Odborníci zásadně nesouhlasí s novelou zákona o sociálně-právní ochraně dětí

Share

Asociace Dítě a Rodina otevřeným dopisem vyzvala ministryni Maláčovou k přehodnocení novely zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Novela je podle organizace nedostatečně připravena a obsahuje řadu nesystémových opatření, která jsou nejen v rozporu se zájmy dětí, ale i s dlouhodobým a udržitelným fungováním sociální péče. Předložené znění podle autorů povede k zhoršení sociálně-právní ochrany dětí, ke kolapsu dlouhodobé pěstounské péče i doprovodných organizací a zvýší tlak na již dnes přetížené státní úřady a jejich zaměstnance.

Asociace Dítě a Rodina, sdružující osm desítek organizací věnujících se péči o ohrožené děti, včera odeslala ministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové dopis se zásadními výhradami proti novele zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.

„Novela v tomto znění nejen že neposouvá léta opomíjenou oblast sociálně-právní ochrany dětí, ale přináší řadu zcela nesystémových a nesmyslných kroků,“ neskrývá své rozhořčení předsedkyně Asociace Dítě a Rodina a ředitelka Střediska náhradní rodinné péče PhDr. Věduna Bubleová. „Důkazem nedostatečné přípravy této novely je až absurdní situace, kdy znění novely dokonce odporuje důvodové zprávě i analýze rizik dopadů,“ doplňuje Ing. Anna Krbcová, tajemnice Asociace Dítě a Rodina.

Odborníci v oblasti sociálně-právní ochrany dětí zaslali na ministerstvo sociálních věcí desítky podnětů a připomínek s vysvětlením důsledků předkládaných kroků. Asociace Dítě a Rodina upozorňuje na řadu problematických pasáží, z nichž nejvýznamnější jsou tyto tři:

  1. Nevalorizovaná odměna dlouhodobým pěstounům

Novela nemění příspěvek pro dlouhodobou pěstounskou péči a tím rozevírá nůžky mezi krátkodobou a dlouhodobou pěstounskou péčí. Jedná se o zcela nesystémový krok, který může vést k růstu zájmu o přechodnou péči, na kterou nebude jak navázat dlouhodobou pěstounskou péčí.

Přitom dlouhodobá péče je z hlediska potřeb dítěte žádoucí a pro stát také ekonomičtější než umístění dítěte do ústavního zařízení. Dlouhodobých pěstounů je stále nedostatek a kvůli tomu se rok co rok umisťují do ústavů zcela zbytečně stovky dětí, které by jinak mohly vyrůstat v rodinném zázemí. Asociace proto žádá o valorizaci příspěvku pro dlouhodobou pěstounskou péči minimálně o 2000 Kč měsíčně.

  1. Nezměněný příspěvek na výkon pěstounské péče

Účelem příspěvku je zajistit kontrolu a poskytnout podporu náhradním rodičům tak, aby nedocházelo k předčasnému ukončení pěstounské péče, což jednoznačně dítě poškozuje. Přestože příspěvek nebyl od

roku 2013 valorizován, novela i nadále počítá s původní částkou 48 000 Kč za rok. Tento příspěvek již nyní nestačí na zajištění služeb v takové míře, jakou vyžaduje zákon.

Kvůli tomu hrozí odchod specialistů mimo obor, omezení služby doprovázení a přenesení této agendy na už tak přetížené orgány veřejné správy, což vytvoří mnohem složitější situaci pro zajištění řádné péče o děti v pěstounské rodině i výrazně vyšší systémové náklady. Řada organizací, které se věnují podpoře a doprovázení pěstounských rodin, již oznámila, že za současných podmínek není schopna v této službě pokračovat. Proto Asociace navrhuje tuto částku navýšit na 65 000 Kč za rok.

  1. Státní příspěvek pro zřizovatele ZPDVOP na základě obsazenosti

Novela sice počítá s navýšením příspěvku pro zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP), ale nemění princip financování.

ZDVOP je krizové zařízení, které musí být kdykoli připraveno poskytnout okamžitou pomoc dítěti v nouzi, a proto není možné je financovat pouze na základě reálně obsazenosti. Vyplácení alespoň části příspěvku pevně na kapacitu zařízení je naprosto nezbytné z důvodu povinnosti provozovat zařízení nepřetržitě.

Za zcela nesystémové opatření označují experti také pobyt až 20 dětí v takovém zařízení a jako maximum žádají 12 dětí. Nižší kapacita umožňuje intenzivní a pečlivé vyhodnocování potřeb jednotlivých dětí. Cílem je také snižování délky pobytu. V důsledku tak může být snížení kapacity efektivnější nejen pro rozvoj dítěte, ale i z ekonomického hlediska.

Mezi další problematické oblasti patří umisťování nejmenších dětí do ústavní péče, které je ve většině evropských zemí stanoveno zákonem a odborníci v ČR opakovaně prosazují zavedení hranice 7 let věku.

Opominuta zůstává úprava příbuzenské péče, která tvoří 2/3 pěstounské péče v ČR a dodnes nemá dostatečnou oporu v zákoně, nebo nekoncepční řešení tzv. dobrovolných pobytů, kdy je zákonným zástupcům umožněno „odložit“ děti do ústavu prakticky kdykoli, a to až na 6 měsíců.

„Jedná se jen o několik bodů z řady připomínek, ale považujeme je z hlediska dlouhodobého fungování systému za zcela zásadní,“ vysvětluje PhDr. Věduna Bubleová. „Na jedné straně se složitě jedná o každé finanční pomoci dětem v nouzi, na druhé straně se buduje čím dál byrokratičtější systém, který je ještě méně funkční než dřív.“

Tisková zpráva

 

Asociace Dítě a Rodina, z. s., je sdružením 79 organizací působících v oblasti péče o ohrožené děti. Svými aktivitami naplňují přání, aby každé dítě mohlo vyrůstat v rodinném prostředí. Pomáhají především dětem, které se ocitly v obtížné situaci. Asociace sdružuje desítky společností, mimo jiné Nadaci Sirius, Nadaci J&T, Amaltheu, organizaci Lumos, společnost Rozum a cit, SOS dětské vesničky, Středisko náhradní rodinné péče a mnoho dalších organizací spolupracujících s dětskými domovy a centry pro pěstounskou a rodinnou péči.

 

Zdroj: ditearodina.cz