Všechno, co jste kdy chtěli vědět o reformě psychiatrie, ale báli jste se zeptat

Share

Psychiatrická společnost ČLS JEP  vydala informační brožuru Malý průvodce reformou psychiatrické péče (duben 2017, 15 stran). Publikace seznamuje s principy a plánem reformy psychiatrické péče v Česku. Ta má probíhat po dobu následujících 15 až 20 let. První etapa transformace by měla být dokončena do roku 2021. V příštích pěti letech by měla být reforma podpořena z evropských fondů částkou 3,35 miliard korun. Pro jednotlivé psychiatrické nemocnice vzniknou transformační plány. Nový systém úhrad má podpořit život v přirozeném prostředí. K tématu reformy péče o duševní zdraví se 11. dubna 2017 konal kulatý stůl „Mysli na duši“ (viz prezentace online). Viz videozáznam → blok reformablok komunita; blok destigmatizace, přejít na → struktura psychiatrických pacientů.

Současný model péče nezajišťuje dostatečně podporu pacientů v jejich vlastním prostředí ani spolupráci a koordinaci mezi jednotlivými složkami poskytovatelů péče o duševně nemocné. Služby v komunitě (ve vlastním prostředí pacientů/klientů) existují jen na některých místech, a to ještě v nedostatečné míře. 

Pro péči, kde je převažující složkou sociální péče, strategie předpokládá fungování malokapacitních sociálně-zdravotních rezidenčních zařízení, která budou mít charakter chráněného bydlení.

 

Nový systém úhrad má podpořit život v přirozeném prostředí a inkluzi

Jedním z cílů reformy je nastavit zcela nový systém úhrad péče o duševně nemocné. Systém financování nemotivuje poskytovatele ke spolupráci a akutní péče je pro poskytovatele ztrátová a komunitní a terénní péče nemá nastaveny mechanismy udržitelných úhrad. Dlouhodobá lůžková péče je motivována k dlouhodobým hospitalizacím a plné obsazenosti lůžek. Úhradové mechanismy by proto měly být nastaveny tak, aby motivovaly poskytovatele k chování, které je v souladu se základním záměrem reformy, a to přesunem péče do vlastního prostředí pacienta/klienta.

Na novém systému financování se bude podílet státní rozpočet, zdravotní pojišťovny i kraje. Systém by měl respektovat budoucí podobu sítě služeb pro duševně nemocné, která vznikne v podobě regionálních plánů sítě v každém kraji. Zdravotní i sociální služby pro lidi s duševním onemocněním jsou podle Psychiatrické společnosti ČLS JEP podfinancované. Strategie reformy předpokládá růst celkového objemu finančních prostředků do tohoto segmentu péče nad hranici průměru ostatních segmentů zdravotní péče.

 

Centra duševního zdraví by měla přispět k prevenci hospitalizace a včasné diagnóze a léčbě

Centra duševního zdraví (CDZ) mají poskytovat mobilní, ambulantní, krizové a denní služby. Měla by přispět k prevenci hospitalizací či jejich zkracování, včasnému záchytu rozvoje vážného onemocnění a napomoci k reintegraci dlouhodobě hospitalizovaných do běžné komunity. Tým centra duševního zdraví by měl pracovat formou případového vedení a poskytovat flexibilní, individualizovanou službu cílové skupině pacientů/klientů ze spádové oblasti bez čekací doby. 

 

Multidisciplinární přístup je koordinace a spolupráce pracovníků různých povolání a institucí a musí probíhat na třech základních úrovních:

  • Koordinace a spolupráce různých profesí v rámci jednoho týmu
  • Koordinace a spolupráce napříč jednotlivými službami
  • Koordinace a spolupráce v rámci komunity (včetně místní správy a samosprávy, úřadu práce, odborů sociálních a zdravotních služeb apod.)
Počet pacientů v ambulancích psychiatrů vzrostl za patnáct let o 80 procent

V roce 2015 bylo ošetřeno celkem 650,6 tisíc pacientů. Nejvíce pacientů v ambulancích tvoří pacienti s neurotickými poruchami (celkem 40 %, 238 307 pacientů), dále pacienti s afektivními poruchami (celkem 18 %, 104 298 pacientů) a pacienti s organickými duševními poruchami (celkem 12 %, 69 146 pacientů). Za posledních patnáct let došlo k celkovému nárůstu počtu pacientů o 80 %. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán u pacientů s organickými duševními poruchami (více než 100 %). Celkově má zkušenost s duševním onemocněním 1 z 5 dospělých a 1 z 25 dospělých žije s duševním onemocněním. Polovina chronicky duševně nemocných onemocní před 14. rokem života, tři čtvrtiny před 24. rokem života. Dlouhodobě také stoupá počet žadatelů s duševní nemocí o invalidní důchod. Některou z nich trpí každý pátý nový žadatel. Ročně kvůli těmto nemocem dostane nově přiznaný invalidní důchod víc než 27 000 lidí. Invalidní důchody jsou v tomto případě často přiznány již ve velmi mladém věku. 

Počet prvních návštěv v ambulanci psychiatra v letech 2000 až 2015 a struktura pacientů v roce 2015

 

Zdroj: ÚZIS, NUDZ

 

Vznikne zákon o duševním zdraví?

Nezbytnou podmínkou úspěchu realizace Strategie reformy psychiatrické péče je úzká spolupráce mezi resorty, které se agendou dotýkají problematiky lidí s duševním onemocněním. Jedná se především o Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo financí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo obrany.

Ve většině vyspělých zemí je pro oblast duševního zdraví spolupráce a odpovědnost jednotlivých resortů upravena zvláštním zákonem právě proto, že jde o problematiku procházející napříč odpovědností řady resortů. V průběhu realizace Strategie reformy psychiatrické péče bude posouzeno i to, zda by v podmínkách ČR bylo vhodným řešením mít samostatný zákon o duševním zdraví. Pokud by se nešlo touto cestou, budou v průběhu realizace reformy navrženy dílčí úpravy dotčených zákonů.

 

Peníze na reformu psychiatrie z Evropské unie

Reforma bude podpořena z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) částkou 2 miliardy Kč (výzva č. 54) a Operačního programu zaměstnanost (OPZ) částkou 1,35 miliardy Kč (výzva č. 39). IROP je určen na investice na zřízení nebo rekonstrukce akutních oddělení všeobecných nemocnic, center duševního zdraví, stacionářů, ambulancí s rozšířenou péčí a vybavení mobilních týmů. Příjemci dotace jsou přímo poskytovatelé zdravotních služeb. OPZ je určen na tzv. měkké projekty na podporu transformace a deinstitucionalizace zdravotnických služeb v oblasti psychiatrické péče. Příjemci dotace jsou Ministerstvo zdravotnictví, Národní ústav duševního zdraví nebo Ústav zdravotnických informací a statistiky. Prostředky jsou dále distribuovány úhradou mzdových a provozních nákladů nebo veřejnými zakázkami.

 

Kulaté stoly o reformě psychiatrické péče a péče o duševní zdraví

K tématu reformy Ministerstvo zdravotnictví pořádá kulaté stoly. Poslední s názvem “Mysli na duši” se uskutečnil 11. dubna 2017 (viz níže).

 

 

 

 

 

 

Další informace

 

 

 

Zdroj: Reforma psychiatrie (reformapsychiatrie.cz), Ministerstvo zdravotnictví ČR