Pečující osoby a neformální péče (Národní strategie rozvoje sociálních služeb 2016–2025)
Problematika pečujících osob a neformální péče byla z důvodu své blízkosti v Národní strategii rozvoje sociálních služeb 2016–2025 zpracována v rámci jedné společné tematické oblasti. Neformální péče je péče poskytovaná osobě závislé na podpoře, pomoci a péči jejími blízkými rodinnými příslušníky, příbuznými nebo známými. Počet neformálních pečovatelů v České republice se odhaduje na 250 tisíc[1]. Jiné prameny uvádějí až téměř 300 tis. osob. Polovinu osob pečujících tvoří osoba blízká. Téměř dvě třetiny dlouhodobé péče je u nás poskytováno ženami ve středním nebo raném důchodovém věku, mezi 35 a 64 rokem[2]. Tato forma bezplatné péče je mimořádně důležitou součástí systému dlouhodobé péče, podle kvalifikovaných odhadů[3] 70–90 % veškeré sociální a zdravotní dlouhodobé péče je poskytováno rodinnými příslušníky nebo jinými pečujícími.
Neformální péče má významný jak ekonomický, tak společenský přínos. Zásadně přispívá k rodinné soudržnosti a mezigenerační solidaritě, v oblastech s vysokou mírou nezaměstnanosti může snižovat tlak na trhu práce.
V následující tabulce uvádíme vývoj počtu příjemců příspěvku na péči za roky 2007 až 2013 a způsob jejich zapojení do čerpání registrovaných sociálních služeb.
Vývoj počtu příjemců příspěvku na péči v letech 2007–2013[4]
2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | |
Počet příjemců PnP (měsíčně) | 255 711 | 289 565 | 296 131 | 304 842 | 319 453 | 312 600 | 325 000 | 331 641 |
Podíl příjemců PnP na celkové populaci ČR | 2,46 % | 2,77 % | 2,82 % | 2,91 % | 3,04 % | 2,97 % | 3,09 % | 3,13 % |
Počet příjemců PnP využívajících služby registrovaných poskytovatelů | 55 610 | 83 634 | 88 981 | 94 763 | 83 348 | n/a | n/a | n/a |
Podíl příjemců PnP využívajících služby registrovaných poskytovatelů na celkovém počtu příjemců PnP (v %) | 21,74 % | 28,88 % | 30,05 % | 31,09 % | 26,09 % | n/a | n/a | n/a |
Počet příjemců PnP využívajících pobytové služby | 36 266 | 50 363 | 52 817 | 55 470 | n/a | n/a | n/a | n/a |
Podíl příjemců PnP využívajících pobytové služby na celkovém počtu příjemců PnP (v %) | 14,18 % | 17,39 % | 17,84 % | 18,20 % | n/a | n/a | n/a | n/a |
Počet příjemců PnP využívajících ostatní služby (terénní a ambulantní) | 19 344 | 33 271 | 36 164 | 39 293 | n/a | n/a | n/a | n/a |
Podíl příjemců PnP využívajících ostatní služby na celkovém počtu příjemců PnP (v %) | 7,56 % | 11,49 % | 12,21 % | 12,89 % | n/a | n/a | n/a | n/a |
(n/a = údaje nebyly v době zpracování tabulky k dispozici)
V červenci roku 2015 bylo vyplaceno celkem 337,4 tisíc příspěvků na péči[5].
Příčiny problému
I když je role neformální, ve většině případů rodinných pečovatelů je v systému dlouhodobé péče velmi významná. Český sociální i zdravotní systém ji příliš neoceňuje, ani ji neulehčuje. Existující formy institucionální podpory (např. právního nároku na zkrácení pracovní doby[6], pobírání příspěvku na péči považovaného za určitou formu náhrady příjmu z placeného zaměstnání) se jeví být nedostačující. Rovněž podpora ze strany obce a komunity je minimální, chybí poskytování základních informací o způsobu adekvátní péče, vzdělávání pečovatelů a psychologické poradenství či péče.
Pečující osoby narážejí na mnohé deficity v oblasti současné politiky sociálních služeb a dlouhodobé péče. Nevhodně nastavený systém dlouhodobé péče, resp. její právní neexistence v ČR (financování, nedostatek terénních sociálních i zdravotních služeb určených pro nesoběstačné osoby, ale také veřejných služeb pro samotné pečující, nedostatečná sociální práce včetně edukace a poradenství pro pečující osoby atp.) nevede k potřebné komplementaritě a sdílení péče mezi formálními i neformálními poskytovateli sociální i zdravotní péče. Nedostatečně rozvinutá síť podpůrných služeb (např. krizová odlehčovací služba) a chybějící další výhody pro pečovatele oslabují motivaci a sociální jistoty neformálních pečovatelů. Další příčiny jsou uvedeny v dokumentech, které jsou výstupem FDV[7].
Důsledky problému
Pečující osoby se ocitají v nejistém postavení, obtížně kombinují péči a zaměstnání[8] vzhledem k neochotě českých zaměstnavatelů nabízet zkrácenou pracovní dobu, příp. její flexibilní organizaci. S nárůstem potřeby a intenzity péče neformální pečovatelé často opouštějí svá zaměstnání a jsou zpravidla odkázáni na odměnu, kterou jim poskytne osoba závislá z příspěvku na péči. Návrat do zaměstnání je pro pečující poměrně obtížný i po ukončení péče.
V souvislosti s poskytováním dlouhodobé péče dochází k propadu celkových příjmů pečujících, a to jak z ekonomické činnosti, tak ze sociálních dávek. Pečující osoby tak čelí zvýšenému riziku chudoby v produktivním i postproduktivním věku. Poskytování neformální péče (především v případě vysokých stupňů závislosti) dále zvyšuje riziko vzniku dysfunkčních rodinných vztahů pečujících osob (partnerských, rodičovských, příbuzenských). V důsledku prodlužování délky a náročnosti péče pečovatelům také hrozí zhoršování jejich (fyzického i psychického) zdravotního stavu.
Nejisté postavení neformálních pečujících, jejich zhoršené sociálně-ekonomické postavení, nedostatečná informovanost a edukace se mohou výrazným způsobem promítnout do poskytování neadekvátní péče o osoby závislé.
Očekávaný budoucí vývoj
Demografické prognózy předpokládají, že v České republice se během příštích dvaceti let počet seniorů ve věku nad 75 let přinejmenším zdvojnásobí. Odhaduje se přitom, že přibližně čtvrtina až třetina z nich bude ve špatném zdravotním stavu, a bude tedy vyžadovat nějakou formu dlouhodobé péče. Zároveň pokles podílu osob v produktivním věku a prodlužování věku odchodu do důchodu mohou vést ke zužování souboru možných poskytovatelů péče[9].
Z hlediska poskytování neformální péče lze očekávat, že její význam v oblasti dlouhodobé péče bude i nadále velmi velký, příp. se bude i zvyšovat. Rodinní příslušníci často chápou péči o své blízké jako práci z lásky[10] nebo povinnosti v rámci mezigenerační solidarity bez ohledu na existenci institucionální podpory či pomoci.
Revize existujících opatření
Dosavadní vývoj v oblasti neformální péče nedostatečně řeší postavení pečujících osob v systému dlouhodobé péče, jejich příjmovou situaci v období poskytování intenzivní péče či po jejím ukončení (návrat na trh práce, starobní důchod). Podpora neformální péče a pečujících osob je víceméně deklaratorní a formální povahy[11].
Aby došlo k reálné změně, bude nutné legislativně změnit současné parametry sociálního zabezpečení, zejména v oblasti dávek či jiné finanční podpory, ale i v oblasti pracovního práva, doprovodných a vzdělávacích služeb. Současně bude třeba vytvořit nové nástroje, které pomohou osobám pečovat, např. může jít o specifické poradenství, bezplatné vzdělávání, odlehčovací služby, popř. další formy pomoci.
[1] Tento odhad vychází z celkového demografického trendu, výzkumu SILC 2010 a počtu příjemců příspěvku na péči, kteří do žádosti uvedli, že jim péči zajišťuje fyzická osoba. (Hrkal et al, 2011, + draft, necit.).
[2] Klímová Chaloupková, J. (2013). Neformální péče v rodině: sociodemografické charakteristiky pečujících osob. Data a výzkum-SDA Info, 7(2), 107–123.
[3] Colombo et al (2011) Help Wanted? Providing and Paying for Long-Term Care .[on-line] OECD Health Policy
Studies, OECD Publishing, 2011. ISBN 978-92-64- 09775-9 (PDF) [citováno 2015-05-06] Dostupné z www: http://dx.doi.org/10.1787/9789264097759-en.
[4] Převzato z: Projekt MPSV „Podpora procesů v sociálních službách“, Aktivita 6, Studie proveditelnosti: výběr a zdůvodnění optimální varianty financování sociálních služeb v ČR (Deloitte 2015). Zdroj dat: Podpora procesu – Příspěvek na péči: analýza dostupných datových zdrojů a MPSV ČR – Informace o vyplacených dávkách; data za rok 2014 vycházejí ze Statistické ročenky z oblasti práce a sociálních věcí 2014 – údaj o počtu příjemců příspěvku na péči (průměrný měsíční počet vyplacených dávek; str. 140); propočet podílu příjemců PnP na celkové populaci vychází z počtu obyvatel ke 31. 12. 2014 podle údajů Českého statistického úřadu (zdroj zde: https://www.czso.cz/csu/czso/cri/pohyb-obyvatelstva-4-ctvrtleti-2014-jvieeamvff ).
[5] Zdroj: Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV v červenci 2015; dostupné zde: www.mpsv.cz.
[6] Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (§ 241, odstavec 2).
[7] Výstupy projektu FDV
[8] Kvantitativní data z roku 2012 v případě ČR ukazují, že většina pečujících osob v produktivním věku jsou ekonomicky aktivní a jsou nuceny skloubit péči o nemocné, stárnoucí či nemohoucí členy rodiny se zaměstnáním. (Klímová Chaloupková, J. (2013). Neformální péče v rodině: sociodemografické charakteristiky pečujících osob. Data a výzkum-SDA Info, 7(2), 107–123).
[9] Rychtaříková, J. (2006). Perspektiva seniorů v České republice a ve vybraných zemích EU. Demografie 48 (4): 252–256.
[10] Jeřábek, H. (2009). Rodinná péče o seniory jako „práce z lásky“: nové argumenty. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, Vol. 45, No. 2.
[11] V národním akčním plánu podporujícím pozitivní stárnutí pro období 2013 až 2017 je ve vztahu k pečujícím osobám formulován strategický cíl: „Zvýšit informovanost neformálních pečujících, kteří využívají svůj maximální potenciál jak ve svém zaměstnání, tak v rámci péče o své blízké“ a specifický cíl: „Vytvořit odpovídající podmínky pro pečující rodinné příslušníky a motivovat je k účasti na péči o své starší rodiče a nastavit systém vzdělávání, který podpoří pracovníky veřejné správy v tom, aby dokázali dát optimální podporu neformálním pečovatelům a navrhnout systém edukace pečovatelů.“
Zdroj: MPSV