NKÚ: Podpora demolice budov v sociálně vyloučených lokalitách má minimální přínos pro jejich řešení

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil podporu ze státního rozpočtu určenou na demolice budov v sociálně vyloučených lokalitách. Kontrola ukázala, že tato podpora pomáhá obcím zejména s likvidací nepotřebných objektů a s revitalizací území. Přínos pro řešení sociálně vyloučených lokalit je ale minimální a ministerstvo pro místní rozvoj jej nesledovalo. Navíc podpora demolic nenavazuje na další opatření státu, která se týkají sociálně vyloučených lokalit. O podporu mělo zájem jen málo obcí.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) na ně v rámci zvláštního podprogramu vyčlenilo na léta 2016–2021 ročně 100 milionů korun. NKÚ prověřil celkem 23 demolic za více než 46 milionů korun (viz celý výsledek kontroly).

Podpora měla sloužit na demolice budov v obcích se sociálně vyloučenými lokalitami, případně zabránit jejich vzniku v rizikových oblastech. ministerstvo pro místní rozvoj ale neurčilo, že objekt k demolici se musí nacházet přímo v sociálně vyloučené lokalitě nebo s ní alespoň souviset. Z 94 demolic, které získaly podporu v letech 2016–2018, jich bylo 37 v obcích, kde vyloučené lokality nejsou.

Ministerstvo pro místní rozvoj také nesledovalo, jaký má podpora vliv na sociálně vyloučené lokality. Zajímaly jej jen kvantitativní ukazatele u jednotlivých demolic, jako například velikost revitalizované plochy.

Ministerstvo pro místní rozvoj navíc dostatečně nevymezilo podmínky pro čerpání podpory. Demolice se měly týkat objektů k bydlení a rekreaci nebo ubytovacích zařízení. Podporu ale přidělilo ministerstvo pro místní rozvoj v některých případech i na demolice garáží nebo hospodářských budov.

Každoročně vyčlenilo ministerstvo pro místní rozvoj na demolice v sociálně vyloučených lokalitách 100 milionů korun. V letech 2016 až 2018 se ale vyčerpalo jen 38 % této částky. Důvodem byl jednak malý zájem obcí o podporu, jednak nadhodnocení předpokládaných cen demolic. Skutečné ceny byly o zhruba 60 % nižší. To, že se peníze na demolice čerpají jen málo, ministerstvo pro místní rozvoj nijak neřešilo a v dalších letech počítá se stejnou částkou.

Podle NKÚ také selhal kontrolní systém ministerstva pro místní rozvoj. Ministerstvo například vůbec u příjemců podpory nekontrolovalo zadávací řízení. Přitom právě zadávací řízení byla jedinou cestou, jak zajistit co nejvýhodnější cenu za demolici. Ministerstvo pro místní rozvoj totiž nestanovilo limit nákladů nebo maximální jednotkové ceny.

NKÚ při kontrole zadávání veřejných zakázek u dvou příjemců zjistil, že u demolic celkem za 9 milionů korun porušili podmínky podpory, když zakázku nezadali v otevřeném řízení. NKÚ proto oznámil finančním úřadům podezření na porušení rozpočtové kázně.

Zdroj: Nejvyšší kontrolní úřad