Komu a jak se zvýší důchod v roce 2019?

Share

Průměrný důchod od ledna stoupne o 918 korun na více než 13 200 korun (více informací). Poslanecká sněmovna schválila vládní návrh novely zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, která zvyšuje základní výměru důchodu z 9 % průměrné mzdy na 10 % průměrné mzdy a současně těm, kteří dosáhli věku 85 let, zvyšuje důchod o 1 000 Kč měsíčně. Nyní se důchod zvyšuje o 2 000 Kč těm, kteří se dožijí věku 100 let. Senátoři předlohu vrátili poslancům s návrhem na zvýšení důchodu po 25 letech jeho pobírání, namísto při dosažení věku 85 let. Lidem, kteří odešli do důchodu před dosažením věku 60 let, by tak mohl vzrůst důchod ještě před dosažením věku 85 let. Poslanci také v novele upravili náhradní dobu pojištění u asistentů sociální péče poskytujících péči podle zákona o sociálních službách, pro které stejně jako v případě blízkých osob nebude vyžadována podmínka společné domácnosti. Lidovečtí senátoři zároveň navrhli, aby se zvýšil důchod ženám o 500 korun za každé vychované dítě. Jejich návrh ale nezískal podporu ostatních senátorů.

Podle senátora Miloše Vystrčila (ODS), který návrh předložil, je poskytnutí tisícikorunového příplatku po 25 letech pobírání důchodu spravedlivější. „Vládní návrh nezohledňuje ženy mladší 85 let, které vychovaly děti, a proto šly do důchodu dříve. Nyní často pobírají nižší důchod, než senioři, kterým je 85 let a více. Proto jsem podal pozměňovací návrh, který má tuto nespravedlnost napravit. Můj návrh přidává 1 000 Kč všem seniorům, kteří jsou v důchodu více než 25 let. Toto navýšení zohledňuje zejména nelehkou situaci žen, které odcházely do důchodu dříve, než v 60 letech věku, a proto by na navýšení podle vládního návrhu neměly nárok a zároveň strávily většinu pracovního života v socialismu a nyní tedy pobírají nízké důchody,“uvedl předseda senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil. Rozpočtové náklady nad rámec vládní novely odhadl na dvě miliardy korun ročně.

O kolik se zvýší důchody

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), který v Senátu předlohu prezentoval, uvedl, že Poslanecká sněmovna by návrh novely měla projednat a schválit v září. Zvýšení o tisíc korun měsíčně by mělo být účinné od 1. ledna 2019. Počínaje rokem 2019 by se měl důchod zvýšit o částku cca 330 Kč měsíčně. To znamená, že každý důchod přiznávaný v roce 2019 bude o tuto částku vyšší, než kdyby platila pravidla stanovená současnou právní úpravou, uvedl Hamáček. V důsledku přechodného ustanovení dojde v lednu 2019 k razantnímu zvýšení vyplácených důchodů. U průměrného důchodu se bude jednat přibližně o 900 Kč měsíčně, neboť podle zvýšení stanoveného podle dosavadní právní úpravy, se všechny důchody bez ohledu na jejich výši zvýší navíc cca o 330 Kč, uvedl Hamáček (viz videozáznam a stenozáznam).

Kolika osob se zvýšení důchodu o 1000 korun týká?

Zatímco stoletých a starších důchodců jsou řádově stovky a jejich počet v posledních letech klesá, důchodců ve věku 85 a více let je podle MPSV v současnosti asi 200 tisíc. Návrh na zvýšení starobního důchodu o tisíc korun měsíčně po dosažení věku 85 let vláda zdůvodnila tím, že u těchto osob lze již téměř s jistotou předpokládat, že si životní úroveň nemohou zvýšit samy, například ani částečným uplatněním na trhu práce nebo jinou výdělečnou činností. S rostoucím věkem také rostou nároky spojené s péčí, například výdaje na sociální služby a zdravotní péči, přestože v oblasti zdravotní péče již došlo ke snížení limitů pro doplatky na léky.

Ačkoli valorizační vzorec chrání proti poklesu kupní síly důchodu zahrnutím růstu cen v plném rozsahu (100 %), je po cca 20 letech pobírání důchodu jeho výše relativně významně ovlivněna tím, že ve valorizačním vzorci se nereaguje plně na růst mezd, ale jen jednou polovinou (před rokem 2017 jednou třetinou), uvádí MPSV v důvodové zprávě.

O kolik se zvýší výdaje na důchody?

Zvýšením důchodů důchodcům, kteří dosáhli věku 85 let dojde ke zvýšení výdajů státního rozpočtu na důchody v roce 2019 o cca 2,2 mld. Kč. V období střednědobého rozpočtového výhledu, tedy v letech 2019 – 2021, bude dopad do výdajů na důchody růst o desítky až stovky mil. Kč ročně a v roce 2021 budou výdaje na důchody o téměř 3 mld. Kč vyšší, než při zachování současného právního stavu. V dalších letech se pak budou tyto dodatečné výdaje dále mírně zvyšovat s růstem počtu osob dosahujících věku 85 let a vyššího. Růst počtu osob 85+ vychází z demografické prognózy, uvádí v důvodové zprávě Ministerstvo práce a sociálních věcí.

V důsledku zvýšení základní výměry na 10 % průměrné mzdy dojde vlivem navrhovaného opatření v letech 2019 – 2021 ke skokovému  nárůstu výdajů na důchody. V roce 2019 budou výdaje na důchody o necelých 12 mld. Kč vyšší, než při zachování současného právního stavu. V dalších letech pak bude docházet k pozvolnému dalšímu růstu výdajů na důchody. Tento růst bude vyvolán vyšší úrovní důchodů, která povede k mírně vyšší valorizaci důchodů. Vzhledem k tomu, že uvedené výdaje jsou nad rámec valorizace důchodů podle současného právního stavu, dojde k dopadům na předpokládaný deficit státního rozpočtu na rok 2019 a další léta schváleného vládou ve střednědobém výhledu. V horizontu střednědobého výhledu budou dodatečné výdaje na důchody představovat přibližně 39 mld. Kč.

Celkové dopady se promítnou do salda příjmů z pojistného na důchodové pojištění a výdajů na dávky důchodového pojištění. Vlivem navržených změn se saldo příjmů a výdajů vrátí od roku 2019 do záporných hodnot a v horizontu střednědobého výhledu dosáhne záporných téměř 12 mld. Kč, uvádí se v důvodové zprávě.

Z pohledu dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí vytváří navrhované opatření potřebu dodatečné fiskální konsolidace (tj. zvýšení příjmů, snížení výdajů státního či veřejných rozpočtů nebo jejich kombinace) na úrovni 0,3 % HDP ročně (tj. 16 mld. Kč v hodnotách HDP roku 2018).

 

Vývoj očekávaných výdajů na důchody 2019 – 2021 (mld. Kč)

 

2019

2020

2021

Současný právní stav

450,9

474,9

494,9

Návrh

462,4

486,8

507,2

Dodatečné výdaje

11,5

11,9

12,3

Zdroj: MPSV

 

Dopad do salda příjmů a výdajů důchodového pojištění

 

2019

2020

2021

Příjmy z pojistného

456,8

480,2

498,2

Výdaje na důchody

464,6

489,8

510,1

Rozdíl příjmy- výdaje

-7,8

-9,6

-11,9

Zdroj: MPSV

 

Dopad na příjmovou situaci a riziko chudoby starobních důchodců

Zvýšení základní výměry důchodu bude mít od ledna 2019 pozitivní dopady jak na příjemce nově přiznávaných důchodů, tak i na příjemce již vyplácených důchodů. Navržená změna tedy povede ke zlepšení příjmové situace důchodců, neboť dojde k dodatečnému plošnému zvýšení důchodů o 1 % průměrné mzdy (tj. cca o 320 – 330 Kč). Relace průměrného starobního důchodu k průměrné hrubé mzdě (tzv. náhradový poměr) se vlivem navrhovaného opatření oproti současnému právnímu stavu zvýší o přibližně 1 p. b. a reálná hodnota důchodu vzroste o dodatečná 4 %. Zvýšení základní výměry důchodu zastaví u relace průměrného starobního důchodu vůči průměrné mzdě její očekávaný pokračující pokles v roce 2019. Poté bude v celém projektovaném období relace vyšší než při zachování současného právního stavu.

 

Vývoj poměru starobního důchodu k průměrné mzdě (v %)

 

2019

2020

2021

Současný právní stav

38,6

38,6

38,7

Návrh

39,6

39,6

39,7

Zdroj: MPSV

 

Navrhované opatření se pozitivně projeví ve vývoji míry ohrožení chudobou u důchodců. Skokové zvýšení všech důchodů má na tento ukazatel okamžitý pozitivní dopad, a to ve snížení o cca 1,5 p. b., což je způsobeno kombinací vyššího zvýšení a většího důrazu na základní výměru důchodu. Pozitivní dopad se bude v čase mírně zvětšovat až do roku 2025, kdy dosáhne téměř 1,7 p. b., a poté se bude snižovat k hodnotě okolo 1 p. b. V současnosti je pozice ČR v mezinárodním srovnání na úrovni páté nejnižší míry u parametru riziko chudoby u osob 65+ v rámci členských států EU.

Zvýšení příjmu důchodců, kteří dosáhli věku 85 let, o 1000 Kč bude mít pozitivní vliv na jejich životní úroveň. Celková relace průměrného starobního důchodu k průměrné hrubé mzdě (tzv. náhradový poměr) se v následujících třech letech oproti současnému právnímu stavu mírně zvýší, a to 0,1 p. b., a reálná hodnota starobního důchodu vzroste o dodatečných 0,4 %.

Navrhované opatření se pozitivně projeví ve vývoji míry ohrožení chudobou u důchodců. Okamžitým efektem v roce 2019 bude snížení této míry o cca 0,6 p. b. s  tím, že tento pozitivní dopad se bude postupně mírně zvětšovat až do roku 2030, kdy dosáhne hodnoty 1,5 p. b. Tento vývoj je způsoben nárůstem počtu osob ve věku 85 let a vyšším, které toto dodatečné zvýšení získají, daný klesající úmrtností v kombinaci s vyšším počtem takových osob žijících stále v páru, tj. těch, kteří v úhrnu na domácnost dostanou 2 000 Kč. Po roce 2030 se však již pozitivní efekt oslabuje, a to zejména proto, že relativně klesá hodnota částky 1000 Kč, o kterou se důchod zvyšuje, ve vztahu k dosahovaným příjmům, včetně příjmů z důchodu.

 

Viz celé znění návrhu včetně důvodové zprávy.

 

Zdroj: Senát, Poslanecká sněmovna, MPSV, ODS, KDÚ-ČSL