Pojišťovny: Výdaje na léčbu demence dosahují téměř 2 miliardy ročně. Jednoznačná prevence přitom neexistuje, pomůže jen včasná léčba

Share

Roční náklady zdravotních pojišťoven na léčbu pacientů s Alzheimerovou chorobou atakují hranici 2 mld. korun a stále rostou. Zároveň s tím je nedostatek míst v domovech se zvláštním režimem. Demence, a její nejčastější spouštěč – Alzheimerova choroba – patří ke stále častějším nemocím lidí v důchodovém věku. Už nyní je tlak na kapacity v péči o nemocné, prognózy pro rok 2050 předvídají přitom více než trojnásobný nárůst počtu lidí s tímto onemocněním.

„Péče o lidi s Alzheimerovou chorobou a demencí obecně je na pomezí zdravotnictví a sociální péče. Na nemoc dosud není lék, lze pouze zpomalovat průběh a lidé s tímto onemocněním potřebují velkou míru asistence,“ vysvětluje Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR. „Už nyní směřují do tohoto segmentu miliardy korun ročně a jen letos se prostředky navýšily o dalších cca 100 milionů korun. V prostředí, kde se zvyšuje podíl starých lidí a kde roste doba dožití, se ovšem musíme připravit na to, že v následujících desetiletích budou potřeba prostředky řádově vyšší a že to bez nějaké formy reformy sociální péče těžko vyřeší systém zdravotního pojištění, který nebyl postaven na lůžkovou péči po dobu desítek let,“ dodává.

Právě věk je stěžejním rizikovým faktorem. U lidí nad 65 let věku se rozvine nějaká forma Alzheimerovy choroby či počínající demence ve zhruba 6 %, u lidí nad 80 let už jde o přibližně 20 %, tedy každého pátého. Péče o ně je v pokročilejších fázích natolik náročná, že řada rodin není schopna postarat se o „své“ seniory u nich či u sebe doma a potřebují služby zařízení s nepřetržitou péčí.

„Stárnutí populace má obecně významný vliv na celý systém zdravotnictví a jeho financování. A Alzheimerova choroba v tom hraje významnou roli. Bohužel se u ní ani nedá říct, tak jako např. u kardiovaskulárních nebo mozkových onemocnění, že by existovala jednoznačně prokázaná prevence, i když se mnohdy mluví o vlivu zdravého životního stylu, tedy dostatku pohybu, zdravé stravy a střídmosti v užívání návykových látek typu alkoholu či nikotinu. Co ovšem prokazatelně pozitivní vliv má, je včasné odhalení nemoci, neboť její průběh lze významně zpomalit,“ dodává Martin Balada, výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven.

Alzheimerova choroba je neurodegenerativní onemocnění mozku projevující se ztrátou nervových buněk v některých částech mozku. Jedná se o nejčastější typ demence – tzn. ztráty kognitivních schopností – u osob starších 65 let – k prvním příznakům patří poruchy paměti, postupně se přidává poškození kognitivních a intelektuálních, ale i fyzických schopností. Onemocnění popsal v roce 1906 německý lékař Alois Alzheimer.

Onemocnění se projevuje celou řadou typických příznaků v oblasti paměti (rychlé zapomínání, opakování stejných otázek, ztrácení předmětů a jejich odkládání na nesprávná místa, pokřivení paměti), jazykových schopností (obtížné hledání správných slov, mezery v řeči, používání nesprávných slov či jednodušších slov pro složitější myšlenku), orientaci v prostoru (problém s nalezením cesty, ztrácení se), výkonných funkcích (nesprávná rozhodnutí, obtíže s plánováním relativně jednoduchých aktivit) a chování (apatie, deprese, úzkost, vznětlivost a bludy).

Onemocnění má několik fází. Rané stadium se vyznačuje obtížným dorozumíváním, zapomínáním, zakládáním věcí, dezorientací a blouděním. Ve střední stadiu se rozvíjí poruchy soudnosti, nekritičnost, prohlubování změn osobnosti, neschopnost vykonávat běžné aktivity jako je vaření a nakupování, ale i např. halucinace. V pozdním stadiu stádiu přichází poruchy příjmu potravy, nerozpoznání blízkých osob, nechápání okolního dění, ztráta schopnosti souvislé řeči, stavy zmatenosti, obtížná chůze, poruchy vylučování moči a stolice, úplná ztráta soběstačnosti, tělesné i duševní chátrání.

Napsat komentář