Stále více párů odkládá rodičovství kvůli strachu z budoucnosti

Válka, drahé hypotéky i úzkost z dopadů klimatických změn. To vše jsou podle odborníků důvody prudkého poklesu nově narozených dětí, ke kterému došlo v loňském roce. Obavy z budoucnosti trápí stále více mladých párů. Rodičovství odkládají na později. Vyšší věk pak ale může početí zkomplikovat. Pomoc tak nakonec některé páry hledají na klinikách asistované reprodukce.

Klimatická úzkost a strach z budoucnosti

Kromě odkládání rodičovství kvůli studiu nebo cestování v poslední době přibývají také obavy z globálního vývoje a situace v Evropě. „Lidé vnímají citlivě všechny krize, které se kolem nich dějí. Bojí se do současného světa přivést potomka. Přirozený odklad dětí na pozdější věk, k němuž dochází například kvůli vysokoškolskému vzdělání nebo možnostem cestování, násobí v poslední době válka a klimatická úzkost, kterou u klientů pozorujeme stále častěji,“ říká MUDr. Pavel Otevřel, vedoucí lékař Reprofitu a vědecký sekretář Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP.

Delší doba vzdělávání a nabídka příležitostí nejsou jediným důvodem, který v posledních letech odrazuje od založení rodiny. Často jsou to také ekonomické důvody a nejistota.

Mladé páry se bojí také vysokých hypoték a rostoucích cen potravin a zboží. Kvůli tomu zatím děti neplánují chtějí jim totiž do života zajistit dobré startovací podmínky, mít vyřešené bydlení alespoň nějaké úspory, doplňuje MUDr. Kateřina Mrkvová, IVF specialistka z ostravské kliniky Reprofit.

Průměrný věk prvorodiček setrvale roste

Loni se v Česku podle Českého statistického úřadu narodilo přibližně 91 tisíc dětí, což bylo nejméně za posledních 22 let. Meziročně je to o 10 % méně. Podle odborníků pokles počtu narozených dětí souvisí také s výrazným poklesem porodnosti na začátku 90. let. Právě tato generace je teď v plodném období.

Za poslední dvě dekády se průměrný věk matek při narození prvního dítěte zvýšil o tři roky na 29 let v roce 2023. Podobně se zvýšil průměrný věk, ve kterém ženy a muži uzavírají sňatek. Muži loni vstupovali do manželství v průměru téměř ve 33 letech, ženy o dva roky dříve (viz tabulka níže).

Kromě porodnosti v České republice dlouhodobě klesá také úhrnná plodnost – počet narozených dětí připadajících na jednu ženu. Podobný trend je patrný ve většině vyspělých států světa. Úhrnná plodnost v roce 2023 poklesla na 1,45 (oproti 1,62 v roce 2022 a 1,83 v roce 2021), viz tabulky a definice níže.

Na reprodukční kliniky se obrací nejčastěji ženy v 36 letech

Průměrný věk žen, které se na naše kliniky obrací, stále roste. Nejčastěji k nám přichází až v 36 letech. Řadě z nich umíme pomoci, už ale nestihnou mít tolik dětí, kolik by si přály. Umělé oplodnění (IVF) tak sice mnoha párům splní sen o kompletní rodině, populační křivku ale zásadním způsobem nezvrátí,“ vysvětluje Otevřel.

S přibývajícími roky u žen dochází ke snížení kvality vajíček, a tedy i plodnosti. Mnohé spoléhají na pomoc v podobě asistované reprodukce, ani ta však není všespásná.

„Umělé oplodnění už dávno není tabu. Ženy si ale často neuvědomují, že pokud k nám přijdou ve 38 letech, nemají už tak velkou zásobu kvalitních vajíček a mohou mít jiná přidružená onemocnění. Šance na otěhotnění po 37. roce věku výrazně klesá,“ zdůrazňuje MUDr. Mrkvová.

Jestliže se tedy párům nedaří počít déle než půl roku, neměly by otálet s návštěvou lékaře. Stává se, že se na nás obrací až po pěti letech marného snažení, doplňuje IVF specialistka.

Jednou z cest k úspěšnému založení rodiny v pozdějším věku může být i zmrazení vajíček či spermií, tzv. social freezing – u žen ideálně do 30 let věku. Odborníci se shodují, že v této oblasti stále chybí dostatečná osvěta. Začít by se s ní mělo už na základních školách.

„Mládež i veřejnost je potřeba upozorňovat na to, s jakými komplikacemi se mohou lidé ve vyšším věku při pokusu o početí dítěte setkat. Ani moderní léčba a nové metody neumí zázraky. Výsledky IVF jsou vždy závislé na kvalitě vajíček a spermií,“ vysvětluje MUDr. Otevřel.

Vybrané analytické demografické ukazatele (1923, 2003, 2023)

Rok 1923 2003 2023 2003/2023 1923/2023
Úhrnná plodnost 2,77 1,18 1,45 +0,27 -1,32
Průměrný věk matek při narození dítěte 29,6 28,1 30,4 +2,37 +0,78
Průměrný věk matek při narození 1. dítěte . 25,9 28,9 +2,98 .
Naděje dožití – muži 52,9 72,1 76,9 +4,83 +24,01
Naděje dožití – ženy 55,9 78,6 82,8 +4,14 +26,92
Průměrný věk při 1. sňatku – muži . 30,3 32,7 +2,49 .
Průměrný věk při 1. sňatku – ženy . 27,7 30,6 +2,90 .

Zdroj: ČSÚ

Počet a pohyb obyvatel v Českých zemích (1923, 2003, 2023)

1923 2003 2023
počet obyvatel (31.12.) 10 198 370* 10 211 455 10 900 555
narození celkem 248 062 93 957 91 455
živě 241 230 93 685 91 149
mrtvě 6 832 272 306
potraty celkem . 42 304 24 940
UPT . 29 298 15 088
zemřelí celkem [5] 142 335 111 288 112 795
do 1 roku 32 874 365 200
do 28 dnů 15 505 221 125
Přirozený přírůstek/úbytek 98 895 -17 603 -21 646
Přírůstek/úbytek stěhováním -10 930 25 789 94 672

Zdroj: ČSÚ; Pozn.: * Střední stav obyvatel (1.7.)


Metodické poznámky:

Ukazatele (Statistické proměnné):

  • Průměrný věk matek při narození dítěte – Průměrný věk matek při narození dítěte očištěný o vliv početnosti věkových skupin (počítaný z měr plodnosti podle věku), s přičtením konstanty 0,5 roku, která koriguje údaje o „dokončeném věku“ osoby, z nichž je průměr počítán.
  • Průměrný věk osob při prvním sňatku – Průměrný věk osoby při prvním sňatku podle rozložení tabulkové funkce dxm. Proměnná patří mezi ukazatele jednovýchodných tabulek sňatečnosti svobodných.
  • Úhrnná plodnost – Průměrný počet živě narozených dětí, které by se narodily jedné ženě za předpokladu, že by míry plodnosti podle věku zaznamenané ve sledovaném referenčním období zůstaly během jejího reprodukčního období (15 – 49 let) neměnné.
  • Naděje dožití – Udává průměrný počet let, který má naději ještě prožít osoba právě x-letá při zachování řádu úmrtnosti sledovaného období. Jedná se o syntetický ukazatel z tabulek úmrtnosti, který odráží úmrtnostní poměry referenčního období ve všech věcích.
  • Počet narozených dětí (rodičům s trvalým nebo dlouhodobým pobytem alespoň jednoho z nich) – Počet narozených dětí rodičům s trvalým nebo dlouhodobým pobytem (který má alespoň jeden z rodičů) během referenčního období. V případě dětí narozených v zahraničí musí být alespoň jeden z rodičů zároveň státním občanem ČR.
  • Přirozený přírůstek/úbytek osob s trvalým nebo dlouhodobým pobytem – Rozdíl počtu živě narozených dětí a zemřelých osob během referenčního období.
  • Počet zemřelých osob s trvalým nebo dlouhodobým pobytem – Počet zemřelých osob s trvalým nebo dlouhodobým pobytem během referenčního období. V případě úmrtí v zahraničí musí být zemřelý zároveň státním občanem ČR.
  • Počet potratů – Počet potratů žen s trvalým nebo dlouhodobým pobytem během referenčního období.
  • Počet narozených dětí mrtvě (rodičům s trvalým nebo dlouhodobým pobytem) – Počet mrtvě narozených dětí (rodičům s trvalým nebo dlouhodobým pobytem) podle platného zákonného vymezení za dané období. Definice platná v období 1. 3. 1988 – 31. 3. 2012: Úplné vypuzení nebo vynětí plodu z těla matčina, jestliže plod neprojevuje ani jednu ze známek života a má porodní hmotnost 1000 g a vyšší. Známkami života se rozumějí dech nebo akce srdeční nebo pulsace pupečníku nebo aktivní pohyb svalstva, i když pupečník nebyl přerušen nebo placenta nebyla porozena.
  • Počet narozených dětí živě (rodičům s trvalým nebo dlouhodobým pobytem) – Počet živě narozených dětí (rodičům s trvalým nebo dlouhodobým pobytem) podle platného zákonného vymezení za dané období. Definice platná v období 1. 3. 1988 – 31. 3. 2012: Úplné vypuzení nebo vynětí plodu z těla matčina, jestliže projevuje alespoň jednu ze známek života a má porodní hmotnosti a) 500 g a vyšší anebo b) nižší než 500 g a přežije-li 24 hodin po porodu. Známkami života se rozumějí dech nebo akce srdeční nebo pulsace pupečníku nebo aktivní pohyb svalstva, i když pupečník nebyl přerušen nebo placenta nebyla porozena.
  • Přírůstek/úbytek osob s trvalým nebo dlouhodobým pobytem stěhováním – Rozdíl počtu přistěhovalých a vystěhovalých daného typu stěhování v daném období (migrační saldo). Podle typu migrace nebo území, za které jsou data zveřejněna, se může jednat o migraci vnitřní, zahraniční nebo o součet obou typů (vysvětlující pozn.: migrační saldo za celou republiku představuje jen saldo zahraniční migrace, celkové migrační saldo Středočeského kraje zahrnuje jak saldo stěhování s ostatními kraji, tak i zahraniční migrace, celkové migrační saldo okresu Benešov se skládá ze salda stěhování s ostatními okresy a salda stěhování se zahraničím apod.). Migrační statistiky nejsou vyjma zahraničního stěhování územně skladebné.
  • Počet obyvatel s trvalým nebo dlouhodobým pobytem – Udává počet obyvatel k určitému okamžiku (podle různých kategorií – např. druhu pobytu, způsobu bydlení, pohlaví, věkové skupiny, území apod.). Do počtu obyvatel jsou zahrnuty všechny osoby, s trvalým i dlouhodobým pobytem v daném území a to bez ohledu na státní občanství.
  • Střední stav obyvatel s trvalým nebo dlouhodobým pobytem Střední stav obyvatel s trvalým nebo dlouhodobým pobytem je počet obyvatel daného území v okamžiku, který byl zvolen za střed sledovaného období. Za střední stav obyvatel v kalendářním roce je považován počet obyvatel daného území o půlnoci z 30. 6. na 1. 7. sledovaného roku, který vychází z bilance pohybu obyvatel daného území od počátku roku do konce června. Za střední stav obyvatel v období vymezené kalendářními roky a daného území do úrovně okresů je považován součet středních stavů obyvatel bilancovaných k 1. 7. daného období, pro správní obvody obcí s rozšířenou působností je střední stav obyvatel vypočten jako průměr z počátečních a koncových stavů obyvatel daného období. Za střední stav obyvatel v období (vymezené kalendářními měsíci) kratším než jeden rok je považován průměr středních měsíčních stavů za dané období, přičemž měsíční střední stav je průměrem z počátečního a koncového stavu daného měsíce.