Česko má třetí nejvyšší zaměstnanost v EU. Před ním je jen Švédsko a Německo

Share

Česká republika je se svou vysokou zaměstnaností na třetí příčce v pořadí zemí Evropské unie. V prvním čtvrtletí u nás tato míra dosahovala 79,2 %. Vyšší zaměstnanost osob ve věku 20 až 64 let mělo jen Švédsko (81,4 %) a Německo (79,5 %). Ve všech evropských zemích je míra zaměstnanosti mužů vyšší než míra zaměstnanosti žen. Nezaměstnanost meziročně opět klesla. Česká republika má nadále nejnižší míru nezaměstnanosti mužů i žen. Aktuální údaje zveřejnil Český statistický úřad v pravidelné čtvrtletní publikaci “Postavení českého trhu práce v rámci EU“.

 

Zaměstnanosti na 75 procent má 10 zemí Evropské unie

V 1. čtvrtletí 2018 cílovou hranici (75 procent) opakovaně dosáhlo deset států Evropy – Švédsko, Německo, Česká republika, Spojené království, Nizozemsko, Estonsko, Dánsko, Litva, Lotyšsko a Rakousko. Na druhé straně nejnižší míra zaměstnanosti je v jižních státech Unie. Kromě Řecka se to týká hlavně Itálie, Chorvatska a Španělska, kde nepracuje více než třetina populace v tomto produktivním věku

Slovensko se s mírou zaměstnanosti 71,9 % takřka vyrovnalo evropskému průměru (72,3 procent). V Polsku byla celková zaměstnanost zhruba o 8 procentních bodů nižší než u nás.

Průměrná míra zaměstnanosti mužů za EU28 (78,0 %) převyšovala míru zaměstnanosti žen (66,7 %) o 11,3 procentních bodů.

Tabulka níže ukazuje, že si stále vysokou míru zaměstnanosti udržují severské státy včetně baltských zemí, některé země západní Evropy a naše republika.

 

Míra zaměstnanosti 20–64letých v členských zemích EU v 1. čtvrtletí 2018 (v %)

  celkem muži ženy
Švédsko (> 80 %) 81,4 83,5 79,3
Německo (77 %) 79,5 83,3 75,5
Česká republika (75 %) 79,2 86,8 71,4
Spojené království 78,6 83,5 73,8
Nizozemsko (80 %) 78,5 83,7 73,3
Estonsko (76 %) 78,2 81,4 75,1
Dánsko (80 %) 77,3 80,1 74,3
Litva (72,8 %) 76,1 76,8 75,4
Lotyšsko (73 %) 75,9 78 73,9
Rakousko (77 %) 75,2 79 71,4
Finsko (78 %) 74,6 76,2 73
Portugalsko (75 %) 74,5 78,1 71,3
Slovinsko (75 %) 73,9 77,1 70,6
Maďarsko (75 %) 73,8 81,7 66,1
Irsko (69-71 %) 73,5 79,8 67,4
Lucembursko (73 %) 72,4 76,2 68,3
EU28 (75 %) 72,3 78 66,7
Slovensko (72 %) 71,9 78,4 65,3
Malta (70 %) 71,7 83,5 59,1
Kypr (75-77 %) 71,5 76,1 67,2
Polsko (71 %) 71,3 78,5 64,2
Bulharsko (76 %) 71,1 75 67,1
Francie (75 %) 70,7 74,6 67
Belgie (73,2 %) 69,3 73,8 64,8
Rumunsko (70 %) 68 76,6 59,3
Španělsko (74 %) 65,7 71,6 59,8
Chorvatsko (62,9 %) 63,6 69 58,3
Itálie (67-69 %) 62 71,7 52,5
Řecko (70 %) 57,7 68,2 47,4

Zdroj: Eurostat

 

Míra nezaměstnanosti v EU dále klesá

Míra nezaměstnanosti meziročně dále klesla ve všech členských zemích EU kromě Estonska.

V České republice byla míra nezaměstnanosti v daném období opět nejnižší, když celková míra nezaměstnanosti za dané období dosahovala 2,4 %, u mužů dokonce 2,0 %. Míra nezaměstnanosti žen v tomto období byla také v ČR nejnižší (3,0 procent). Na druhé místo se s celkovou úrovní nezaměstnanosti 3,7 % zařadilo Německo. Maďarsko si udržuje nízkou nezaměstnanost, v 1. čtvrtletí činila celková míra v této zemi 3,9 procent.

V porovnání s ostatními sousedními státy byla míra nezaměstnanosti o necelé 2 procentní body vyšší v Polsku (4,2 %). Rakousko (s 5,3 %) patří ještě do první třetiny v uvedeném žebříčku s nejnižší nezaměstnaností evropských zemí. Slovensko (7,2 %) se dostalo pod evropský průměr, který v tomto čtvrtletí činil 7,5 procent.

 

Míra nezaměstnanosti 15-64letých v členských zemích EU (1. čtvrtletí 2018)

  celkem muži ženy
Česká republika 2,4 2 3
Německo 3,7 4,2 3,1
Maďarsko 3,9 3,6 4,3
Spojené království 4,2 4,3 4,2
Polsko 4,2 4,1 4,3
Nizozemsko 4,4 4,2 4,6
Malta 4,5 4,6 4,3
Rumunsko 4,8 5,4 4
Rakousko 5,3 5,8 4,8
Dánsko 5,4 5 5,7
Lucembursko 5,6 5 6,2
Irsko 5,8 6 5,6
Bulharsko 5,8 6,4 5,1
Slovinsko 6 5,5 6,6
Belgie 6,2 6,5 5,8
Švédsko 6,8 7 6,6
Estonsko 6,9 7,6 6,2
Slovensko 7,2 6,9 7,4
Litva 7,4 8,8 5,9
EU28 7,5 7,3 7,8
Portugalsko 8,2 8 8,3
Lotyšsko 8,4 9,1 7,6
Finsko 8,9 9 8,9
Francie 9,7 9,6 9,8
Chorvatsko 10,5 9,6 11,5
Kypr 11 10,7 11,3
Itálie 11,8 10,9 13
Španělsko 16,8 15,3 18,7
Řecko 21,4 17,4 26,4

Zdroj: Eurostat

 

Vysokoškolské vzdělání má u nás věku 30-34 let třetina osob, v EU 40 procent

Ve většině zemí unie se podíl vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30 – 34 let meziročně zvýšil. Průměrná požadovaná hranice úrovně vzdělání pro EU28 stanovená strategií Evropa 2020 (40 %) byla v 1. čtvrtletí tohoto roku mírně překročena, činila 40,2 %. Průměrnou požadovanou hranici úrovně vzdělání splňuje v tomto čtvrtletí 18 sledovaných evropských zemí.

Věková skupina 30 – 34 let se vyznačuje vyšším počtem absolventek terciárního studia než počtem vysokoškolsky vzdělaných mužů.

Česká republika se podle výsledků VŠPS za 1. čtvrtletí 2018 řadí s dosaženým podílem 33,3 % vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30 – 34 let mezi země s nižším zastoupením vysokoškoláků. U nás se tento podíl meziročně snížil o 1,2 p. b. a do požadovaného evropského průměru by ČR nyní chybělo 6,7 procent těchto mladých vysokoškolsky vzdělaných osob.

Ze sousedních zemí je pod evropským průměrem také Německo (34,3 %) a Slovensko (36,8 %). Rakousko s podílem 40,2 procent tak kopíruje průměr za země EU28. Vyšších hodnot v podílu vysokoškolsky vzdělaných osob pak dosahuje Polsko (46,1 %).

Nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných osob mají v Litvě (58,4 %), na Kypru (56,2 %) a ve Švédsku (52,7 %). Nejméně vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30 – 34 let je v Rumunsku (23,3 %), v Itálii (27,7 %) a v Chorvatsku (28,2 %).

 

Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30-34 let (v %)*

  celkem muži ženy
Litva 58,4 45,9 71,0
Kypr 56,2 48,4 63,3
Švédsko 52,7 46,0 59,7
Irsko 51,6 45,8 56,9
Spojené království 48,8 46,5 51,1
Nizozemsko 48,7 45,9 51,6
Belgie 48,2 41,4 55,0
Dánsko 46,8 38,3 55,6
Polsko 46,1 37,2 55,3
Francie 45,2 40,8 49,3
Estonsko 45,0 35,0 55,9
Finsko 44,3 36,8 52,3
Řecko 43,8 37,5 50,3
Lotyšsko 43,5 31,4 56,0
Lucembursko 42,9 38,7 47,2
Slovinsko 42,3 29,2 57,1
Španělsko 41,2 35,2 47,1
Rakousko 40,2 37,1 43,5
EU28 40,2 35,4 45,1
Slovensko 36,8 31,0 42,9
Německo 34,3 33,6 35,0
Malta 34,1 32,8 36,0
Maďarsko 33,7 27,4 40,2
Portugalsko 33,4 24,0 42,3
Česká republika 33,3 27,6 39,4
Bulharsko 32,9 26,6 39,6
Chorvatsko 28,2 22,5 34,2
Itálie 27,7 20,8 34,7
Rumunsko 23,3 20,2 26,5

Zdroj: Eurostat
* Vysokoškolské vzdělání (ISCED 5-8), 1.Q 2018

 

Podíl dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) na celkové nezaměstnanosti klesá

Při celkovém poklesu nezaměstnanosti se podíl dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) na celkové nezaměstnanosti – v průměru za EU28 meziročně snížil o 1,6 p. b. na 43,3 %. Nad tímto průměrem je sedm států Unie se stále vysokým podílem dlouhodobě nezaměstnaných.

Ve většině zemí se v 1. čtvrtletí 2018 podíl dlouhodobě nezaměstnaných (tj. nezaměstnaných 1 rok a déle) meziročně snížil. V České republice se podíl nezaměstnaných 1 rok a déle meziročně snížil o 5,2 p. b. (na 31,8 %). Významný meziroční pokles zaznamenali například v Irsku, kde ke zlepšení situace v oblasti zaměstnanosti a nezaměstnanosti, snížili i podíl dlouhodobě nezaměstnaných mezi roky až o 15,8 p. b. Další vyšší meziroční pokles měli v Estonsku (o 10,3 p. b.), ten byl ale zřejmě způsoben aktuálním zvýšením celkové nezaměstnanosti právě v Estonsku. Meziroční přírůstek v podílu dlouhodobě nezaměstnaných měli v Itálii, v Lotyšsku, ve Spojeném království, na Slovensku a v Belgii. Dlouhodobá nezaměstnanost je stále problémem zejména v Řecku (68,2 %), dále pak na Slovensku, v Itálii, v Bulharsku a i v Belgii, kde už dlouhodobě nepracuje více než polovina z celkového počtu nezaměstnaných. Nejnižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných je naopak v severských státech, které se vyznačují podprůměrnou celkovou nezaměstnaností.

 

Podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu nezaměstnaných ve věku 15-64 let (v %)

  celkem muži ženy
Řecko 68,2 65,2 70,7
Slovensko 62,1 65,2 58,7
Itálie 58,8 57,0 60,8
Bulharsko 52,2 54,6 48,8
Belgie 50,6 51,6 49,3
Portugalsko 45,8 46,3 45,3
Slovinsko 44,4 45,8 43,1
EU28 43,3 43,0 43,6
Španělsko 41,8 39,4 44,0
Francie 41,6 42,2 40,9
Rumunsko 41,5 46,1 33,2
Německo 40,8 42,3 38,6
Maďarsko 40,7 41,6 39,9
Lotyšsko 39,4 42,5 35,6
Irsko 38,4 43,4 32,3
Chorvatsko 38,1 41(u) 35,3(u)
Nizozemsko 37,1 35,9 38,4
Litva 34,5 36,0 32,1
Rakousko 32,0 32,1 31,9
Česká republika 31,8 34,4 29,7
Kypr 29,8 31,3 28,3
Polsko 26,5 24,1 29,3
Lucembursko 26,4 26,3(u) 26,5(u)
Malta 25,7(u) 30,3(u) :
Spojené království 25,6 29,0 21,8
Estonsko 23,5 22,9(u) 24,3(u)
Finsko 23,0 26,1 19,8
Dánsko 22,4 22,7 22,1
Švédsko 19,1 21,6 16,1

Zdroj: Eurostat
: – údaj není k dispozici
(u) – nízká spolehlivost

 

Další informace naleznete v aktuální analýze ČSÚ “Postavení českého trhu práce v rámci EU”.

 

Zdroj: ČSÚ