Stále více párů odkládá rodičovství kvůli strachu z budoucnosti
Válka, drahé hypotéky i úzkost z dopadů klimatických změn. To vše jsou podle odborníků důvody prudkého poklesu nově narozených dětí, ke kterému došlo v loňském roce. Obavy z budoucnosti trápí stále více mladých párů. Rodičovství odkládají na později. Vyšší věk pak ale může početí zkomplikovat. Pomoc tak nakonec některé páry hledají na klinikách asistované reprodukce.
Klimatická úzkost a strach z budoucnosti
Kromě odkládání rodičovství kvůli studiu nebo cestování v poslední době přibývají také obavy z globálního vývoje a situace v Evropě. „Lidé vnímají citlivě všechny krize, které se kolem nich dějí. Bojí se do současného světa přivést potomka. Přirozený odklad dětí na pozdější věk, k němuž dochází například kvůli vysokoškolskému vzdělání nebo možnostem cestování, násobí v poslední době válka a klimatická úzkost, kterou u klientů pozorujeme stále častěji,“ říká MUDr. Pavel Otevřel, vedoucí lékař Reprofitu a vědecký sekretář Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP.
Delší doba vzdělávání a nabídka příležitostí nejsou jediným důvodem, který v posledních letech odrazuje od založení rodiny. Často jsou to také ekonomické důvody a nejistota.
„Mladé páry se bojí také vysokých hypoték a rostoucích cen potravin a zboží. Kvůli tomu zatím děti neplánují – chtějí jim totiž do života zajistit dobré startovací podmínky, mít vyřešené bydlení a alespoň nějaké úspory,“ doplňuje MUDr. Kateřina Mrkvová, IVF specialistka z ostravské kliniky Reprofit.
Průměrný věk prvorodiček setrvale roste
Loni se v Česku podle Českého statistického úřadu narodilo přibližně 91 tisíc dětí, což bylo nejméně za posledních 22 let. Meziročně je to o 10 % méně. Podle odborníků pokles počtu narozených dětí souvisí také s výrazným poklesem porodnosti na začátku 90. let. Právě tato generace je teď v plodném období.
Za poslední dvě dekády se průměrný věk matek při narození prvního dítěte zvýšil o tři roky na 29 let v roce 2023. Podobně se zvýšil průměrný věk, ve kterém ženy a muži uzavírají sňatek. Muži loni vstupovali do manželství v průměru téměř ve 33 letech, ženy o dva roky dříve (viz tabulka níže).
Kromě porodnosti v České republice dlouhodobě klesá také úhrnná plodnost – počet narozených dětí připadajících na jednu ženu. Podobný trend je patrný ve většině vyspělých států světa. Úhrnná plodnost v roce 2023 poklesla na 1,45 (oproti 1,62 v roce 2022 a 1,83 v roce 2021), viz tabulky a definice níže.
Na reprodukční kliniky se obrací nejčastěji ženy v 36 letech
„Průměrný věk žen, které se na naše kliniky obrací, stále roste. Nejčastěji k nám přichází až v 36 letech. Řadě z nich umíme pomoci, už ale nestihnou mít tolik dětí, kolik by si přály. Umělé oplodnění (IVF) tak sice mnoha párům splní sen o kompletní rodině, populační křivku ale zásadním způsobem nezvrátí,“ vysvětluje Otevřel.
S přibývajícími roky u žen dochází ke snížení kvality vajíček, a tedy i plodnosti. Mnohé spoléhají na pomoc v podobě asistované reprodukce, ani ta však není všespásná.
„Umělé oplodnění už dávno není tabu. Ženy si ale často neuvědomují, že pokud k nám přijdou ve 38 letech, nemají už tak velkou zásobu kvalitních vajíček a mohou už mít jiná přidružená onemocnění. Šance na otěhotnění po 37. roce věku výrazně klesá,“ zdůrazňuje MUDr. Mrkvová.
Jestliže se tedy párům nedaří počít déle než půl roku, neměly by otálet s návštěvou lékaře. „Stává se, že se na nás obrací až po pěti letech marného snažení,“ doplňuje IVF specialistka.
Jednou z cest k úspěšnému založení rodiny v pozdějším věku může být i zmrazení vajíček či spermií, tzv. social freezing – u žen ideálně do 30 let věku. Odborníci se shodují, že v této oblasti stále chybí dostatečná osvěta. Začít by se s ní mělo už na základních školách.
„Mládež i veřejnost je potřeba upozorňovat na to, s jakými komplikacemi se mohou lidé ve vyšším věku při pokusu o početí dítěte setkat. Ani moderní léčba a nové metody neumí zázraky. Výsledky IVF jsou vždy závislé na kvalitě vajíček a spermií,“ vysvětluje MUDr. Otevřel.
Vybrané analytické demografické ukazatele (1923, 2003, 2023)
Rok | 1923 | 2003 | 2023 | 2003/2023 | 1923/2023 |
Úhrnná plodnost | 2,77 | 1,18 | 1,45 | +0,27 | -1,32 |
Průměrný věk matek při narození dítěte | 29,6 | 28,1 | 30,4 | +2,37 | +0,78 |
Průměrný věk matek při narození 1. dítěte | . | 25,9 | 28,9 | +2,98 | . |
Naděje dožití – muži | 52,9 | 72,1 | 76,9 | +4,83 | +24,01 |
Naděje dožití – ženy | 55,9 | 78,6 | 82,8 | +4,14 | +26,92 |
Průměrný věk při 1. sňatku – muži | . | 30,3 | 32,7 | +2,49 | . |
Průměrný věk při 1. sňatku – ženy | . | 27,7 | 30,6 | +2,90 | . |
Zdroj: ČSÚ
Počet a pohyb obyvatel v Českých zemích (1923, 2003, 2023)
1923 | 2003 | 2023 | |
počet obyvatel (31.12.) | 10 198 370* | 10 211 455 | 10 900 555 |
narození celkem | 248 062 | 93 957 | 91 455 |
živě | 241 230 | 93 685 | 91 149 |
mrtvě | 6 832 | 272 | 306 |
potraty celkem | . | 42 304 | 24 940 |
UPT | . | 29 298 | 15 088 |
zemřelí celkem [5] | 142 335 | 111 288 | 112 795 |
do 1 roku | 32 874 | 365 | 200 |
do 28 dnů | 15 505 | 221 | 125 |
Přirozený přírůstek/úbytek | 98 895 | -17 603 | -21 646 |
Přírůstek/úbytek stěhováním | -10 930 | 25 789 | 94 672 |
Zdroj: ČSÚ; Pozn.: * Střední stav obyvatel (1.7.)
Metodické poznámky:
Ukazatele (Statistické proměnné):
- Průměrný věk matek při narození dítěte – Průměrný věk matek při narození dítěte očištěný o vliv početnosti věkových skupin (počítaný z měr plodnosti podle věku), s přičtením konstanty 0,5 roku, která koriguje údaje o „dokončeném věku“ osoby, z nichž je průměr počítán.
- Průměrný věk osob při prvním sňatku – Průměrný věk osoby při prvním sňatku podle rozložení tabulkové funkce dxm. Proměnná patří mezi ukazatele jednovýchodných tabulek sňatečnosti svobodných.
- Úhrnná plodnost – Průměrný počet živě narozených dětí, které by se narodily jedné ženě za předpokladu, že by míry plodnosti podle věku zaznamenané ve sledovaném referenčním období zůstaly během jejího reprodukčního období (15 – 49 let) neměnné.
- Naděje dožití – Udává průměrný počet let, který má naději ještě prožít osoba právě x-letá při zachování řádu úmrtnosti sledovaného období. Jedná se o syntetický ukazatel z tabulek úmrtnosti, který odráží úmrtnostní poměry referenčního období ve všech věcích.
- Počet narozených dětí (rodičům s trvalým nebo dlouhodobým pobytem alespoň jednoho z nich) – Počet narozených dětí rodičům s trvalým nebo dlouhodobým pobytem (který má alespoň jeden z rodičů) během referenčního období. V případě dětí narozených v zahraničí musí být alespoň jeden z rodičů zároveň státním občanem ČR.
- Přirozený přírůstek/úbytek osob s trvalým nebo dlouhodobým pobytem – Rozdíl počtu živě narozených dětí a zemřelých osob během referenčního období.
- Počet zemřelých osob s trvalým nebo dlouhodobým pobytem – Počet zemřelých osob s trvalým nebo dlouhodobým pobytem během referenčního období. V případě úmrtí v zahraničí musí být zemřelý zároveň státním občanem ČR.
- Počet potratů – Počet potratů žen s trvalým nebo dlouhodobým pobytem během referenčního období.
- Počet narozených dětí mrtvě (rodičům s trvalým nebo dlouhodobým pobytem) – Počet mrtvě narozených dětí (rodičům s trvalým nebo dlouhodobým pobytem) podle platného zákonného vymezení za dané období. Definice platná v období 1. 3. 1988 – 31. 3. 2012: Úplné vypuzení nebo vynětí plodu z těla matčina, jestliže plod neprojevuje ani jednu ze známek života a má porodní hmotnost 1000 g a vyšší. Známkami života se rozumějí dech nebo akce srdeční nebo pulsace pupečníku nebo aktivní pohyb svalstva, i když pupečník nebyl přerušen nebo placenta nebyla porozena.
- Počet narozených dětí živě (rodičům s trvalým nebo dlouhodobým pobytem) – Počet živě narozených dětí (rodičům s trvalým nebo dlouhodobým pobytem) podle platného zákonného vymezení za dané období. Definice platná v období 1. 3. 1988 – 31. 3. 2012: Úplné vypuzení nebo vynětí plodu z těla matčina, jestliže projevuje alespoň jednu ze známek života a má porodní hmotnosti a) 500 g a vyšší anebo b) nižší než 500 g a přežije-li 24 hodin po porodu. Známkami života se rozumějí dech nebo akce srdeční nebo pulsace pupečníku nebo aktivní pohyb svalstva, i když pupečník nebyl přerušen nebo placenta nebyla porozena.
- Přírůstek/úbytek osob s trvalým nebo dlouhodobým pobytem stěhováním – Rozdíl počtu přistěhovalých a vystěhovalých daného typu stěhování v daném období (migrační saldo). Podle typu migrace nebo území, za které jsou data zveřejněna, se může jednat o migraci vnitřní, zahraniční nebo o součet obou typů (vysvětlující pozn.: migrační saldo za celou republiku představuje jen saldo zahraniční migrace, celkové migrační saldo Středočeského kraje zahrnuje jak saldo stěhování s ostatními kraji, tak i zahraniční migrace, celkové migrační saldo okresu Benešov se skládá ze salda stěhování s ostatními okresy a salda stěhování se zahraničím apod.). Migrační statistiky nejsou vyjma zahraničního stěhování územně skladebné.
- Počet obyvatel s trvalým nebo dlouhodobým pobytem – Udává počet obyvatel k určitému okamžiku (podle různých kategorií – např. druhu pobytu, způsobu bydlení, pohlaví, věkové skupiny, území apod.). Do počtu obyvatel jsou zahrnuty všechny osoby, s trvalým i dlouhodobým pobytem v daném území a to bez ohledu na státní občanství.
- Střední stav obyvatel s trvalým nebo dlouhodobým pobytem Střední stav obyvatel s trvalým nebo dlouhodobým pobytem je počet obyvatel daného území v okamžiku, který byl zvolen za střed sledovaného období. Za střední stav obyvatel v kalendářním roce je považován počet obyvatel daného území o půlnoci z 30. 6. na 1. 7. sledovaného roku, který vychází z bilance pohybu obyvatel daného území od počátku roku do konce června. Za střední stav obyvatel v období vymezené kalendářními roky a daného území do úrovně okresů je považován součet středních stavů obyvatel bilancovaných k 1. 7. daného období, pro správní obvody obcí s rozšířenou působností je střední stav obyvatel vypočten jako průměr z počátečních a koncových stavů obyvatel daného období. Za střední stav obyvatel v období (vymezené kalendářními měsíci) kratším než jeden rok je považován průměr středních měsíčních stavů za dané období, přičemž měsíční střední stav je průměrem z počátečního a koncového stavu daného měsíce.