5,5 %). Naopak nejnižší nárůst průměrné mzdy byl zaznamenán v odvětvích „informační a komunikační činnosti“ (nominálně o 4,3 %, reálně o 1,6 %), „těžba a dobývání“ (nominálně o 5,6 %, reálně o 2,8 %), „činnosti v oblasti nemovitostí“ (nominálně o 5,8 %, reálně o 3,0 %) a „profesní, vědecké a technické činnosti“ (nominálně o 5,9 %, reálně o 3,1 %).

Meziodvětvová mzdová diferenciace se proti stejnému období předchozího roku snížila; variační koeficient průměrných mezd (podle sekcí CZ‑NACE) poklesl o 0,7 p. b. na 32,9 %.

Výše průměrné nominální mzdy se výrazně lišila i podle velikosti zpravodajské jednotky, tj. čím větší byl počet zaměstnanců, tím vyšší byla průměrná mzda. V podnicích do 19 zaměstnanců byla nejnižší a činila 24 020 Kč (74 % průměrné mzdy v národním hospodářství), naopak nejvyšší (38 800 Kč, tj. téměř 120 % průměrné mzdy v národním hospodářství) byla vyplácena v organizacích s 1 000 a více zaměstnanci. Relativně nejpříznivější meziroční vývoj byl zaznamenán u nejmenších podniků (tj. velikostní kategorie do 19 zaměstnanců), kde došlo k nejvyššímu nárůstu průměrné mzdy (o 8,0 %) a zároveň zde byl zaznamenán největší nárůst zaměstnanců – o 23,3 tis. K poklesu počtu zaměstnanců došlo v podnicích s 20 ‑ 49 zaměstnanci (o 18,5 tis.) a s 500 ‑ 999 zaměstnanci (o 3,6 tis.) – podrobněji viz tabulku číslo 6 v příloze.

K meziročnímu nominálnímu nárůstu průměrné mzdy došlo ve všech krajích ČR, a to od 6,5 % do 7,9 %. V Hl. m. Praze byla jako obvykle zaznamenána její nejvyšší úroveň – dosáhla 41 450 Kč (tj. téměř 128 % celorepublikového průměru). Nejvýznamnější relativní vzestup průměrné nominální mzdy vykázaly kraje Středočeský a Olomoucký (oba shodně o 7,9 %), Jihočeský, Ústecký, Královéhradecký a Zlínský kraj (všechny shodně o 7,5 %); naopak nejnižší nárůst byl v Kraji Vysočina (o 6,5 %), v hl. m. Praze,Plzeňském a Pardubickém kraji (všechny shodně o 7,0 %). Reálně průměrná mzda vzrostla též ve všech krajích – viz tabulku číslo 7 v příloze. Nejnižší absolutní úroveň průměrné mzdy 28 385 Kč byla zaznamenána v Karlovarském kraji. Současně došlo ke zvýšení rozdílu extrémních mzdových hladin (Praha x Karlovarský kraj) o 752 Kč na 13 065 Kč. Hodnota variačního koeficientu v tomto členění poklesla z 10,6 % v 1. čtvrtletí 2018 na 10,5 % v 1. čtvrtletí 2019.

1.3 Sociální příjmy

Celkový objem sociálních příjmů (druhé nejvyšší složky peněžních příjmů domácností) dosáhl v 1. čtvrtletí 2019 částky 142,4 mld. Kč a byl o 9,9 mld. Kč (o 7,4 %) vyšší než ve stejném období roku 2018. Nižší byla výplata dávek pomoci v hmotné nouzi, příjmy občanů z ostatních druhů sociálních dávek se zvýšily – viz tabulku číslo 8 v příloze.

Dávky důchodového pojištění, na které bylo v 1. čtvrtletí 2019 poskytnuto bez dávek vyplácených do ciziny 112,2 mld. Kč, tj. o 8,1 mld. Kč (o 7,8 %) více než ve srovnatelném období roku 2018, se podílely na celkové úrovni sociálních příjmů domácností 77,8 % – viz tabulku číslo 8 v příloze. Výdaje související s valorizací důchodů, která proběhla v lednu 2019, činily ve sledovaném období 7,7 mld. Kč.

Výdaje na starobní důchody se (bez dávek vyplácených do ciziny) zvýšily o 7,1 mld. Kč na 93,3 mld. Kč. Jejich podíl na celkovém objemu výdajů na dávky důchodového pojištění dosáhl 83,1 %. Výdaje na invalidní důchody vzrostly na 11,8 mld. Kč (o 0,8 mld. Kč), výdaje na pozůstalostní důchody se zvýšily o 0,3 mld. Kč na 7,0 mld. Kč.

Průměrná výše (samostatně vypláceného) starobního důchodu se v 1. čtvrtletí 2019 meziročně zvýšila o 1 029 Kč (o 8,3 %) na 13 385 Kč,v reálném vyjádření se zvýšila o 5,8 % (při použití indexu životních nákladů domácností důchodců 102,4 %).

V březnu 2019

  • pobíralo důchod 2 890,9 tis. osob, přičemž jejich počet se meziročně snížil o 5,4 tis. (tj. o 0,2 %). Počet důchodců se starobním důchodem (včetně poměrného starobního) byl 2 403,6 tis.,o 1,1 tis. nižší než v březnu 2018, v rámci této skupiny důchodců činil počet osob s trvale kráceným důchodem 632,4 tis. (oproti stejnému období předchozího roku se zvýšil o 12,2 tis., tj. o 2,0 %). Počet příjemců invalidního důchodu se meziročně snížil o 2,1 tis. (o 0,5 %), počet příjemců pozůstalostních důchodů se snížil, a to vdovského a vdoveckého o 1,6 tis. (o 5,6 %) a sirotčího o 0,5 tis. (o 1,4 %) – viz tabulku číslo 9 v příloze,
  • průměrný nominální starobní důchod (vyplácený samostatně) dosáhl 13 395 Kč a převýšil o 1 031 Kč (tj. o 8,3 %) skutečnost stejného měsíce roku 2018. U žen činil 12 197 Kč, čímž představoval 82,9 %průměrného důchodu mužů (14 718 Kč). Průměrná výše trvale kráceného důchodu byla oproti průměrnému starobnímu důchodu o 1 447 Kč nižší a dosáhla 11 948 Kč (o 934 Kč více než ve srovnatelném období předchozího roku), z toho u mužů 13 185 Kč a u žen 10 854 Kč.

Na dávkách státní sociální podpory a dávkách pěstounské péče bylo v 1. čtvrtletí 2019 vyplaceno 9,7 mld. Kč. V hodnoceném období bylo touto formou vyplaceno meziročně o 0,1 mld. Kč (o 0,9 %) více finančních prostředků než ve stejném období předchozího roku – viz tabulku číslo 8 v příloze.

Výdaje na rozhodující dávku tohoto systému – rodičovský příspěvek – se zvýšily o 137,9 mil. Kč (o 2,3 %) na 6,2 mld. Kč. Průměrný počet měsíčně vyplácených rodičovských příspěvků se snížil o 0,6 %, tj. o 1,6 tis., na 280,2 tis.

Na příspěvek na bydlení bylo vynaloženo ve sledovaném období 1,9 mld. Kč, tj. o 6,7 % (o 134,8 mil. Kč) méně při nižším počtu v průměru měsíčně vyplácených dávek (o 10,3 %, tj. o 20,1 tis.) na 175,0 tis., jejichž průměrná výše se zvýšila z 3 505 Kč na 3 595 Kč.

Formou přídavku na dítě bylo vyplaceno 0,6 mld. Kč – o 1,2 % (o 7,0 mil. Kč) více než ve stejném období roku 2018. Průměrný počet měsíčně vyplácených dávek klesl ve sledovaném období o 8,9 % na 252,3 tis.

Na porodném bylo vyplaceno 36,6 mil. Kč, tj. o 24,1 % (o 11,6 mil. Kč) méně než ve stejném období předchozího roku.

Na dávky pěstounské péče bylo vynaloženo o 9,8 % (o 86,6 mil. Kč) meziročně více, tedy 1,0 mld. Kč. Jejich průměrný měsíční počet vzrostl o 1,7 % (na 30,4 tis.) – viz tabulky číslo 10 – 13 v příloze.

V pořadí druhou objemově největší položku sociálních příjmů domácností tvořily dávky nemocenského pojištění. Touto formou bylo v 1. čtvrtletí 2019 poskytnuto 9,8 mld. Kč, což bylo o 1,6 mld. Kč (o 19,8 %) více než ve srovnatelném období předchozího roku – viz tabulku číslo 8 v příloze.

Rozhodující dávkou bylo nemocenské, jehož objem dosáhl 6,8 mld. Kč, tj. o 25,1 % (o 1,4 mld.) více než ve stejném období loňského roku. Meziroční zvýšení výdajů na nemocenské souviselo především s nárůstem počtu proplacených dnů a s nárůstem výše jeho průměrné denní dávky.

Výdaje na ošetřovné ve sledovaném období stouply na 564,4 mil. Kč (o 6,6 %, tj. o 34,9 mil. Kč).

Na peněžitou pomoc v mateřství bylo za leden až březen 2019 vyplaceno 2,4 mld. Kč, což je o 7,5 % (o 166,7 mil. Kč) více než za 1. čtvrtletí 2018.

Výdaje na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství činily 1,9 mil. Kč – o 4 % méně než ve stejném období roku 2018.

 Od 1. února 2018 je poskytována nová dávka otcovská poporodní péče. Výdaje na tuto dávku činily ve sledovaném období 60,4 mil. Kč.

Dlouhodobé ošetřovné je dávka poskytovaná od 1. června 2018. V 1. čtvrtletí 2019 na ně bylo vyplaceno 25,4 mil. Kč – viz tabulku číslo 14 v příloze.

Další významnou složkou sociálních příjmů domácností byl příspěvek na péči. V hodnoceném období bylo takto vyplaceno 6,6 mld. Kč, což bylo o 2,3 % (o 0,1 mld. Kč) meziročně více – viz tabulku číslo 15 v příloze.

V březnu 2019

  • bylo vyplaceno 362,1 tis. dávek, tj. o 3,1 tis. více než v březnu 2018,
  • příjemcům s I. stupněm závislosti bylo vyplaceno 29,6 % příspěvků, s II. stupněm 32,4 %, se III. stupněm 23,9 % a osobám se IV. stupněm závislosti 14,1 % příspěvků.

Na prostředky vyplacené formou podpory v nezaměstnanosti bylo v 1. čtvrtletí 2019 vyčerpáno 2,3 mld. Kč při zvýšení o 4,1 % (o 0,1 mld. Kč) – viz tabulku číslo 8 v příloze. V uvedeném období se snížil průměrný podíl nezaměstnaných osob (počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 až 64 let k obyvatelstvu stejného věku) z 3,8 % na 3,2 %. Průměrný počet evidovaných nezaměstnaných se snížil o 42,2 tis. na 238,6 tis. osob, přičemž průměrný počet evidovaných nezaměstnaných s nárokem na podporu v nezaměstnanosti klesl na 90,2 tis. (o 1,8 tis., tj. o 1,9 %). Podíl žen pobírajících podporu v nezaměstnanosti na celkovém počtu uchazečů s podporou činil 48,7 % (o 2,6 p. b. meziročně více). Na jedno volné pracovní místo připadalo 0,7 uchazečů (oproti 1,2 ve stejném období roku 2018).

Průměrná měsíční výše podpory v nezaměstnanosti se ve sledovaném období zvýšila o 559 Kč na 7 578 Kč. Meziroční zvýšení průměrné výše podpory bylo zaznamenáno ve všech krajích ČR – viz tabulku číslo 16 v příloze.

Dávky pomoci v hmotné nouzi byly čerpány ve výši 1,2 mld. Kč. V porovnání s množstvím prostředků poskytnutých touto formou v 1. čtvrtletí 2018 se jednalo o jejich snížení (o 22,6 %, tj. o 0,3 mld. Kč) – viz tabulky číslo 8 a 17 v příloze. Tyto dávky se snížily ve všech krajích ČR. Největší objemy dávek byly vyplaceny v krajích Moravskoslezském (290,2 mil. Kč) a Ústeckém (187,4 mil. Kč).

Výdaje na příspěvek na živobytí (jejichž podíl činil ve sledovaném období 62,9 % z úhrnného objemu prostředků na dávky pomoci v hmotné nouzi) klesly na 735,2 ml. Kč a byly o 0,2 mld. Kč (o 24,2 %) nižší než ve stejném období předchozího roku. Meziročně byly nižší ve všech krajích.

Na doplatek na bydlení, který představuje 36,0 % z úhrnu dávek pomoci v hmotné nouzi, bylo vyplaceno 420,7 mil. Kč, tj. o 19,7 % méně než v 1. čtvrtletí 2018. Také výdaje na doplatek na bydlení se snížily ve všech krajích.

Rovněž výdaje na mimořádnou okamžitou pomoc se proti srovnatelnému období snížily. Bylo na ni vyplaceno 12,5 mil. Kč, tj. o 22,8 %méně – viz tabulky číslo 17 a 18 v příloze.

Dávky pro osoby se zdravotním postižením se podílely na celkových sociálních příjmech 0,5 %. Bylo na ně vyplaceno 0,7 mld. Kč (o 21,5 % více než v 1. čtvrtletí 2018). V 1. čtvrtletí 2019 činily příspěvky na zvláštní pomůcku 224,6 mil. Kč (o 39,5 % více) a příspěvky na mobilitu 429,2 mil. Kč (o 13,9 % více) – viz tabulku číslo 19 v příloze.

2. Spotřebitelské ceny a životní náklady

Index spotřebitelských cen a životních nákladů domácností byl letos v lednu až březnu vyšší než ve stejném období minulého roku a u domácností celkem činil meziročně 2,7 % (ve stejném období let 2016, 2017 a 2018 to bylo 0,5 %, 2,4 %, resp. 1,9 %).

V prvním čtvrtletí 2019 vzrostly spotřebitelské ceny proti předchozímu čtvrtletí o 1,2 %. Mezičtvrtletní dynamika tak byla vyšší než v prvním čtvrtletí roku 2018 (kdy růst dosáhl hodnoty 0,7 %). Významnou roli měl tradičně zejména růst cen v lednu, kdy došlo k meziměsíčnímu zvýšení spotřebitelských cen o 1,0 %. Mezičtvrtletní přírůstek spotřebitelských nákladů domácností ovlivnily rostoucí ceny v oddílech „bydlení“ (dražší nájemné z bytu, elektřina, zemní plyn, teplo a teplá voda), „potraviny a nealkoholické nápoje“ (největší příspěvek měla zelenina, ovoce, pekárenské výrobky a obiloviny) a ve výdajovém oddíle „rekreace a kultura“ (růst cen nastal ve skupině dovolených s komplexními službami). Opačným směrem působil cenový pokles v oddíle „odívání a obuv“ (vlivem výprodejových cen), náklady se domácnostem snížily i v oddíle „doprava“ (pokles cen pohonných hmot a olejů) a v oddíle „pošty a telekomunikace“.

V meziročním vyjádření byla dynamika růstu spotřebitelských cen v prvním čtvrtletí 2019 vyšší než ve kterémkoliv z jednotlivých čtvrtletí minulého roku. V průměru za první čtvrtletí vzrostly náklady domácností o 2,7 %, což bylo o 0,8 p. b. více než ve stejném období předchozího roku, resp. o 0,6 p. b. více než ve čtvrtém čtvrtletí 2018. Příčinou bylo zrychlení růstu cen v oddílech „bydlení“, „rekreace a kultura“ a přechod z cenového poklesu v růst v oddíle „potraviny a nealkoholické nápoje“, kde se nejvíce zvýšily náklady ve spotřební třídě „zelenina“. Nadále výrazně rostly ceny v oddílech „zdraví“,„stravování a ubytování“ a „ostatní zboží a služby“.Protiinflační vývoj se naopak projevil v oddíle „doprava“. Tržní ceny vzrostly meziročně o 2,5 % a regulované ceny o 3,7 % – viz tabulky číslo 20 a číslo 21 v příloze.

Životní náklady domácností důchodců ve srovnání s domácnostmi celkem rostly o 0,3 p. b. pomaleji (tzn. o 2,4 % meziročně). Výrazný rozdíl oproti cenovému indexu celkem byl zaznamenán v oddíle „doprava“, kde zatímco celkově došlo k růstu o 0,6 %, tak v případě domácností důchodců ceny poklesly dokonce o 2,1 %. Důvodem bylo, že meziroční index byl nadále ovlivněn zavedením slev na jízdné pro seniory z druhé poloviny minulého roku. Vzhledem k odlišným vahám ve spotřebním koši domácností důchodců měl růst cen v oddíle „bydlení, voda, energie, paliva“ na tyto domácnosti menší vliv. Naopak byly více ovlivněny například růstem nákladů v oddílech „alkoholické nápoje, tabák“ a „zdraví“.

Stejně jako domácnostem celkem vzrostly životní náklady domácností žijících v Hl. m. Praze (index 102,7 %), kde však došlo ke značně odlišnému cenovému vývoji v oddělení „bydlení, voda, energie, paliva“. Zatímco index za tento oddíl byl stejný jako v případě domácností celkem, tak v rámci tohoto oddílu výrazně rychleji rostly domácnostem v Hl. m. Praze náklady na nájemné a naopak nižší byl růst nákladů v cenové skupině zahrnující energie, plyn a paliva. Více těmto domácnostem rostly zejména ceny „vzdělávání“, resp. v oddíle „rekreace a kultura“. Naopak mírnější nárůst nákladů byl například zaznamenán v oddílech „alkoholické nápoje, tabák“,„stravování a ubytování“, či „ostatní zboží a služby“ – blíže ke struktuře růstu životních nákladů vykazovaných typů domácností viz tabulku číslo 21 v příloze.

Harmonizovaný index spotřebitelských cen (cenový index propočtený podle metodiky Eurostatu pro potřeby porovnání inflace v jednotlivých členských zemích EU) v ČR činil meziročně v lednu 102,0 %, v únoru 102,4 % a v březnu 102,6 %. V EU byly meziroční hodnoty HICP v těchto měsících 101,5 %, 101,6 % a 101,6 %. Nejvyšší úroveň tohoto ukazatele vykázaly v prvních třech měsících roku 2019 Rumunsko, Maďarsko a Lotyšsko, nejnižší kladný přírůstek mělo naopak Irsko, Řecko, Chorvatsko a Portugalsko.

3. Peněžní výdaje, úvěry a úspory domácností

Ze statistiky národních účtů ČSÚ vyplývá, že k pozitivnímu vývoji ekonomiky významně přispěla dynamika výdajů na konečnou spotřebu (podíl na přírůstku HDP představoval více než jednu třetinu), tj. výdaje na trhu zboží a služeb:

  • sektor domácností vynaložil celkem 621,0 mil. Kč na výdaje spojené s individuální spotřebou (o 5,9 % více než o rok dříve); domácnosti tak – po zohlednění cenové inflace – nakoupily zboží a služeb reálně o cca 18,1 mld. Kč více než před rokem (viz tabulku číslo 1 v příloze).

Podobně jako v minulém roce pokračoval trend růstu zadlužení domácností, kdy podle údajů ČNB činil úhrnný objem půjček domácností k 31. březnu 2019 celkem 1 662,2 mld. Kč, což bylo o 111,2 mld. Kč (7,2 %) více než ke stejnému datu roku 2018. Mezičtvrtletně vzrostly úvěry domácností o 16,4 mld. Kč, jedná se však o dlouhodobý sezónní jev, kdy je přírůstek úvěrů v prvním čtvrtletí nižší než ve zbytku roku (viz tabulku číslo 22 v příloze):

  • rozhodující část meziročního vzestupu objemu bankovních peněžních půjček představovaly úvěry spojené s bydlením, jejichž celkový objem 1 260,1 mld. Kč byl o 93,2 mld. Kč vyšší (8,0 %) než o rok dříve. Dynamika růstu půjček na bydlení byla v prvním čtvrtletí meziročně i mezičtvrtletně mírně nižší než v minulém roce. Tento vývoj však bude muset být potvrzen i v dalších čtvrtletích,
  • objem ostatních úvěrů meziročně vzrostl o 18,0 mld. Kč (celkem 402,1 mld. Kč). Od začátku roku se celkový objem ostatních úvěrů zvýšil o 2,2 mld. Kč. Vyšší výdaje na spotřebu domácností byly ve sledovaném období pokrývány převážně z rostoucích příjmů a úspor.

Domácnosti pokračovaly v prvních třech měsících roku 2019 v tvorbě nových úspor. Ačkoliv se jednalo zejména o likvidnější netermínované vklady v podobě peněz na běžných nebo spořicích účtech, od minulého roku již roste i objem termínových vkladů, které předtím téměř deset let klesaly:

  • celkový objem bankovních úspor domácností činil ke konci března 2019 2 599,0 mld. Kč a podle dostupných údajů ČNB meziročně vzrostlo 187,9 mld. Kč (7,8 %). Od začátku roku do konce prvního čtvrtletí se vklady zvýšily o 40,5 mld. Kč, což bylo podobné jako ve stejném období předchozího roku (nárůst o 40,9 mld. Kč),
  • netermínované vklady na konci března celkem meziročně vzrostly o 162,0 mld. Kč a termínové vklady se zvýšily o 25,9 mld. Kč,
  • domácnosti využívaly pro vklady převážně domácí měnu. Na konci prvního čtvrtletí roku 2019 činila podle ČNB výše cizoměnových vkladů 84,8 mld. Kč a meziročně došlo k jejich zvýšení o 8,3 mld. Kč.

Tabulka č. 8: Sociální příjmy obyvatelstva

Druh příjmu Výdaje v mil. Kč Struktura v % Meziroční index v %
  1q 2018 1q 2019 1q 2018 1q 2019 nominální reálný 1)
Dávky důch. pojištění 2) 104 075 112 214 78 78 108 105
Dávky SSP a dávky pěstounské péče 3) 9 627 9 712 7 7 101 98
Dávky nemocenského pojištění 4) 8 206 9 832 6 7 120 117
Příspěvek na péči 6 416 6 565 5 5 102 100
Podpory v nezaměstnanosti 5) 2 211 2 302 2 2 104 101
Dávky pro osoby se ZP 538 654 0 0 122 118
Dávky pomoci v hmotné nouzi 1 510 1 169 1 1 77 75
Sociální příjmy celkem 132 581 142 448 100 100 107 105

1) při použití indexu spotřebitelských cen (102,7 %)
2) nezahrnuje výdaje na důchody v ozbrojených složkách a důchodové a ostatní dávky vyplacené do ciziny, naopak je zahrnuto nekomerční důchodové pojištění, náhrady povah rehabilitací a ostatní dávky
3) bez převodů na depozitní účet, vratek zaniklých dávek a převodů na příjmový účet SR
4) bez ozbrojených složek a dávek vyplácených do ciziny
5) dávky v nezaměstnanosti vyplacené Úřadem práce ČR a MPSV bez výdajů na bankovné a poštovné.

 

Tabulka č. 10: Výdaje na dávky státní sociální podpory a dávky pěstounské péče (vyplacené)

Druh dávky Výdaje v mil. Kč Struktura v % Meziroční index v %
  1. čtvrtletí
2018
1. čtvrtletí
2019
1. čtvrtletí
2018
1. čtvrtletí
2019
nominální reálný 1)
Dávky celkem 2) 9 626,5 9 712,0 100,0 100,0 100,9 98,2
v tom:  Přídavek na dítě 598,9 605,9 6,2 6,2 101,2 98,5
Rodičovský příspěvek 6 081,1 6 219,0 63,2 64,1 102,3 99,6
Příspěvek na bydlení 2 011,6 1 876,8 20,9 19,3 93,3 90,8
Porodné 48,2 36,6 0,5 0,4 75,9 73,9
Pohřebné 3,0 3,3 0,0 0,0 110,0 107,1
Dávky pěstounské péče 883,7 970,3 9,2 10,0 109,8 106,9

1) při použití indexu spotřebitelských cen (102,7 %)

Tabulka č. 15: Příspěvek na péči (výdaje v územním členění)

Kraj Výdaje (v mil. Kč) Meziroční index v %
  1. čtvrtletí 2018 1. čtvrtletí 2019 nominální reálný 1)
Hl. m. Praha 500,2 528,7 105,7 102,9
Středočeský 663,0 680,6 102,7 100,0
Jihočeský 395,7 404,8 102,3 99,6
Plzeňský 370,6 381,6 103,0 100,3
Karlovarský 172,7 172,2 99,7 97,1
Ústecký 515,1 537,9 104,4 101,7
Liberecký 267,7 281,2 105,0 102,3
Královéhradecký 354,8 361,4 101,9 99,2
Pardubický 370,2 368,6 99,6 97,0
Vysočina 349,9 356,3 101,8 99,2
Jihomoravský 798,6 809,8 101,4 98,7
Olomoucký 403,2 410,9 101,9 99,2
Zlínský 441,1 450,2 102,1 99,4
Moravskoslezský 812,7 820,8 101,0 98,3
Celkem 6 415,5 6 564,9 102,3 99,6

1) při použití indexu spotřebitelských cen (102,7 %)

Tabulka č. 17: Dávky pomoci v hmotné nouzi

Druh dávky Výdaje v mil. Kč Struktura v % Meziroční
index (v %)
  1. čtvrtletí
2018
1. čtvrtletí
2019
1. čtvrtletí
2018
1. čtvrtletí
2019
nomi-
nální
reál-
1)
Celkem, v tom: 1 509,8 1 168,5 100,0 100,0 77,4 75,4
– Příspěvek na živobytí 969,9 735,2 64,2 62,9 75,8 73,8
– Doplatek na bydlení 523,7 420,7 34,7 36,0 80,3 78,2
– Mimořádná okamžitá pomoc 16,2 12,5 1,1 1,1 77,2 75,1

1) při použití indexu spotřebitelských cen (102,7 %)


Celá tabulková příloha
.

 

Zdroj: MPSV

 

Napsat komentář