Česko má třetí nejvyšší zaměstnanost v EU. Před ním je jen Švédsko a Německo
Česká republika je se svou vysokou zaměstnaností na třetí příčce v pořadí zemí Evropské unie. V prvním čtvrtletí u nás tato míra dosahovala 79,2 %. Vyšší zaměstnanost osob ve věku 20 až 64 let mělo jen Švédsko (81,4 %) a Německo (79,5 %). Ve všech evropských zemích je míra zaměstnanosti mužů vyšší než míra zaměstnanosti žen. Nezaměstnanost meziročně opět klesla. Česká republika má nadále nejnižší míru nezaměstnanosti mužů i žen. Aktuální údaje zveřejnil Český statistický úřad v pravidelné čtvrtletní publikaci „Postavení českého trhu práce v rámci EU„.
Zaměstnanosti na 75 procent má 10 zemí Evropské unie
V 1. čtvrtletí 2018 cílovou hranici (75 procent) opakovaně dosáhlo deset států Evropy – Švédsko, Německo, Česká republika, Spojené království, Nizozemsko, Estonsko, Dánsko, Litva, Lotyšsko a Rakousko. Na druhé straně nejnižší míra zaměstnanosti je v jižních státech Unie. Kromě Řecka se to týká hlavně Itálie, Chorvatska a Španělska, kde nepracuje více než třetina populace v tomto produktivním věku
Slovensko se s mírou zaměstnanosti 71,9 % takřka vyrovnalo evropskému průměru (72,3 procent). V Polsku byla celková zaměstnanost zhruba o 8 procentních bodů nižší než u nás.
Průměrná míra zaměstnanosti mužů za EU28 (78,0 %) převyšovala míru zaměstnanosti žen (66,7 %) o 11,3 procentních bodů.
Tabulka níže ukazuje, že si stále vysokou míru zaměstnanosti udržují severské státy včetně baltských zemí, některé země západní Evropy a naše republika.
Míra zaměstnanosti 20–64letých v členských zemích EU v 1. čtvrtletí 2018 (v %)
| celkem | muži | ženy | |
| Švédsko (> 80 %) | 81,4 | 83,5 | 79,3 |
| Německo (77 %) | 79,5 | 83,3 | 75,5 |
| Česká republika (75 %) | 79,2 | 86,8 | 71,4 |
| Spojené království | 78,6 | 83,5 | 73,8 |
| Nizozemsko (80 %) | 78,5 | 83,7 | 73,3 |
| Estonsko (76 %) | 78,2 | 81,4 | 75,1 |
| Dánsko (80 %) | 77,3 | 80,1 | 74,3 |
| Litva (72,8 %) | 76,1 | 76,8 | 75,4 |
| Lotyšsko (73 %) | 75,9 | 78 | 73,9 |
| Rakousko (77 %) | 75,2 | 79 | 71,4 |
| Finsko (78 %) | 74,6 | 76,2 | 73 |
| Portugalsko (75 %) | 74,5 | 78,1 | 71,3 |
| Slovinsko (75 %) | 73,9 | 77,1 | 70,6 |
| Maďarsko (75 %) | 73,8 | 81,7 | 66,1 |
| Irsko (69-71 %) | 73,5 | 79,8 | 67,4 |
| Lucembursko (73 %) | 72,4 | 76,2 | 68,3 |
| EU28 (75 %) | 72,3 | 78 | 66,7 |
| Slovensko (72 %) | 71,9 | 78,4 | 65,3 |
| Malta (70 %) | 71,7 | 83,5 | 59,1 |
| Kypr (75-77 %) | 71,5 | 76,1 | 67,2 |
| Polsko (71 %) | 71,3 | 78,5 | 64,2 |
| Bulharsko (76 %) | 71,1 | 75 | 67,1 |
| Francie (75 %) | 70,7 | 74,6 | 67 |
| Belgie (73,2 %) | 69,3 | 73,8 | 64,8 |
| Rumunsko (70 %) | 68 | 76,6 | 59,3 |
| Španělsko (74 %) | 65,7 | 71,6 | 59,8 |
| Chorvatsko (62,9 %) | 63,6 | 69 | 58,3 |
| Itálie (67-69 %) | 62 | 71,7 | 52,5 |
| Řecko (70 %) | 57,7 | 68,2 | 47,4 |
Zdroj: Eurostat
Míra nezaměstnanosti v EU dále klesá
Míra nezaměstnanosti meziročně dále klesla ve všech členských zemích EU kromě Estonska.
V České republice byla míra nezaměstnanosti v daném období opět nejnižší, když celková míra nezaměstnanosti za dané období dosahovala 2,4 %, u mužů dokonce 2,0 %. Míra nezaměstnanosti žen v tomto období byla také v ČR nejnižší (3,0 procent). Na druhé místo se s celkovou úrovní nezaměstnanosti 3,7 % zařadilo Německo. Maďarsko si udržuje nízkou nezaměstnanost, v 1. čtvrtletí činila celková míra v této zemi 3,9 procent.
V porovnání s ostatními sousedními státy byla míra nezaměstnanosti o necelé 2 procentní body vyšší v Polsku (4,2 %). Rakousko (s 5,3 %) patří ještě do první třetiny v uvedeném žebříčku s nejnižší nezaměstnaností evropských zemí. Slovensko (7,2 %) se dostalo pod evropský průměr, který v tomto čtvrtletí činil 7,5 procent.
Míra nezaměstnanosti 15-64letých v členských zemích EU (1. čtvrtletí 2018)
| celkem | muži | ženy | |
| Česká republika | 2,4 | 2 | 3 |
| Německo | 3,7 | 4,2 | 3,1 |
| Maďarsko | 3,9 | 3,6 | 4,3 |
| Spojené království | 4,2 | 4,3 | 4,2 |
| Polsko | 4,2 | 4,1 | 4,3 |
| Nizozemsko | 4,4 | 4,2 | 4,6 |
| Malta | 4,5 | 4,6 | 4,3 |
| Rumunsko | 4,8 | 5,4 | 4 |
| Rakousko | 5,3 | 5,8 | 4,8 |
| Dánsko | 5,4 | 5 | 5,7 |
| Lucembursko | 5,6 | 5 | 6,2 |
| Irsko | 5,8 | 6 | 5,6 |
| Bulharsko | 5,8 | 6,4 | 5,1 |
| Slovinsko | 6 | 5,5 | 6,6 |
| Belgie | 6,2 | 6,5 | 5,8 |
| Švédsko | 6,8 | 7 | 6,6 |
| Estonsko | 6,9 | 7,6 | 6,2 |
| Slovensko | 7,2 | 6,9 | 7,4 |
| Litva | 7,4 | 8,8 | 5,9 |
| EU28 | 7,5 | 7,3 | 7,8 |
| Portugalsko | 8,2 | 8 | 8,3 |
| Lotyšsko | 8,4 | 9,1 | 7,6 |
| Finsko | 8,9 | 9 | 8,9 |
| Francie | 9,7 | 9,6 | 9,8 |
| Chorvatsko | 10,5 | 9,6 | 11,5 |
| Kypr | 11 | 10,7 | 11,3 |
| Itálie | 11,8 | 10,9 | 13 |
| Španělsko | 16,8 | 15,3 | 18,7 |
| Řecko | 21,4 | 17,4 | 26,4 |
Zdroj: Eurostat
Vysokoškolské vzdělání má u nás věku 30-34 let třetina osob, v EU 40 procent
Ve většině zemí unie se podíl vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30 – 34 let meziročně zvýšil. Průměrná požadovaná hranice úrovně vzdělání pro EU28 stanovená strategií Evropa 2020 (40 %) byla v 1. čtvrtletí tohoto roku mírně překročena, činila 40,2 %. Průměrnou požadovanou hranici úrovně vzdělání splňuje v tomto čtvrtletí 18 sledovaných evropských zemí.
Věková skupina 30 – 34 let se vyznačuje vyšším počtem absolventek terciárního studia než počtem vysokoškolsky vzdělaných mužů.
Česká republika se podle výsledků VŠPS za 1. čtvrtletí 2018 řadí s dosaženým podílem 33,3 % vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30 – 34 let mezi země s nižším zastoupením vysokoškoláků. U nás se tento podíl meziročně snížil o 1,2 p. b. a do požadovaného evropského průměru by ČR nyní chybělo 6,7 procent těchto mladých vysokoškolsky vzdělaných osob.
Ze sousedních zemí je pod evropským průměrem také Německo (34,3 %) a Slovensko (36,8 %). Rakousko s podílem 40,2 procent tak kopíruje průměr za země EU28. Vyšších hodnot v podílu vysokoškolsky vzdělaných osob pak dosahuje Polsko (46,1 %).
Nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných osob mají v Litvě (58,4 %), na Kypru (56,2 %) a ve Švédsku (52,7 %). Nejméně vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30 – 34 let je v Rumunsku (23,3 %), v Itálii (27,7 %) a v Chorvatsku (28,2 %).
Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30-34 let (v %)*
| celkem | muži | ženy | |
| Litva | 58,4 | 45,9 | 71,0 |
| Kypr | 56,2 | 48,4 | 63,3 |
| Švédsko | 52,7 | 46,0 | 59,7 |
| Irsko | 51,6 | 45,8 | 56,9 |
| Spojené království | 48,8 | 46,5 | 51,1 |
| Nizozemsko | 48,7 | 45,9 | 51,6 |
| Belgie | 48,2 | 41,4 | 55,0 |
| Dánsko | 46,8 | 38,3 | 55,6 |
| Polsko | 46,1 | 37,2 | 55,3 |
| Francie | 45,2 | 40,8 | 49,3 |
| Estonsko | 45,0 | 35,0 | 55,9 |
| Finsko | 44,3 | 36,8 | 52,3 |
| Řecko | 43,8 | 37,5 | 50,3 |
| Lotyšsko | 43,5 | 31,4 | 56,0 |
| Lucembursko | 42,9 | 38,7 | 47,2 |
| Slovinsko | 42,3 | 29,2 | 57,1 |
| Španělsko | 41,2 | 35,2 | 47,1 |
| Rakousko | 40,2 | 37,1 | 43,5 |
| EU28 | 40,2 | 35,4 | 45,1 |
| Slovensko | 36,8 | 31,0 | 42,9 |
| Německo | 34,3 | 33,6 | 35,0 |
| Malta | 34,1 | 32,8 | 36,0 |
| Maďarsko | 33,7 | 27,4 | 40,2 |
| Portugalsko | 33,4 | 24,0 | 42,3 |
| Česká republika | 33,3 | 27,6 | 39,4 |
| Bulharsko | 32,9 | 26,6 | 39,6 |
| Chorvatsko | 28,2 | 22,5 | 34,2 |
| Itálie | 27,7 | 20,8 | 34,7 |
| Rumunsko | 23,3 | 20,2 | 26,5 |
Zdroj: Eurostat
* Vysokoškolské vzdělání (ISCED 5-8), 1.Q 2018
Podíl dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) na celkové nezaměstnanosti klesá
Při celkovém poklesu nezaměstnanosti se podíl dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) na celkové nezaměstnanosti – v průměru za EU28 meziročně snížil o 1,6 p. b. na 43,3 %. Nad tímto průměrem je sedm států Unie se stále vysokým podílem dlouhodobě nezaměstnaných.
Ve většině zemí se v 1. čtvrtletí 2018 podíl dlouhodobě nezaměstnaných (tj. nezaměstnaných 1 rok a déle) meziročně snížil. V České republice se podíl nezaměstnaných 1 rok a déle meziročně snížil o 5,2 p. b. (na 31,8 %). Významný meziroční pokles zaznamenali například v Irsku, kde ke zlepšení situace v oblasti zaměstnanosti a nezaměstnanosti, snížili i podíl dlouhodobě nezaměstnaných mezi roky až o 15,8 p. b. Další vyšší meziroční pokles měli v Estonsku (o 10,3 p. b.), ten byl ale zřejmě způsoben aktuálním zvýšením celkové nezaměstnanosti právě v Estonsku. Meziroční přírůstek v podílu dlouhodobě nezaměstnaných měli v Itálii, v Lotyšsku, ve Spojeném království, na Slovensku a v Belgii. Dlouhodobá nezaměstnanost je stále problémem zejména v Řecku (68,2 %), dále pak na Slovensku, v Itálii, v Bulharsku a i v Belgii, kde už dlouhodobě nepracuje více než polovina z celkového počtu nezaměstnaných. Nejnižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných je naopak v severských státech, které se vyznačují podprůměrnou celkovou nezaměstnaností.
Podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu nezaměstnaných ve věku 15-64 let (v %)
| celkem | muži | ženy | |
| Řecko | 68,2 | 65,2 | 70,7 |
| Slovensko | 62,1 | 65,2 | 58,7 |
| Itálie | 58,8 | 57,0 | 60,8 |
| Bulharsko | 52,2 | 54,6 | 48,8 |
| Belgie | 50,6 | 51,6 | 49,3 |
| Portugalsko | 45,8 | 46,3 | 45,3 |
| Slovinsko | 44,4 | 45,8 | 43,1 |
| EU28 | 43,3 | 43,0 | 43,6 |
| Španělsko | 41,8 | 39,4 | 44,0 |
| Francie | 41,6 | 42,2 | 40,9 |
| Rumunsko | 41,5 | 46,1 | 33,2 |
| Německo | 40,8 | 42,3 | 38,6 |
| Maďarsko | 40,7 | 41,6 | 39,9 |
| Lotyšsko | 39,4 | 42,5 | 35,6 |
| Irsko | 38,4 | 43,4 | 32,3 |
| Chorvatsko | 38,1 | 41(u) | 35,3(u) |
| Nizozemsko | 37,1 | 35,9 | 38,4 |
| Litva | 34,5 | 36,0 | 32,1 |
| Rakousko | 32,0 | 32,1 | 31,9 |
| Česká republika | 31,8 | 34,4 | 29,7 |
| Kypr | 29,8 | 31,3 | 28,3 |
| Polsko | 26,5 | 24,1 | 29,3 |
| Lucembursko | 26,4 | 26,3(u) | 26,5(u) |
| Malta | 25,7(u) | 30,3(u) | : |
| Spojené království | 25,6 | 29,0 | 21,8 |
| Estonsko | 23,5 | 22,9(u) | 24,3(u) |
| Finsko | 23,0 | 26,1 | 19,8 |
| Dánsko | 22,4 | 22,7 | 22,1 |
| Švédsko | 19,1 | 21,6 | 16,1 |
Zdroj: Eurostat
: – údaj není k dispozici
(u) – nízká spolehlivost
Další informace naleznete v aktuální analýze ČSÚ „Postavení českého trhu práce v rámci EU“.
Zdroj: ČSÚ