Šimůnková: Stát sice nabízí příspěvek na dojížďku, ale žádosti formalisticky odmítá
Lidé v evidenci úřadu práce mohou žádat o příspěvek na dojížďku, pokud si najdou práci jinde než v místě bydliště. Stát tím podporuje nezaměstnané, aby se lépe uplatnili na trhu práce. Na poskytnutí příspěvku sice obecně není právní nárok, ale pokud žadatel splní stanovené podmínky, měl by úřad práce jeho žádosti vyhovět. Podle zástupkyně ombudsmana však Ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad práce České republiky – krajská pobočka v Brně nerespektují účel příspěvku, nejednají vstřícně, jak by veřejná správa měla, a žádosti o příspěvek aktivní politiky zaměstnanosti posuzují formalisticky.
Příspěvek na dojížďku je jedním z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Jeho cílem je motivovat nezaměstnané, aby se nebáli hledat si práci i mimo místo bydliště. Příspěvek má kompenzovat zvýšené náklady na dopravu, které jim v souvislosti s dojížděním na vzdálenější pracoviště vzniknou. Jednou z podmínek poskytnutí příspěvku je délka pracovního poměru, který musí být sjednán buď na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou minimálně 6 měsíců. Současně musí být evidence žadatele na úřadu práce ukončena právě z důvodu nástupu do nového zaměstnání.
„Příspěvek na dojížďku může znamenat významnou pomoc lidem, kteří nemohou najít práci v místě bydliště. Může být tím, co rozhodne, jestli člověk nastoupí do nového zaměstnání, nebo zůstane dál nezaměstnaný. Nemělo by docházet k případům, kdy lidé v evidenci úřadu práce nerezignují, najdou si zaměstnání ve větší vzdálenosti od bydliště, jsou ochotni dojíždět, a úřad práce jim pak formalisticky žádost o příspěvek zamítne,“ kritizuje zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková přístup úřadů. Odkazuje přitom na jeden z případů, jehož šetření ukončila.
Stěžovatelka byla s několika pauzami v evidenci úřadu práce téměř dvacet let. Je osobou zdravotně znevýhodněnou, takže hledání práce je pro ni o to složitější. Nevzdala se, absolvovala rekvalifikační kurz a nakonec se jí podařilo najít si práci v rekvalifikovaném oboru, ale s dojížděním. Pracovní smlouva byla sjednána na dobu určitou přesahující dobu 6 měsíců a žena požádala úřad práce o příspěvek na dojížďku. Přiložila všechny dokumenty, které úřad požadoval: pracovní smlouvu, potvrzení budoucího zaměstnavatele, doklady o bezdlužnosti a potvrzení banky o zřízení účtu. Úřad práce však její žádost zamítl z důvodu nesplnění podmínky trvání pracovního poměru minimálně 6 měsíců. Sdělil jí, že žádost komplexně posoudil ve smyslu platné právní úpravy a s ohledem na současnou situaci na trhu práce, ale nijak blíže neuvedl, jaké další okolnosti zvažoval a k jakým závěrům v nich dospěl. Nevysvětlil, proč stěžovatelka podle něj nesplnila podmínku délky pracovního poměru, když formálně vzato tuto podmínku splnila, protože její pracovní smlouva byla uzavřena přesně na 6 měsíců a 4 dny.
Úřad práce po šetření bývalé ombudsmanky Anny Šabatové odmítl svůj závěr přehodnotit a Ministerstvo práce a sociálních věcí ho v tom podpořilo s odůvodněním, že příspěvky aktivní politiky zaměstnanosti slouží k zajištění stabilního a dlouhodobého zaměstnání, což by v případě stěžovatelky nebylo dosaženo.
„Veřejná správa je především službou veřejnosti. Úřady by proto měly k lidem přistupovat vstřícně a objektivně. Způsob, jakým úřad práce zamítl žádost o příspěvek na dojížďku, však rozhodně za projev vstřícného přístupu nelze považovat,“ vytýká zástupkyně ombudsmana úřadu práce. Nesouhlasí ani s přístupem ministerstva: „Chápu, že se stát snaží podporovat lidi v získání stabilního zaměstnání. Jestliže ale stanoví jako jednoznačnou podmínku pro přiznání příspěvku minimální dobu trvání pracovního poměru 6 měsíců, nemůže odmítnout někoho, kdo ji splnil, byť s rozdílem několika dnů. Jiné hodnocení dělá z rozhodování úřadu práce i ministerstva značně netransparentní záležitost.“
Popisovaný přístup úřadu práce a ministerstva k poskytování příspěvků aktivní politiky zaměstnanosti není ojedinělý. Stejnou nevstřícnost a formalismus zaznamenala zástupkyně ombudsmana i v dalším ukončeném případu, v němž úřady zamítly žádost o příspěvek na přestěhování (pozn. tento příspěvek už v současnosti není poskytován). Důvodem mělo být, že žadatelka neprokázala příčinnou souvislost mezi přestěhováním se a vznikem pracovního poměru, kdy podle výkladu úřadů musí žadatel nejprve uzavřít pracovní smlouvu a nastoupit do zaměstnání, a teprve následně změní bydliště. Žadatelka o příspěvek však změnila bydliště jeden den před nástupem do nového zaměstnání.
Podle zástupkyně ombudsmana úřady opět postupovaly formalisticky a nerespektovaly účel poskytování příspěvku. Zcela pominuly reálnou posloupnost, kdy si lidé zajišťují nové bydlení v předstihu, aby nejpozději v den nástupu do nového zaměstnání bydleli v novém místě. V případě stěžovatelky vůbec nevzaly v úvahu, že žena své bydliště změnila, protože nastupovala do zaměstnání v jiném regionu, takže podmínku příčinné souvislosti mezi přestěhováním a novým zaměstnáním splnila.
Protože úřad práce i ministerstvo odmítly v uvedených případech změnit názor na otázku splnění podmínek pro přiznání příspěvku na dojížďku i příspěvku na přestěhování, rozhodla se zástupkyně ombudsmana v souladu se zákonem o veřejném ochránci práv informovat veřejnost o jednání úřadů.
„S ohledem na současnou situaci na trhu práce a na postupný nárůst počtu nezaměstnaných v důsledku pandemie koronaviru lze očekávat větší zatížení úřadů práce, zvýšení žádostí o rekvalifikace a požadavky na další příspěvky aktivní politiky zaměstnanosti. Apeluji proto na úřady práce, aby i v této náročné situaci nezapomínaly na naplňování principů dobré správy při své každodenní činnosti,“ uzavírá zástupkyně ombudsmana.
Příspěvek na dojížďku:
Příspěvek na přestěhování:
Příspěvek na dojížďku
1. Životní událost
Jsem vedený v evidenci ÚP ČR a jednám o nástupu do nového zaměstnání s pracovištěm mimo svou obec.
2. Obecné informace
Příspěvek na dojížďku může být poskytován na základě písemné dohody uzavřené s ÚP ČR a to na částečné pokrytí nákladů, které mohou vznikat v souvislosti s dojížděním za prací mimo obec, ve které má žadatel své bydliště. Příspěvek je proplácen po sjednanou dobu a to za měsíce, kdy žadatel prokáže doložením měsíčního vyúčtování mzdy nebo platu (výplatním listem, páskou), že do zaměstnání v tomto měsíci dojížděl a že jeho hrubá mzda či plat za vykonávanou práci nepřesáhla 1,5 násobek hodnoty průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předcházejícího roku dle sdělení MPSV; informace je dostupná zde. Při porušení podmínek, sjednaných v dohodě, vzniká žadateli povinnost příspěvek nebo jeho část vrátit.
3. Vznik nároku
Příspěvek není nárokový.
Projednání a případné uzavření písemné dohody o poskytování příspěvku proběhne na základě písemné žádosti fyzické osoby. Základní předpoklady:
- žadatel je/byl veden v evidenci ÚP ČR a požádá o poskytnutí příspěvku na dojížďku v době vedení v evidenci ÚP ČR nebo nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne vzniku pracovního nebo služebního poměru, který bezprostředně navazuje na ukončení evidence
- žadatel je na lokálním trhu práce obtížně umístitelný (podrobnosti sdělí pracoviště, kde je žadatel veden v evidenci)
- žadatel má rozjednaný nástup do zaměstnání mimo obec, ve které má své bydliště
- žadatel bude mít v pracovní smlouvě nebo v rozhodnutí o přijetí sjednáno konkrétní místo výkonu práce, dobu trvání pracovního poměru více než 6 měsíců a hrubá mzda či plat žadatele za vykonávanou práci nepřesáhne 1,5 násobek hodnoty průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předcházejícího roku dle sdělení MPSV,
- žadatel prokáže splnění zákonných podmínek podle § 118 zákona o zaměstnanosti doložením
- dokladu o zřízení účtu u peněžního ústavu
- potvrzení finančního úřadu a celního úřadu, že nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky,
- potvrzení své zdravotní pojišťovny, že nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění a
- potvrzení Správy sociálního zabezpečení, že nemá nedoplatky na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
Potvrzení si může vyžádat Úřad práce ČR, pokud k tomu dá žadatel souhlas. Jestliže má žadatel nedoplatky, musí prokázat, že má sjednán splátkový kalendář a splátky řádně hradí.
4. Způsoby podání
Pro elektronické podání formulářů existují následující možnosti doručení:
- prostřednictvím informačního systému datových schránek
- zasláním e-mailové zprávy na adresu elektronické podatelny
Další variantou je podání vytištěného formuláře na příslušné pracoviště Úřadu práce ČR.
Odeslání datovou schránkou
Všechny formuláře je také možné odeslat na úřad pomocí systému datových schránek. Datová schránka je elektronické úložiště, s jehož pomocí můžete posílat úřední dokumenty v elektronické podobě orgánům veřejné moci. Tento způsob komunikace je v souladu se zákonem 300/2008 Sb. a plně nahrazuje klasický způsob doručování v listinné podobě.
Pro odesílání formulářů z datové schránky nepotřebujete jako fyzická osoba vlastnit kvalifikovaný certifikát, který je nutný pro elektronické podání – pouze je nutné zažádat o (bezplatné) založení datové schránky. Postup zřízení datové schránky a další informace o datových schránkách jsou na informačním webu o datových schránkách.
V tomto případě tedy formulář vyplníte, stáhnete si na lokální uložiště a po jeho vyplnění odešlete formou přílohy prostřednictvím Vaší datové schránky na příslušnou adresu, kterou najdete na stránce: Kontaktní informace.
Zasláním e-mailové zprávy na adresu elektronické podatelny
Formuláře je také možno zaslat prostřednictvím e-mailu. V takovém případě je formulář přiložen jako příloha a tento mail musí obsahovat platný elektronický podpis. E-mail bez elektronického podpisu (e-mail, ve kterém je uvedeno pouze jméno a příjmení a tedy neobsahuje data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání) můžete poslat přímo na e-mailovou adresu zaměstnance ÚP ČR, který se danou agendou zabývá. E-mail nebude považován za elektronicky podaný dokument, avšak naši zaměstnanci se budou snažit na něj odpovědět.
Podání formuláře v listinné podobě na příslušnou pracoviště úřadu práce ČR
Formulář je možné vyplnit přímo v elektronické podobě, následně vytisknout a po vytištění ho vlastnoručně podepsat.
Další variantou jak vyplnit formulář, je tisk prázdného formuláře a jeho následné vyplnění.
Kontakty na jednotlivá kontaktní pracoviště naleznete na stránce: Kontakty
Zdroj: Veřejný ochránce práv, MPSV
