Analýza: Průměrná domácnost v Praze vynakládá na bydlení pětinu svých příjmů. Nejvíce neúplné rodiny a senioři v nájemních bytech
Institut plánování a rozvoje hl. města Prahy vydal Analýzu životních podmínek domácností v hl. m. Praze – ohrožení chudobou a náklady na bydlení (Brabec, T., Němec, M., 2016). Cílem bylo mimo jiné postihnout vývoj nákladů domácností na bydlení, které nejenom v kontextu Prahy představují stále významnější faktor podstatně ovlivňující životní úroveň především sociálně citlivých skupin domácností. Jako primární datový zdroj byly využity podrobné údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) pocházející z výběrového šetření Životní podmínky (EU-SILC). Níže uvádíme vybrané údaje a závěry z této analýzy (viz Náklady domácností na bydlení v hl. m. Praze).
V roce 2015 domácnosti v Praze vydávaly na bydlení téměř o třetinu více než v ČR
Pro vývoj v posledních deseti letech byl v rámci Prahy i ČR charakteristický růst nákladů na bydlení, a to jak v nominální výši, tak i ve vztahu k reálným příjmům domácností. Zatímco v roce 2006 činily v Praze celkové měsíční náklady na bydlení 4 430 Kč (v ČR 3 483 Kč), v roce 2015 to bylo již 7 227 Kč (v Česku 5 540 Kč).
Pro potřeby výběrového šetření Životní podmínky vymezil ČSÚ náklady na bydlení jako souhrn výdajů na nájemné z bytu, běžnou údržbu a drobné opravy bytu, dodávky vody a jiné služby související s bydlením, elektrickou a tepelnou energii, plyn či další paliva. To znamená, že v této kategorii nejsou zahrnuty úvěry na bydlení (hypotéky, anuitní splátky ve prospěch bytových družstev, aj.), které mohou výše vymezené náklady na bydlení v řadě případů i výrazně převyšovat.
Náklady domácností na bydlení v Praze tvoří pětinu příjmů, liší se ale podle typu domácnosti. V případě seniorů tvoří více než čtvrtinu příjmů
Relativní výdaje domácností na bydlení se ve sledovaném období zvýšily. Zatímco v roce 2006 vynakládala průměrná pražská domácnost na bydlení 17,4 % ze svých příjmů, v roce 2015 to bylo 19,8 % (v roce 2013 dokonce 21,5 %).
Pražské domácnosti tak v roce 2015 vydávaly na bydlení v průměru přibližně jednu pětinu (20 %) ze svých celkových čistých peněžních příjmů. Uvedený průměrný podíl se ale odlišoval v závislosti na typu domácnosti, který lze definovat mimo jiné věkem členů domácnosti (resp. věkem osoby v čele domácnosti) či mírou jejich pracovní aktivity. Domácnosti s osobou v čele ve věku 65 a více let, které lze zjednodušeně považovat za seniorské domácnosti, vydávají na bydlení nadprůměrný podíl svých čistých peněžních příjmů, konkrétně 26 %. U domácností s osobou v čele ve věku 50 až 64 let dosahoval podíl výdajů na bydlení mírně podprůměrné hodnoty (18,5 %).
Třetina obydlených bytů v Praze je nájemních, v ČR je to jen pětina
Náklady domácností na bydlení se významným způsobem liší v závislosti na právním důvodu užívání bytu. Vlastnická struktura pražského bytového fondu je v celorepublikovém kontextu poměrně specifická. I přes významnou privatizaci obecních bytů si nájemní sektor uchovává stále relativně významné postavení. To je bezpochyby zapříčiněno dominancí bytových domů ve struktuře pražského bytového a domovního fondu. Konkrétně bylo v Praze podle SLDB 2011 34 % obydlených bytů nájemních, v rámci celé republiky již jen 22 %.
Nájemní bydlení může mít oproti osobnímu vlastnictví či členství v bytovém družstvu i některé výhody, jakými jsou především minimální počáteční investice či vyšší flexibilita. Pro řadu domácností s nižšími příjmy je však nájemní forma bydlení spíše nutností, protože pořízení vlastního ani družstevního bydlení není v jejich finančních možnostech. Z pohledu finanční zátěže, kterou lze vyjádřit podílem nákladů na bydlení z čistých peněžních příjmů domácností, však vychází bydlení v nájmu výrazně hůře oproti vlastnickému či družstevnímu bydlení.
Neúplné rodiny s dětmi platí zhruba o 10 procentních bodů vyšší podíl výdajů na bydlení než úplné rodiny s dětmi
Mezi úplnými a neúplnými rodinami s dětmi existují v relativních výdajích na bydlení významné rozdíly. Zatímco úplné rodiny s dětmi v roce 2014 vydávaly na bydlení 15,1 % ze svých čistých peněžních příjmů, v případě neúplných rodin to bylo přibližně o deset procentních bodů více (24,6 %). Zajímavé je, že dle výstupů z výběrových šetření Životní podmínky se mezi lety 2006 a 2014 náklady na bydlení z čistých peněžních příjmů prakticky nezměnily v případě úplných rodin s dětmi, ale nárůst u neúplných rodin s dětmi činil mezi lety 2006 a 2014 téměř 5 procentních bodů.
Se vzrůstající vzdáleností od středu města podíl nákladů domácností na bydlení klesá
Dalším ze sledovaných faktorů, který může poměrně významným způsobem ovlivňovat výši výdajů domácností na bydlení, je místo bydliště. Bylo prokázáno, že se vzrůstající vzdáleností od středu města podíl nákladů na bydlení z čistých peněžních příjmů pražských domácností klesal.
Ve vnitřní části města, která zahrnuje historické jádro i navazující části města převážně s blokovou zástavbou, je relativní zátěž obyvatelstva výdaji na bydlení nejvyšší. V roce 2014 zde představovaly náklady na bydlení téměř čtvrtinu (24,8 %) z čistých peněžních příjmů domácností. V poměrně heterogenní vnější části města to bylo 20 %, což prakticky odpovídá hodnotě za celou Prahu. Relativně nejlevněji vyjde domácnosti bydlení v pásmu krajiny, které tvoří nesouvislá zástavba při okrajích Prahy, jež je z velké části tvořena rodinnými domy. Zde domácnosti vynakládají pouze 16,5 % ze svých čistých peněžních příjmů na bydlení.
Příčnou uvedených rozdílů ale není poloha bydliště sama o sobě. Důležitou roli sehrává skutečnost, že na okrajích Prahy (v pásmu krajiny) je mnohem méně nájemních bytů a vyskytují se zde oproti centrálněji položeným částem města v menší míře domácnosti jednotlivců a starší domácnosti, které jsou naopak ve zvýšené míře koncentrovány ve vnitřní části Prahy. Určitý podíl na uvedených rozdílech má bezesporu i struktura domovního a bytového fondu, která je vzhledem k vysokému podílu rodinné zástavby v pásmu krajiny výrazně specifická.
Pro čtvrtinu domácností v Praze představuje bydlení velkou finanční zátěž. Zároveň je zde oproti ČR vyšší podíl domácností, pro které náklady na bydlení nepředstavují žádnou finanční zátěž
V rámci výběrového šetření ČSÚ Životní podmínky jsou každoročně vyhodnocovány i subjektivní názory domácností, které jsou mimo jiné dotazovány na to, zda pro ně náklady na bydlení představují velkou finanční zátěž, určitou finanční zátěž nebo žádnou finanční zátěž.
V roce 2014 odpovědělo zdaleka nejvíce pražských domácností (60,7 %), že náklady na bydlení pro ně představují určitou finanční zátěž. Téměř pro čtvrtinu (24,7 %) domácností představuje bydlení velkou finanční zátěž a jen 14,6 % domácností z hlavního města uvedlo, že náklady na bydlení nejsou vůbec žádnou finanční zátěží.
Tyto výsledky se příliš významně neliší od celorepublikového subjektivního hodnocení domácností, v Praze však byl oproti celé ČR zaznamenán vyšší podíl domácností (14,6 % oproti 8,9 %), které uvedly, že náklady na bydlení pro ně nepředstavují žádnou finanční zátěž. Tento rozdíl lze přičítat především vyšší koncentraci movitějších domácností v hlavním městě.
V případě nájemního bydlení náklady na bydlení představují velkou finanční zátěž pro 40 % domácností
Z hlediska forem bydlení nepřekvapí, že náklady na bydlení považují za velkou finanční zátěž především domácnosti žijící v nájemním bydlení. V rámci Prahy považovalo v roce 2014 bydlení za faktor velké finanční zátěže 40 % domácností v nájemních bytech, navíc je patrný i zhoršující se trend v jejich subjektivním vnímání. U bytů (domů) v osobním vlastnictví stejným způsobem odpovědělo v roce 2014 pouze 17,3 % domácností a u družstevního bydlení dokonce jen 15,7 % domácností.
Velkou finanční zátěž představovaly náklady na bydlení především pro starší domácnosti se členy v důchodovém věku. Přes 28 % domácností s osobou v čele ve věku 65 a více let uvedlo, že náklady na bydlení pro ně představují velkou finanční zátěž, u domácností jednotlivců ve věku 65 a více let takto odpovědělo dokonce 34,7 %.
Z vyhodnocení subjektivních názorů domácností lze – podle očekávání – vyvodit velmi nepříznivý finanční dopad bydlení na domácnosti tvořené neúplnými rodinami s dětmi. Téměř 40 % z nich uvedlo, že náklady na bydlení pro ně představují velkou finanční zátěž. Pro srovnání: u úplných rodin s dětmi to bylo pouze 20,8 %.
Hlavní závěry
- V posledním desetiletí docházelo k nárůstu nákladů na bydlení, a to jak v absolutní výši, tak především ve vztahu k celkovým příjmům pražských domácností. Pozitivní zvrat nastal až v letech 2014 a 2015, kdy se především kvůli významnějšímu nárůstu reálných příjmů finanční zátěž bydlení mírně snížila. Přesto v roce 2015 vydávaly pražské domácnosti na náklady spojené s bydlením v průměru přibližně pětinu ze svých celkových čistých peněžních příjmů, což je více než činí celorepublikový průměr.
- Zatímco v případě vlastnického a družstevního bydlení se od roku 2006 v rámci Prahy podíl nákladů na bydlení z čistých peněžních příjmů domácností nijak výrazně nezměnil, domácnosti žijící v nájemních bytech se museli vyrovnat se strmým nárůstem finanční zátěže bydlení, a to především v souvislosti s procesem deregulace nájemného. V roce 2014 pražské domácnosti žijící v nájemních bytech vynakládaly na bydlení již rovnou třetinu ze svých celkových čistých peněžních příjmů (v případě vlastnického bydlení pouze 14 % a družstevního bydlení 18 %).
- Relativní zátěž náklady na bydlení se podstatně liší dle jednotlivých typů domácností. Analýza potvrdila vstupní předpoklad, že náklady na bydlení ve vztahu k celkovým příjmům jsou nadprůměrné především v případě seniorských domácností (obzvláště seniorských domácností jednotlivců) a značnou finanční zátěž představuje bydlení rovněž pro neúplné rodiny s dětmi.
- Bylo prokázáno, že bydlení představuje relativně nejvyšší finanční zátěž pro domácnosti, které bydlí v rámci šířeji vymezeného centra Prahy, naopak ve vztahu k příjmům domácností je bydlení relativnější nejmenší zátěží v okrajových částech Prahy.
Zdroj: Náklady na bydlení v Praze (Michal Němec, Institut plánování a rozvoje hl. města Prahy, únor 2017)
(foto: freeimages.com)
