Přibývá pacientů s chronickými záněty střev. Invaliditě zabrání včasná a moderní léčba

V Česku významně přibývá pacientů s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou. Podle odborníků se počet nemocných s tzv. idiopatickými střevními záněty (IBD), mezi které obě nemoci patří, vyšplhá přibližně do pěti let až na 100 000. Tyto choroby nejčastěji propukají kolem 20. až 30. roku věku. Léčit se musí včas a správně. Jen tak se dle expertů pacienti vyhnou nevratnému poškození střeva a předčasnému invalidnímu důchodu, ve kterém končí zbytečně mnoho mladých lidí s touto nemocí.

Naději na plnohodnotný život přináší nemocným, kterým nezabírá tzv. konvenční léčba, moderní terapie. Tu ale v Česku užívá jen polovina pacientů, kteří ji potřebují. Důvodem je nedostatek specializovaných center a omezené rozpočty.

Počet nemocných s ulcerózní kolitidou a Crohnovou chorobou v Česku stále roste. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky u nás každý rok přibude asi 6 000 nových pacientů.

„Pacienty neumíme zcela vyléčit. Pokud jim ale nasadíme vhodnou terapii včas, mohou žít stejně kvalitně jako zdraví lidé,“ říká docent Martin Bortlík, místopředseda České gastroenterologické společnosti.

Konvenční léčba pomocí korktikoidů nebo imunosupresiv nezbírá všem, často má také vedlejší účinky. Nadějí je cílená terapie, která ale není dostupná všem

Idiopatické střevní záněty, s nimiž se na začátku letošního roku v Česku potýkalo přibližně 70 000 lidí, se nejčastěji léčí tzv. konvenční terapií – pomocí korktikoidů, imunosupresiv nebo aminosalicylátů.

Tato léčba ale nezbírá všem. Pacienti se navíc při ní mnohdy potýkají s vedlejšími účinky, a čelit tak musí dalším komplikacím, například infekcím.

Naději na plnohodnotný život přináší moderní, tzv. cílená terapie.

„Tento druh léčby by u nás měla dostávat přibližně polovina pacientů s Crohnovou chorobou a pětina nemocných s ulcerózní kolitidou. V současné době ji ale podstupuje jen přibližně 12 000 pacientů. Reálná potřeba této terapie je minimálně dvojnásobná,“ popisuje Bortlík.

Důvody, proč se moderní léčba dostává jen k polovině osob, které ji potřebují, jsou podle něj především ekonomické. Specializovaná centra, jež terapii nabízí, se totiž potýkají s omezenými rozpočty.

„Finanční prostředky určené na centrovou léčbu se musí nadále navyšovat. Neměly by být zdrojem rezerv, na které se sahá pro účely jiných zdravotnických segmentů. Do jednotlivých kapitol zdravotnického systému by se měly finance rozdělovat efektivněji,“ zdůrazňuje Bortlík.

Specializovaných center není dostatek

„Také kapacity míst poskytujících moderní terapii jsou omezené. Řada pacientů se do nich nedostane včas. To může způsobit závažné komplikace, například v podobě nevratného poškození střeva,“ doplňuje docent Ilja Tachecí, předseda České gastroenterologické společnosti a přednosta II. interní gastroenterologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové.

„Česká gastroenterologická společnost tak vznik nových center v oblastech, kde je jich nedostatek, jednoznačně podporuje. Klíčová je kvalita a dostatečné personální zajištění takových pracovišť,“ říká.

Moderní léčba, podle obou lékařů, život pacientů s IBD výrazně zlepšuje. Nemocní mohou pracovat a téměř bez omezení fungují i v běžném životě.

„V praxi se setkáváme s mnoha mladými lidmi, kteří končí zbytečně v předčasném invalidním důchodu. Investovat do moderních léků i specializovaných center se proto rozhodně vyplatí. Stát díky tomu ušetří na sociálních dávkách,“ podotýká Bortlík.

Povědomí o moderní terapii vzrůstá i díky organizaci Pacienti IBD. Ta pořádá pro nemocné se záněty střev vzdělávací akce, provozuje bezplatnou on-line poradnu a vydává odborné publikace. To vše pomáhá pacientům celoživotní boj s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou lépe zvládat.

„Klíčová je nejenom správná komunikace pacientů s lékaři. Důležité je, aby nemocní věděli, kde mohou získat další cenné rady a informace. Aktivity organizace Pacienti IBD proto vnímáme velmi pozitivně a snažíme se obdobné činnosti podporovat také u dalších chronických onemocnění,“ uzavírá Tachecí.

Ilustrační foto: Pixabay.com

O České gastroenterologické společnosti (ČGS) 
Společnost (založená v roce 1945) sdružuje téměř 900 profesionálů zabývajících se onemocněními trávicího ústrojí. Hlavním úkolem ČGS je vytvářet odborné a organizační podmínky pro zmírňování dopadu gastroenterologických onemocnění na populaci České republiky. V rámci ČGS pracují tři odborné sekce (Endoskopická sekce, Sekce mladých gastroenterologů a Sekce ambulantních gastroenterologů) a šest pracovních skupin. Odbornou platformou oboru je časopis Gastroenterologie a hepatologie, který je hlavním oborovým periodikem tří odborných společností. ČGS pořádá kongresy s mezinárodním zastoupením, jichž se standardně účastní na tisíc odborníků. Společnost se hlásí k aktivní spolupráci s pacientskými organizacemi, orgány státní správy a plátci péče, které považuje za partnery své činnosti. Je pevně zakotvena v evropských a světových gastroenterologických organizačních strukturách. Více informací na www.cgs-cls.cz.
Česká gastroenterologická společnost je také velice aktivní ve společenském i mediálním prostoru a snaží se být zodpovědnou součástí života v České republice. V říjnu letošního roku poskytla ČGS (mimo jiné) dar 100 000 Kč na středisko Slezské diakonie SILOE Ostrava pečující o seniory s demencí, které výrazně postihly zářijové povodně.