Šest z deseti Čechů považuje své zdraví za dobré. Pravicově smýšlející hodnotí své zdraví pozitivněji

Většina Čechů a Češek je se svým zdravím spokojena. Jako dobrý hodnotí svůj zdravotní stav 59 % dotázaných. Více než polovina (54 %) dotázaných pak hodnotí pozitivně i poskytovanou zdravotní péči. Ukázal to prosincový výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd. Podle průzkumu zhruba každý pátý své zdraví považuje za velmi dobré, přibližně desetina naopak jako špatné. Lépe hodnotí svůj zdravotní stav lidé, kteří udávají dobrou životní úroveň vlastní domácnosti a zároveň jsou více spokojeni se svým životem i s lékařskou péčí. S klesající spokojeností se zdravotní péčí stoupá pocit nedostatku informací poskytovaných nemocným o jejich zdravotním stavu.

Kladné hodnocení vlastního zdravotního stavu roste také s posunem na škále politické orientace od levice k pravici. Z již zmíněných rozdílů vyplývá i horší hodnocení vlastního zdraví lidmi s nižším vzděláním, které do značné míry souvisí s životní úrovní. Mezi muži a ženami nejsou statisticky významné rozdíly.

Nespokojenost se zdravotní péčí stoupá s věkem

Hodnocení spokojenosti se zdravotní péčí souvisí především s věkem, spokojeností se životem, životní úrovní a hodnocením vlastního zdravotního stavu. Nejméně spokojeni se zdravotní péčí jsou lidé ve věkové kategorii nad 60 let. I zde však podíl spokojených výrazně převažuje (50 % spokojených, 25 % nespokojených).

Se zdravotní péčí jsou více spokojení lidé, kteří jsou zároveň více spokojení se svým životem a kteří lépe hodnotí svůj vlastní zdravotní stav. Spokojenost se zdravotní péčí dále stoupá i s rostoucí životní úrovní. Mezi lidmi s dobrou životní úrovní je s lékařskou péčí spokojeno 63 % respondentů, mezi lidmi se špatnou životní úrovní pak vyjádřilo spokojenost 37 % dotázaných.

Se zdravotní péči jsou také více spokojeni lidé svobodní nebo ženatí/vdané a muži.

Celkově dlouhodobě převládá spokojenost s lékařskou péčí nad nespokojeností. V porovnání s předchozím rokem 2017 se míra vyjadřované spokojenosti výrazně nezměnila.

Méně spokojení respondenti pociťují větší nedostatek informací

Pokud jde o hodnocení množství informací poskytovaných nemocným o jejich zdravotním stavu, převládá názor, že je poskytován dostatek těchto informací (56 %). Více než třetina dotázaných má pocit, že je těchto informací nedostatek (36 %). Zbývajících 8 % respondentů nemá názor a zvolilo možnost „nevím“.

Lidé, kteří svůj zdravotní stav považují za špatný, mají vyšší tendenci považovat poskytnuté informace nemocným ze strany lékařů za nedostatečné. Jako dostatečné pak hodnotí informace především ti, kteří označují svůj zdravotní stav za „velmi dobrý“ (72 %) či „dobrý“ (62 %). Naopak z těch, kteří deklarují svůj zdravotní stav jako „špatný“, vidí dostatečnost poskytovaných informací necelé dvě třetiny (35 %) a z těch, kdo označili svůj stav jako „velmi špatný“ pouze pětina (20 %).

Většina české veřejnosti (85 %) sdílí názor, že by se měl pacient podílet na rozhodování o léčbě své nemoc. S klesající spokojeností s lékařskou péčí klesá i přesvědčení o možnosti rozhodovat o léčbě vlastní nemoci. Více přesvědčení o tom, že si pacienti v ČR mohou rozhodovat o léčbě své nemoci, jsou lidé s vyšším dosaženým vzděláním a lidé řadící se na pravolevé škále politické orientace k pravému středu či pravici.

Většina Čechů odmítá zavedení poplatku u lékaře

Naprostá většina dotázaných odmítá snížení počtu lůžek v nemocnicích, placení poplatku za návštěvu u lékaře, snížení počtu specializovaných pracovišť a připlácení na léky v závislosti na jejich ceně. Nejvýraznější nesouhlas je s poplatkem za návštěvu lékaře, který odmítá 87 % dotázaných, a se snížením počtu lůžek v nemocnicích (85 % nesouhlasí). Dalšími položkami, kde je negativní názor velmi výrazný, jsou vyšší příplatky na léky v závislosti na jejich ceně (80 % nesouhlasu) a možnost ušetřit snížením počtu specializovaných zdravotnických pracovišť, kde odmítavý postoj vyjádřilo 77 % dotázaných a souhlasný postoj 15 % dotázaných.

Pokud jde o časové srovnání, k nejvýraznějšímu poklesu souhlasu došlo u platby za návštěvu u lékaře (z necelé jedné třetiny na přibližně desetinu souhlasných odpovědí) a jednotného poplatku za recept v lékárně (z necelé poloviny dotázaných na více než čtvrtinu). Dlouhodobě stabilní je vysoce nesouhlasný názor na doplácení na léky v závislosti na jejich ceně, na snížení počtu specializovaných pracovišť a lůžek v nemocnici.

Postupně se však od roku 2011 zvýšila míra souhlasu s dělením zdravotní péče na standardní a (placenou) nadstandardní z 29 % na 41 % dotázaných. Z počátečního téměř dvoutřetinového nesouhlasu v roce 2011 se ustálila hladina nesouhlasu zhruba na polovině (aktuálně 53 %).

Mírně převažující podporu má zřízení pouze jedné veřejné zdravotní pojišťovny (46 % souhlasí, 44 % nesouhlasí). 

Nově zařazená položka zjišťující souhlas s vyšším zdaněním potravin s vysokým obsahem cukru získala podporu (jen) čtvrtiny dotázaných.

Postoje k opatřením ve zdravotnictví jsou pravidelně jednou ročně dotazovány od roku 2010, v předchozích šetřeních byly dotázány ještě v roce 2006.

Viz více Názory na poplatky ve zdravotnictví a jiná vybraná opatření – prosinec 2018

Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i.