Scénář demografického vývoje: Kdo bude žít a pracovat v EU v roce 2060?
Výzkumné centrum Evropské komise a Mezinárodní institut pro analýzu aplikovaných systémů (International Institute for Applied Systems Analysis) zveřejnily společnou zprávu “Demographic Scenarios for the EU” o demografické budoucnosti EU. Publikace se zaměřuje na faktory jako je migrace, vzdělání a participace na trhu práce a přesahuje tak tradiční rámec demografické analýzy. Cílem je poskytnout sadu scénářů, které ukazují, jak tyto faktory mohou ovlivnit budoucí populaci a trh práce v EU.
Průměrná délka života při narození v EU je nyní o 81 let – o 9 let více, než je celosvětový průměr, a očekává se, že každé desetiletí vzroste o další dva roky. Tento trend také znamená, že do roku 2060 bude více než 30 % obyvatel EU starších 65 let, oproti 19 % dnes.
Budoucnost EU bude charakterizovat vzdělanější pracovní síla, přičemž až 59 % pracovníků dosáhne postsekundárního vzdělávání – ve srovnání s 35 % dnes.
Pracovní síla v EU bude sice více vzdělaná, ale menší. To znamená, že lidé na trhu práce v EU budou muset v budoucnu podpořit více osob, což zvýší tlak na sociální systémy EU. Zpráva analyzuje možné scénáře pro zlepšení poměru závislosti a tím i udržitelnosti sociálních států EU.
Jinými slovy je žádoucí zajistit, aby větší část populace v produktivním věku byla skutečně zaměstnána. Pokud by všechny členské státy EU dosáhly míry zaměstnanosti nejvýkonnějších zemí, “poměr závislosti” by podle analýzy mohl v roce 2060 zůstat stejný jako dnes. Zásadní význam má proto zvýšení celkové zaměstnanosti, protože imigrace ani vyšší porodnost samy o sobě nestačí k tomu, aby byly schopny čelit budoucím výzvám.
Vzhledem k tomu, že EU je cílovým regionem pro mezinárodní migraci, stává se migrace významným faktorem demografického vývoje. Úroveň migrace může mít velký vliv na celkovou velikost obyvatelstva a velikost pracovní síly. Současně nemůže podstatně zpomalit stárnutí a do jisté míry může pouze zlepšit poměr závislosti. Faktory, které budou tyto trendy ovlivňovat, jsou objem imigrantů ze třetích zemí, jejich úroveň vzdělání, jejich integrace na trh práce a společnosti jako celku.
Migrace v rámci EU je dalším klíčovým aspektem budoucího vývoje EU – zejména migrace směrem na západ. Některé východní a jižní země EU již zaznamenaly výrazný pokles počtu obyvatel. Pokud bude tento trend pokračovat, populace některých zemí by se do roku 2060 mohla dále zmenšit. Emigrace osob v produktivním věku také vede ke zrychlenému stárnutí obyvatelstva a ztrátě převážně kvalifikovaných pracovníků, čímž se zvyšuje zátěž systémů sociálního zabezpečení.
Zpráva se také zabývá globálním vývojem a ukazuje, že růst světové populace bude dále pokračovat, zejména v Africe a Asii. Podpora vzdělávání je podle autorů klíčem k dosažení mírnějšího populačního růstu a úspěšného rozvoje. Dosažení těchto cílů závisí zejména na tom, zda se dívkám umožní přístup ke vzdělání, neboť vzdělávání a plánování rodiny jsou úzce propojeny. Pokud bude expanze vzdělávání pokračovat stejně jako v uplynulých letech, světová populace dosáhne v roce 2060 9,6 miliardy lidí.
Stárnutí populace přichází se zdravější, aktivnější populací, která je schopna vést produktivní, aktivní život po dosažení věku 65 let.
Zvýšení celkové účasti pracovních sil, a to i u osob starších 65 let a imigrantů ze třetích zemí může podle zprávy stabilizovat velikost pracovní síly a snížit poměr populace v zaměstnání a v důchodu.
Posílení již probíhajícího úsilí EU o podporu hospodářské a sociální soudržnosti mezi zeměmi EU může zpomalit migraci z východních a jižních zemí EU a usnadnit jejich návrat.
Evropská komise považuje další provádění evropského pilíře sociálních práv za zásadní pro pokračování zlepšování životních a pracovních podmínek v celé EU a pro posílení integrace všech částí společnosti na trh práce.
Zdroj: EU Science Hub
