Během minulých 10 let se ekvita ve vzdělávání v zemích OECD zlepšila, přestože rozdíly rostly

Přetrvávání sociálních nerovností v oblasti vzdělávání – skutečnost, že děti bohatých a vzdělaných rodičů, mají lepší výsledky ve škole než děti z méně privilegovaných rodin – je často vnímán jako obtížně ovlivnitelnou charakteristiku vzdělávacích systémů. Přesto státy na celém světě sdílí společný cíl minimalizovat jakýkoli nepříznivý dopad socioekonomického postavení studentů na jejich výkon ve škole. Šetření PISA podle OECD ukazuje, že spíše než předpokládat, že nerovnost příležitostí je nezměnitelná, vzdělávací systémy se mohou během relativně krátké doby stát spravedlivějšími.

Během minulých 10 let (2006-2015) se podle OECD ekvita ve vzdělávání v 11 zemích OECD zapojených do programu PISA zlepšila. Nejvíce se podle publikace PISA in Focus č. 64 (níže) dopad socioekonomického postavení na školní výkonnost v uvedeném období snížil v USA.

Ekvitu vzdělávání lze posílit odstraněním překážek pro rozvoj talentu, které jsou dány finančními nebo sociálními podmínkami a okolnostmi, které jsou mimo kontrolu jednotlivých studentů či studentek, včetně nerovného přístupu ke zdrojům vzdělávání v jejich rodinách nebo ve školním prostředí. Výsledky PISA také ukazují, že větší výkonnost a ekvita se vzájemně nevylučují a nejsou ve vzájemném rozporu. Úspěch ve vzdělávání, resp. úspěšný vzdělávací systém tak může být definován jako kombinace vysoké úrovně výsledků a vysoké úrovně ekvity.

Socioekonomický status PISA měří prostřednictvím Indexu ekonomického, sociálního a kulturního postavení (ESCS), který je vychází z odpovědí na otázky týkající se povolání a vzdělání rodičů studenta a materiálních a vzdělávacích zdrojích jako je počet knih atd.

 

 


 

Viz Where did equity in education improve over the past decade? (PISA in Focus č. 64)

 

Zdroj: OECD