Švédský zákon o sociálních službách je inspirací i pro Českou republiku

Obce zodpovídají za dostupnost sociálních a zdravotních služeb pro seniory

Podle švédského zákona o sociálních službách musí mít senioři „možnost žít a vést nezávislý život v bezpečných podmínkách a žít aktivně a smysluplně ve společnosti druhých. Obce jsou povinny zřídit zvláštní formy bydlení pro starší osoby, které potřebují zvláštní pomoc“.

Švédský zákon také stanoví, že sociální služby mají být „s ohledem na odpovědnost člověka za sociální situaci jeho vlastní i jeho dalších spoluobčanů zaměřeny na emancipaci a rozvoj vlastních možností jednotlivců a skupin a že veškerá činnost v rámci sociálních služeb musí být založena na respektu k právu na sebeurčení lidí a jejich integritu“.

Podle zákona o sociálních službách, starší lidé „musí mít možnost vybrat si, do té míry, v jaké je to možné, kdy a jak získají podporu a pomoc v domácnosti a další služby. Obec nese maximální odpovědnost za to, aby se těm, kdo v obci pobývají, dostalo takové podpory a pomoci, kterou potřebují“.

Zákon také upravuje například součinnost obcí, pokud se senior potřebující sociální služby stěhuje. Domovská obec je na povinna poskytnout šetření, které obec, do níž se dotyčná osoba stěhuje, potřebuje s ohledem na zajištění potřebných služeb. Obec může s jinou obcí uzavřít smlouvu o provádění úkolů obce v rámci sociálních služeb. Prostřednictvím takové smlouvy může obec poskytovat služby obci jiné.

Návaznost na zdravotní péči

Obce jsou ve Švédsku motivovány k tomu, aby zajistily dostupnost sociálních služeb pro osoby hospitalizované ve zdravotnických zařízeních. Přebírají automaticky náklady na hospitalizaci pacientů, kteří nemohou být v důsledku nedostupnosti obecních služeb propuštěny ze zdravotnického zařízení. Návaznost nejen jednotlivých segmentů zdravotní péče, ale také koordinace a návaznost sociálních a zdravotních služeb je důležitým a na významu nabývajícím prvkem funkčního modelu integrovaných podpůrných služeb (SIPS) v evropském i globálním měřítku.

Sociální služby a služby pro seniory se doplňují a prolínají se službami pro osoby se zdravotním postižením. Kromě zákona o sociálních službách pravidla fungování sociálních služeb, zejména vůči lidem s postižením, určují a vymezují další dva zákony, a to zákon o podpoře a službách pro osoby s určitými funkčními postiženími (Act concerning Support and Service for Persons with Certain Functional Impairments) a zákon o svobodné volbě (Act on free choice systems).

Zákon o svobodné volbě systému byl přijat v roce 2009 a obce jej měly naplnit do roku 2014. Zákon má otestovat konkurenceschopnost služeb poskytovaných obcí a krajskými radami a zvýšit možnosti volby zdravotní péče, podpory a poskytovatele sociálních služeb. Umožňuje, aby senioři učinili vlastní rozhodnutí o domácí péči a pobytových službách. Zákon poskytuje alternativu k zadávání veřejných zakázek podle zákona o veřejných zakázkách a může být aplikován k nákupu péče a podpůrných služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením, včetně služeb v oblasti zdravotní a lékařské péče.

Působnost sociálních komisí v obcích

Důležitým subjektem při zajišťování sociálních služeb jsou „sociální komise“ (Socialnämnd) – obecní orgán pro fungování sociálních služeb v rámci obce. Té zákon o sociálních službách ukládá podrobně se seznamovat s životními podmínkami v obci, spolupracovat na společenském plánování a ve spolupráci s dalšími společenskými orgány, organizacemi, sdruženími a soukromými osobami rozvíjet v obci kvalitní prostředí pro život, dále informovat o sociálních službách v obci, vyhledávat osoby potřebující pomoc a jiným způsobem rozvíjet předpoklady pro kvalitní životní podmínky. Sociální komise odpovídají také za ekonomickou pomoc a další pomoc rodinám a jednotlivým osobám, které tuto pomoc potřebují.

Sociální komise musí prostřednictvím pečovatelské služby, „činnosti denní péče“ (jako služby denní péče jsou ve švédském systému označovány služby pro osoby s demencí a osoby o ně pečující) nebo jiné podobné sociální služby jednotlivcům usnadňovat, aby mohli bydlet doma a měli kontakt s ostatními.

Financování a zpoplatnění sociálních služeb

Specifickou a silnou roli (a odpovědnost) obcí a krajských samospráv při poskytování sociálních a zdravotních služeb zřejmě podporuje uspořádání daňového systému.

Většina aktivit krajů a obcí je financována prostřednictvím krajské, resp. obecní daně. Každá krajská rada přijímá svá vlastní rozhodnutí o daňové sazbě a o tom, jak rozdělit příjmy z daní. Krajské rady mají rovněž příjem z poplatků pacientů a prodeje služeb.

Podle švédské asociace obcí a regionů (Sveriges Kommuner och Landsting), která problematice služeb pro seniory věnuje dlouhodobě pozornost má však zákonný požadavek na vyrovnaný rozpočet (podle zákona o místní samosprávě) často přednost před zajištěním a splněním potřeb jednotlivců podle zákona o sociálních službách.

Podle švédského zákona o sociálních službách nejsou úkony podpory a pomoci léčebného charakteru zpoplatněny. Předpisy o nejvyšší možné úhradě, kterou lze vybírat za jednotlivý den, vydává vláda. Za jiné úkony podpory a pomoci může obec vybírat úhradu v přiměřené výši. Paragraf 2 osmé kapitoly stanoví, že poplatky za pečovatelskou službu nesmí, společně s poplatky podle zákona o zdravotnické a nemocenské péči (1982:763), dosáhnout tak velké částky, aby si jednotlivec nemohl vyhradit dostatečné prostředky pro své vlastní osobní potřeby, náklady na bydlení a další normální životní náklady. Při stanovování těchto poplatků se musí obec ubezpečit o tom, že manželovi/manželce či druhovi/družce poživatele péče nehrozí nepřiměřené zhoršení ekonomické situace.

Poskytování sociálních služeb je zpoplatněno. Existuje však ochrana proti vysokým nákladům. Maximální poplatek za péči o seniory je 1 780 SEK (€ 204) za měsíc. Pro zdravotní péči je maximální limit plateb 1 100 (€ 126) SEK za rok. V případě plateb za léky je limit pro maximální náklady 2 200 SEK (€ 253) za rok. Osoba má právo na ponechání dostatečné finanční částky na nájem a minimálně 5 023 SEK (€ 577) na měsíc a osobu na každodenní životní náklady. Teprve při příjmu nad tuto částku obec může účtovat poplatek za sociální služby.

Zvyšování kvality a důstojnosti podpory a péče seniorů

Kvalita je nyní posílena prostřednictvím národního otevřeného srovnání kvality a účinnějším dohledem.

Švédsko zavedlo národní standardy kvality péče o seniory s demencí a zřídilo Národní registr osob s demencí s cílem zlepšení kvality poskytování léčby a péče. V některých zařízeních se podařilo snížit užívání neuroleptik na 50% a počet úrazů v důsledku pádů o 78%.

Švédské zdravotnictví a služby se orientuji na pacienta. Posílení možností volby, svobody a důstojnosti je zdůrazňováno nejen ve vztahu k službám pro seniory, ale v rámci zdravotních a sociálních služeb obecně. V roce 2012 Švédská agentura pro analýzu zdravotních a sociálních služeb vydala zprávu Zaměření na pacienta ve švédském zdravotním systému – hodnocení a šest kroků ke zlepšení („Patient-Centeredness in Sweden’s Health Systém: An assessment and six steps for progress“), ve kterém hodnotí míru podpory rozhodování a volby pacienta.

Hodnocení vychází z pěti cílů:

• Posílení postavení pacientů prostřednictvím informací a vzdělávání
• Respektování potřeb, preferencí a hodnot pacientů jako jednotlivců
• Koordinaci péče mezi poskytovateli služeb a zajištění kontinuity péče
• Holistický přístup k pacientům jako lidem se zdravotními a nemedicínskými potřebami (tj. sociálními, emocionálními a spirituálními potřebami)
• Zapojení rodiny a blízkých přátel do zdravotní péče, a to v rozsahu podle přání pacienta.

Zpráva doporučuje 6 kroků ke zlepšení orientace na pacienta ve švédském systému zdravotní péče:

• Zajistit dodržování legislativy zaměřené na posílení postavení pacientů,
• Ustavit pacienty jako plnoprávné partnery poskytovatelů a posílit roli pacientů při rozhodování o jejich zdraví a péči,
• Motivovat a angažovat pacienty a jejich zástupce do zdravotní politiky a úředních rozhodnutí,
• Pokračovat ve snaze o usnadnění koordinace a kontinuity péče
• Vymezit rámec pro hodnocení role pacienta, který odráží priority švédských pacientů
• Posílit úsilí o hodnocení a monitoring orientace na pacienta

Role dalších vládních institucí

Dalším důležitým aktérem na poli sociálních a zdravotních služeb jsou ve Švédsku Národní rada pro zdraví a dobré životní podmínky (Socialstyrelsen), Inspektorát zdravotní a sociální péče (Inspektionen för vård och omsorg), který existuje od 1. června 2013, nebo Švédská agentura pro analýzu zdravotních a sociálních služeb (Myndigheten för vårdanalys), jejímž posláním je posílení postavení pacientů a uživatelů prostřednictvím analýzy zdravotní péče a služeb sociální péče z pohledu pacientů a občanů.

Mezi další vládní agentury, které ovlivňují švédský zdravotní a sociální systém patří švédská eHealth agentura (eHälsomyndigheten), která si klade za cíl přispět ke zlepšení zdravotní péče a zdraví tím, že sleduje vývoj národní e-zdravotnické infrastruktury. Agentura odpovídá například za národní lékovou statistiku a statistiku prodeje léků ve Švédsku. Dále Švédská agentura pro sociální pojištění (Försäkringskassan), která spravuje sociální pojištění a zajišťuje výplatu dávek a příspěvků nebo Švédská agentura pro veřejnou správu (Statskontoret), která se zaměřuje na hodnocení fungování, efektivity a dopadů rozhodnutí veřejné správy a jejich politik.

Podpora služeb pro seniory vyžaduje dlouhodobou pozornost a podporu vlády

Přestože Švédsko v současnosti v rámci EU reprezentuje nejlepší systém služeb pro seniory a švédská vláda tyto priority hájí i na mezinárodní úrovni, ani Švédsku se podle slov představitele švédského ministerstva pro zdraví a sociální věci nevyhýbají skandály, při kterých média informují o špatné péči v zařízeních pro seniory (personál je přetížen, nedostatečné zdroje, nedostatečná kvalifikace, nadužívání tlumivých léků apod.). Na druhé straně 88% seniorů vyjadřuje vysokou úroveň spokojenost s péčí v domácnosti a 90% starších lidí říká, že zaměstnanci s nimi jednaní dobře. Problémem jsou také regionální rozdíly v míře odvratitelných hospitalizací a rehospitalizací během 30 dnů po propuštění.

Dalším ne úplně ideálním stavem, na který upozorňuje švédská asociace municipalit a regionů ve zprávě „Care of the Elderly in Sweden Today“ (2007) je podle názoru obcí příliš podrobná právní úprava sociálních služeb, která často vede k odporu proti tomuto zákonu. Přílišná administrativní zátěž a důraz na nepodstatné formální náležitosti ubírající lidské kapacity kvalitní péči jsou často předmětem kritiky i v České republice.

Přestože ani Švédsku se přirozeně nevyhýbají problémy, uvedené informace ukazují na dlouhodobý zájem Švédské vlády i samospráv o kvalitu a důstojnost podpory křehkých seniorů ve Švédsku a na silnou roli a odpovědnost obcí v sociálním a zdravotním systému. V posledních letech a desetiletích Švédsko přijalo řadu kroků, které mohou být inspirací i pro Českou republiku, která se nyní ocitá na rozcestí a musí se rozhodnout, jakým způsobem dále posílit systém integrovaných sociálně zdravotních služeb a zajistit dostupnost služeb pro křehké seniory. Jejich počet rychlým tempem narůstá, aniž by Česká republika měla společnou meziresortní koncepci rozvoje zdravotně sociálních služeb pro seniory, která by stavěla na podpoře stárnutí a života v komunitě a na partnerství vlády a municipalit při obnově a posílení důvěry v obecní samosprávy jako přirozeného pojítka různých služeb a jako důležitého aktéra kvality života v komunitách.

Zpracoval: Petr Wija