ČSÚ: Soudy nařídí 700 tisíc exekucí ročně

Jana Tvrdková, šéfka Exekutorského úřadu Praha 4, říká, že každý rok je v Česku zahájeno 700 tisíc exekucí. Vyplývá to z aktuálních statistických údajů, které každý rok v únoru zveřejňuje Exekutorská komora ČR.

V exekucích působíte už od samého počátku. Když jste byla v letech 2009 až 2012 prezidentkou Exekutorské komory ČR, měla jsem možnost s vámi spolupracovat. Už tehdy se zpracovávaly exekuční statistiky. Kolik je podle nich aktuálně vedeno exekucí a přibývá jich?

Exekucí „v běhu“, to znamená zahájených a dosud neukončených, je téměř 4 740 000. Neřekla bych, že exekucí přibývá. Každoročně je zahájeno asi 700 tisíc exekucí, ukončených řízení však není stejný počet. Je nižší, takže postupem času neustále přibývá těch neskončených řízení. Za uzavřená řízení se považují nejen exekuce ukončené vymožením dlužné částky, ale i ta, která jsou zastavena pro bezvýslednost.

Je více dlužníků, nebo věřitelů?

Určitě je více věřitelů. Pro ilustraci uvedu následující čísla: Fyzických osob, proti kterým je vedena exekuce, je asi 830 tisíc. Z tohoto počtu má jednu až tři exekuce 410 tisíc osob. Naopak deset a více exekucí je vedeno proti 142 tisícům osob, na tyto dlužníky je vedeno 2,1 milionů řízení, tedy takřka 50 procent.

Jak tyto statistiky zpracováváte?

Všichni exekutoři každoročně sdělují Exekutorské komoře počet zahájených i ukončených řízení. Shromážděná statistická data Komora každoročně v měsíci únoru zveřejňuje.

Co jsou podle vaší zkušenosti nejčastější příčiny vzniku exekucí?

Jednoznačně nedbalost, malá finanční odpovědnost dlužníků a bohužel také faktická nepostižitelnost těch, kteří se zadluží nad rámec svých poměrů. Má-li někdo deset, dvacet, ale třeba i sto exekucí, jeho věřitelé nedostanou nikdy nic. Dlužníkovi se však nic nestane. Naopak, nejspíš bude čerpat různé dávky ze sociálního zabezpečení.

Předpokládejme ale, že má dlužník nějaký postižitelný majetek. Jak se pak exekuce provádí?

Nejčastěji srážkami ze mzdy, což odpovídá tomu, že se většinou vymáhají nízké částky, které lze několika srážkami zapravit. Dalším často používaným způsobem je postižení peněžních prostředků na účtu dlužníka, eventuálně prostředků z jeho stavebního spoření nebo penzijního připojištění. Pokud je dluh vysoký a dlužník má nějakou nemovitost, soudní exekutor musí tuto nemovitost zpeněžit v dražbě a její výtěžek rozdělit mezi přihlášené věřitele.

Ví se, kolik seniorů čelí exekuci?

Z celkového počtu dosud neskončených exekucí, což je asi 4,7 miliónu, je jich proti osobám starším 58 let vedeno kolem 600 tisíc. Opakuji však, že velký počet dlužníků má více exekucí, a to se týká i seniorů. Takže skutečný počet osob této věkové kategorie v exekuci je nižší.
Jsou tato řízení vůči seniorům úspěšná? Daří se díky srážkám vymoci pro věřitele dlužnou částku?
To samozřejmě záleží na tom, jak velká je vymáhaná částka. Dluh v řádu desetitisíců lze srážkami z důchodu vymoci. Pokud však dlužník dluží miliony, jeho důchod na to nikdy stačit nebude.

Přečíst celý rozhovor.

 

Zdroj: Statistika a My (ČSÚ)

(foto: pixabay.com)