Předejděte bolestem hlavy, únavě a dehydrataci. Šest zásad pitného režimu, které by jste měli v horkých dnech dodržovat

Share

Bolest hlavy, únava nebo tmavá moč patří mezi první příznaky zanedbávání pitného režimu. Dlouhodobý nedostatek tekutin může vést až k dehydrataci a celkovému selhání organismu. Podle MUDr. Otty Herbera ze Společnosti všeobecného lékařství (SVL) by měl každý dospělý člověk denně vypít alespoň 2,5 litru vody. Doporučené množství se může lišit s ohledem na zdravotní stav nebo třeba na počasí. 

1. Pijte, i když nemáte žízeň!

Na dostatečný přísun tekutin by měli lidé dbát obzvlášť v létě, kdy teploty často šplhají až k tropickým hodnotám. Platí to zejména pro seniory, kteří mnohdy na dodržování pitného režimu zapomínají. „Se zvyšujícím se věkem ztrácíme pocit žízně, protože klesá produkce antidiuretického hormonu v mozku. Starší lidé by proto měli mít pití jako svůj denní úkol. Tělo je totiž samo na nedostatek tekutin neupozorní,“ vysvětluje MUDr. Michal Bábíček ze Sdružení praktických lékařů (SPL).

2. Vypít litr čaje ráno a večer nestačí.

Kvůli hektickému způsobu života lidé často zapomínají přes den nejen jíst, ale také pít. Vše se pak snaží dohnat ráno před odchodem do práce nebo večer, když se vrátí ze zaměstnání domů. MUDr. Herber ale upozorňuje, že tělo se takto obelstít nedá. „Příjem tekutin si musíme rozložit do celého dne. Jestliže vypijeme velké množství tekutin naráz, tělo je rychleji vyloučí. U správného pitného režimu je zásadní právě kontinuální přísun tekutin,“ doplňuje MUDr. Herber.

3. Zdravý člověk se „nepřepije“.

Zdraví lidé s bezproblémovou funkcí ledvin, srdce a jater se podle MUDr. Bábíčka takzvaného „přepití“ bát nemusí. Tělo si s tekutinami zvládne poradit, zvlášť pokud se jedná o vodu nebo neslazený čaj. Problém ovšem nastává ve chvíli, kdy pravidelně vypijete několik litrů sladkých limonád nebo minerálních vod. Přebytek cukru či minerálů organismus zbytečně zatíží. „Pozor si lidé musí dát především na množství energetických nápojů na bázi kofeinu. Nikdy by neměli překročit doporučené denní množství, které výrobce uvádí,“ varuje MUDr. Bábíček.

4. Do pitného režimu se počítá i polévka.

Pro náš organismus je ideální tekutinou obyčejná voda nebo neslazený čaj. Do pitného režimu se ale počítají také limonády nebo třeba polévka. Jestliže máte problém doporučeného množství tekutin dosáhnout, zařaďte do svého jídelníčku pravidelně lehkou, vodnatou polévku, například zeleninový vývar. MUDr. Herber doporučuje tekutiny střídat. „Voda, minerálky, čaje a polévky jsou ideální. Opatrný bych byl se sladkými limonádami. Doporučuju je zařazovat výjimečně, pouze na zpestření,“ říká MUDr. Herber.

5. Alkohol a káva se nepočítá.

V horkých letních dnech lidé rádi uhasí žízeň vychlazeným pivem nebo sklenkou bílého vína. Mezi oblíbené letní osvěžení patří také vinný střik nebo ovocné radlery. Alkohol, byť zředěný vodou, se ale do pitného režimu v žádném případě počítat nedá. Naopak i jedna sklenička vína může na přímém slunci vyvolat opilost a naše tělo, podobně jako například káva, odvodňuje. „Ve správné restauraci dostanete ke kávě vždy také sklenici vody. Toto pravidlo doporučuji dodržovat i doma,“ zamýšlí se MUDr. Herber. 

6. Dohlédněte, aby pily děti.

Na pití by se nemělo zapomínat ani u dětí. Nejmenší ale na dodržování pitného režimu většinou sami nemyslí. Pozorní by proto měli být především jejich rodiče. „Je třeba si uvědomit, že u dětí může rychleji docházet k dehydrataci. Musím ale říct, že se v praxi setkávám s maminkami, které na pitný režim svých potomků dbají opravdu pečlivě. Důležité je mít lahev s vodou vždy při ruce. Nepřekvapí nás tak třeba ani dlouhé kolony na dálnici,“ vysvětluje MUDr. Bábíček. 

 

O SVL ČLS JEP
Společnost všeobecného lékařství (SVL) vznikla v roce 1979. V současnosti se SVL podílí na tvorbě doporučených léčebných postupů, aktualizuje koncepci oboru, je partnerem pro jednání v dohodovacích řízeních jak o kompetencích praktického lékaře, tak o ceně jeho práce. Odborní zástupci společnosti jsou zváni ke koncepcím řady preventivních programů. V současnosti např. k programu celoplošného screeningu rakoviny tlustého střeva a konečníku a k aktivitám v oblasti prevence karcinomu prsu. Řada praktiků se podílela na výzkumu odhalování karcinomu prostaty nebo např. na významné epidemiologické studii prevalence Helicobacter pylori a na dalších. SVL pořádá vzdělávací semináře pro praktické lékaře v systému celoživotního vzdělávání. Společnost také vydává časopis Practicus, který vychází 10× ročně. Více informací na www.svl.cz.

O SPL ČR
Sdružení praktických lékařů (SPL ČR) je nezávislou dobrovolnou organizací sdružující na profesním principu všeobecné praktické lékaře pro dospělé vykonávající praxi v ČR. Posláním sdružení je rozvoj všeobecného praktického lékařství jako oboru a primární péče jako základního článku zdravotního systému, dále zlepšování podmínek i kvality činnosti praktických lékařů, hájení jejich zájmů a podpora a pomoc při výkonu jejich povolání. V současné době má SPL 4 800 členů (přibližně 90 % z celkového počtu praktických lékařů pro dospělé v ČR), což z něj činí vůbec největší dobrovolnou organizaci lékařů v ČR. Více na www.splcr.cz.

 

Napsat komentář