Kvůli poklesu proočkovanosti se vrací již vymýcené nemoci, roste počet případů černého kašle, spalniček i tuberkulózy
Podle odhadu Svazu zdravotních pojišťoven (SZP ČR) proočkovanost dětí například u spalniček klesla pod 88 %. Počet onemocnění spalničkami tak narůstá. Dramaticky však roste zejména počet případů černého kašle. Kromě toho se vlivem migrace objevují stále častěji nemoci, proti kterým se už v ČR plošně neočkuje, především tuberkulóza.
Česko se potýká s rizikem návratu nemocí, které byly v tuzemsku prakticky vymýcené. Mezi klíčové faktory patří zanedbávání dětského očkování (zejm. u sociálně slabších dětí), nárůst nedůvěry v očkování a imigrace ze zaostalejších zemí.
V Česku je povinné plošné očkování dětí tzv. hexavakcínou (záškrt, tetanus, černý kašel, dětská obrna, virová hepatitida B a Haemophilus influenzae typu b) a MMR vakcínou (spalničky, příušnice, zarděnky).
Ostatní očkování jsou indikována jen ve specifických případech, jako je např. rizikové prostředí v případě tuberkulózy.
Roste výskyt spalniček, černého kašle i tuberkulózy
Podle posledních dostupných údajů SZÚ klesla například proočkovanost dětí proti spalničkám pod 88%, přičemž doporučenou hranicí pro zamezení výskytu nemoci je minimálně 95% proočkovanost zaručující kolektivní imunitu.
„A protože proti spalničkám se očkuje kombinovanou MMR vakcínou zajišťující imunitu i proti příušnicím a zarděnkám, klesá obdobně proočkovanost i u těchto dvou onemocnění,“ říká MUDr. Ludmila Plšková, zdravotní expertka Svazu zdravotních pojišťoven.
Bez dostatečné kolektivní imunity mohou hrozit přinejmenším lokální epidemie.
„Stačí se podívat na aktuální vývoj v některých oblastech USA, kdy jen za letošek mají hlášeno více jak 800 případů spalniček – cca 11 % lidí muselo být hospitalizováno a tři lidé zemřeli,“ dodává.
Nemocnost zásadně negativně ovlivňují sociální faktory
Podle Plškové za nárůstem nemocnosti stojí zejména zanedbávání dětského očkování u sociálně problematických skupin, nárůst počtu lidí, kteří očkování nedůvěřují a např. ho spojují s autismem, a imigrace ze zemí s nízkou proočkovaností.
V posledních letech se v Česku ve zvýšené míře objevily případy spalniček, černého kašle a dokonce i tuberkulózy. V loňském roce bylo potvrzeno 35 případů spalniček, více než 37 tisíc případů černého kašle a téměř 500 případů TBC, a to nejen mezi rizikovými skupinami.
Tento trend souvisí mimo jiné i s migrací z oblastí, kde jsou tyto nemoci stále běžné, a kde proočkovanost nedosahuje evropského standardu.
Proti černému kašli by se měli přeočkovat i dospělí, kvůli sobě a dětem
„Ochrana proti černému kašli je dočasná, vydrží asi 4-12 let. Přeočkování není sice pro dospělé povinné, ale doporučovala bych je zvážit. Jednak může mít nemoc u dospělého vážný průběh, jednak může nemocný dospělý nakazit malé dítě do jednoho roku, které ještě nemá dokončený vakcinační cyklus. A právě pro malé děti je nemoc nejnebezpečnější,“ upřesňuje Plšková.
„U očkování nejde jen o individuální ochranu, ale o odpovědnost vůči celé společnosti. Lidé, kteří se z vážných zdravotních důvodů očkovat nemohou, jsou totiž závislí na tom, že je chrání kolektivní imunita,“ uzavírá Plšková.
Světová zdravotnická organizace (WHO) i národní instituce apelují na rodiče, aby nepodceňovali očkovací kalendář a konzultovali jakékoli pochybnosti se svým lékařem.