Nejčastější otázky pokládané na téma opatrovnictví

Obec se nyní stala veřejným opatrovníkem. Co máme udělat pro to, abychom získali příspěvek na opatrovnictví?
Počty opatrovanců pro výpočet příspěvku se nezjišťují průběžně, ale vždy k rozhodnému dni.  Nepřihlíží se proto k takové změně počtu opatrovanců, ke které došlo mimo rozhodný den.  Pokud se stala obec veřejným opatrovníkem po rozhodném dni (ale i naopak, pokud přestala být opatrovníkem), nemá to na výši příspěvku vliv. Počty opatrovanců bude obec hlásit znovu až pro přiznání příspěvku na opatrovnictví pro další kalendářní rok přibližně v dubnu 2017.

Naše obec nedostala příspěvek na opatrovnictví na rok 2017, jak je to možné?
Seznamy s počty opatrovanců pro výpočet příspěvku na opatrovnictví sestavovaly krajské úřady a obce byly vyznány dopisem Ministerstva vnitra, aby seznamy, zveřejněné na webových stránkách MV ČR, překontrolovaly a nahlásily případné nepřesnosti.
Některé obce nicméně v seznamu krajů nebyly uvedeny a ani jakoukoliv změnu do 15. 7. 2016 nenahlásily, proto jim nebylo možné na rok 2017 přiznat příspěvek na opatrovnictví.

Nahlásili jsme méně opatrovanců – zapomněli jsme nahlásit opatrovance- pro příspěvek na rok 2017. Jak příspěvek dostaneme zpětně?
Příspěvek na opatrovnictví je součástí příspěvku na přenesenou působnost a je schvalovaný v rámci státního rozpočtu Poslaneckou sněmovnou ČR. Zpětně ho proto není možné nárokovat.

Bude příspěvek na opatrovnictví přiznán i na rok 2018 nebo se jednalo o jednorázovou finanční podporu?
Příspěvek na opatrovnictví bude každoroční a bude součástí příspěvku na přenesenou působnost i v dalších letech. Obce budou v souladu se zákonem vyzvány krajským úřadem k oznámení počtu opatrovanců za účelem přiznání příspěvku na opatrovnictví.

Musí se příspěvek vyúčtovávat?
Příspěvek na veřejné opatrovnictví je součástí příspěvku na přenesenou působnost a platí tedy pro něj stejná pravidla jako pro jeho ostatní složky. Příspěvek na opatrovnictví tedy není předmětem vyúčtování.

Vedení obce přidělilo sociálnímu odboru na opatrovnictví méně, než činí příspěvek na opatrovnictví. Má odbor “právo” na celý příspěvek?  Co lze z příspěvku na opatrovnictví platit?
Příspěvek na veřejné opatrovnictví je součástí příspěvku na přenesenou působnost. Je na rozhodnutí vedení obce, jak peníze přerozdělí a na co budou využity. Primárně je příspěvek samozřejmě určen na zabezpečení opatrovnictví, ale o konkrétním způsobu jeho využití rozhoduje vedení obce.

Jak se bude zjišťovat počet opatrovanců pro příspěvek na rok 2018?
Přesný postup stanoví nový zákon, který již byl schválen vládou, nyní je v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Pokud obce (ale i kraje) vznášejí dotazy, jak se budou údaje pro příspěvek zjišťovat, lze nyní pouze odkázat na příslušný sněmovní tisk, resp. na současné znění návrhu zákona. Vzhledem k předpokládané délce legislativního procesu se nepočítá s účinností tohoto zákona v takové době, která by umožnila jeho využití pro tvorbu příspěvku na opatrovnictví na rok 2018. Sběr dat tedy bude probíhat obdobně, jako v roce 2016, přes krajské úřady s následnou verifikací od obcí.

Na základě čeho se prokazuje a uznává počet opatrovanců
Počty opatrovanců se prokazují pravomocným usnesením soudů o ustanovení obce veřejným opatrovníkem. Opatrovnictví vzniká rozhodnutím až právní mocí rozhodnutí soudu (§ 463, 465 NOZ). V rozhodnutí soud kromě omezení svéprávnosti opatrovance a jmenování opatrovníka určí rozsah jeho práv a povinností (§ 463 NOZ). Tento rozsah nemusí být shodný s právy, která jsou opatrovanci odebrána – mohou být v menším rozsahu, než jaká jsou opatrovanci odebrána, např. soud může osobu omezit v právním jednání a opatrovníkovi svěřit pouze některá právní jednání, přičemž některá právní jednání ponechá ve vlastní kompetenci soudu. Opatrovník však nemůže mít soudem svěřeno více oprávnění, než ta, v nichž soud opatrovance omezil. Rozhodnout může soud jen na základě osobního kontaktu s opatrovance, nebrání-li tomu nepřekonatelná překážka (§ 471 odst. 1 NOZ).
Obec je však rovněž veřejným opatrovníkem podle § 468 NOZ: “Smrtí opatrovníka nebo jeho odvoláním opatrovnictví nezaniká, a dokud soud nejmenuje opatrovanci nového opatrovníka, přechází na veřejného opatrovníka podle jiného zákona”. Obec se tedy může stát ve výjimečných případech veřejným opatrovníkem i bez rozhodnutí soudu. Jde však vždy o tzv. hmotněprávní nikoliv pouze tzv. procesní opatrovnictví (pouze pro jedno řízení).

Zdroj: Ministerstvo vnitra České republiky