Studie: Sexuální chování mužů, kteří mají sex s muži

V roce 2017 proběhl již druhý celoevropský internetový průzkum mužů, kteří mají sex s muži, tak zvaná studie (EMIS, The European Men who have sex with men Internet Survey). Hlavním cílem studie bylo získat data užitečná pro plánování programů podpory, prevence a léčby HIV a sexuálně přenosných infekcí (STI – sexually transmitted infection) v jednotlivých evropských zemích.

Studie na základě sebehodnocení chování respondentů popisuje míru a rozložení rizika přenosu HIV a sexuálně přenosných nemocí ve skupině mužů majících sex s muži a charakterizuje jejich potřeby v oblasti prevence těchto onemocnění.

Studie byla zpracována pracovníky Státního zdravotního ústavu ve spolupráci s výzkumnými pracovníky a odborníky dlouhodobě se zabývajícími danou problematikou.

V oblasti zdravotních rizik studie zkoumala sexuální chování, užívání návykových látek a jejich kombinaci (chemsex). V oblasti preventivního chování se zajímala o rozšíření užívání antiretrovirotik, sdílení informace o HIV statusu, míru užívání kondomů a očkování. Národní data pro Česko ukazují:

  • HIV diagnóza a léčba – 7 % dotazovaných uvedlo, že byli diagnostikováni s HIV infekcí, a 93 % z takto odpovídajících respondentů je na antiretrovirové léčbě.
  • Postexpoziční profylaxe (PEP) – 4 % mužů v průzkumu se někdy pokusila získat PEP, ovšem pouze 1 % ji skutečně získalo a užívalo.
  • Preexpoziční profylaxe (PrEP) – 5 % dotazovaných se někdy pokusilo získat PrEP, méně než 1 % ji skutečně získalo a užívalo, přitom profylaxe byla často získána mimo zdravotnický systém online nákupem.
  • Znalost způsobu přenosu STI byla všeobecně dobrá, 67% respondentů vědělo, že se „STI šíří snadněji než HIV”. Znalost byla poněkud vyšší u těch, kteří jednotlivé STI prodělali: syfilis 78 %, kapavka 81 %, chlamydiové infekce 81 %, HIV 81 %, HPV 69 %.
  • Prevalence sledovaných bakteriálních infekcí, HIV a hepatitidy B byla ve skupině respondentů výrazně vyšší než v obecné populaci ČR.
  • Očkování proti hepatitidě A a B – 58 % respondentů není očkováno proti hepatitidě A a 26 % proti hepatitidě B.
  • Sex s muži – v posledních 12 měsících mělo pohlavní styk s mužem 57% dotázaných ve stálých partnerstvích a 69 % dotázaných s nestálým partnerem. Anální styk bez kondomu uvedlo 80 % mužů ve stálých partnerstvích a 59 % mužů při styku s nestálým partnerem. U nahodilých partnerů většina mužů neznala HIV status svého partnera.
  • Sex s ženami – tři pětiny mužů neměly nikdy sex se ženou, jen 5% mělo sex se ženou v posledních 12 měsících. Užívání kondomu při souloži se ženou je polarizované – přibližně stejný podíl mužů kondom použil vždy nebo nikdy.
  • Alkohol a tabák – alkohol byl nejčastěji užívanou návykovou látkou, pouze 5 % dotázaných se označilo za abstinenty, 41 % mužů užilo alkohol v posledních 24 hodinách, dalších 35 % během posledních 2–7 dnů. Celkem 35 % mužů užilo tabák za posledních 24 hodin a dalších 5 % za posledních 2–7 dnů.
  • Drogy a jiné návykové látky – nejčastější jinou návykovou látkou byl kanabis, který někdy v životě užilo 49 % dotázaných a 14 % v průběhu posledních 4 týdnů. Celkem 16 % mužů užilo poppers (nitrát), 5 % respondentů užilo lék na podporu erekce.
  • Injekční užívání drog – mírně vyšší počet mužů užil injekčně anabolické steroidy (2 %) než drogu s psychoaktivními účinky (1 %).
  • Chemsex – sexualizované užití drogy za účelem zvýšení sexuálního prožitku někdy v životě vyzkoušelo 16 % mužů, 11 % tak učinilo v posledním roce. Chemsex byl častěji spojen se sexem s více partnery.

V oblasti potřeb sexuálního zdraví bylo hlavním cílem studie identifikovat ty potřeby MSM, které jsou nenaplněné a vyžadují upřednostnění v systému preventivních intervencí. Potřeby sexuálního zdraví jsou v této souvislosti chápány jako soubor schopností, příležitostí a motivace k chování, které přímo ovlivňuje sexuální zdraví (zdravotní rizika i preventivní chování).

  • Sociální opora – s využitím škál sociální integrace a spolehlivého spojenectví z dotazníku vnímané sociální opory bylo zjištěno, že v průměru každý desátý muž vykazuje chybějící sociální oporu. Největší míru chybějící sociální opory studie zaznamenala v nejmladší věkové skupině 15–19 let (18 %).
  • Internalizovaná homonegativita – míra internalizované homonegativity mezi respondenty byla relativně nízká, s mírnými rozdíly mezi věkovými skupinami a regiony. Nejnižší míru vykazovali respondenti žijící ve vztahu se stálým partnerem.
  • Bezpečnější sex – studie identifikovala několik nenaplněných potřeb: např. 33 % mužů nevědělo, že většina STI se šíří snáze než HIV; 28 % mužů mělo sex bez kondomu, protože kondom nebyl k dispozici; 7 % neprovozuje tak bezpečný sex, jak by si sami přáli; pro 7 % není snadné říci „ne“ ve chvíli, kdy o sex nestojí. Vysoký počet mužů (32 %) uvedl, že se svým sexuálním životem není spokojen.
  • Očkování – nenaplněné potřeby v oblasti vakcinace zahrnují např. skutečnost, že 15 % mužů nevědělo, že proti hepatitidě A a B existuje očkování.
  • Postexpoziční profylaxe (PEP) – studie odhalila několik nenaplněných potřeb, např. 38 % dotazovaných PEP neznalo, 13 % si nebylo o účincích profylaxe jistých.
  • Preexpoziční profylaxe (PrEP) – studie odhalila několik nenaplněných potřeb, např. 41 % dotazovaných PrEP neznalo, 7 % si nebylo o účincích profylaxe jistých.

Testování HIV a léčba – 37 % mužů nevědělo, že lidé na účinné léčbě nemohou přenést HIV sexuální cestou, 3 % neznalo svůj HIV status, 28 % se domnívalo, že je pravděpodobně negativní.

V oblasti intervencí studie identifikovala pozitivní intervence zahrnující edukační, zdravotní, sociální a komunitní služby, jejichž prostřednictvím dochází k naplňování potřeb MSM, stejně jako negativní intervence (např. sociální vyloučení, zneužití nebo homofobní zastrašování a útoky).

  • Homofobní projevy – zastrašování, slovní narážky, fyzické útoky: každý čtvrtý respondent uvedl, že byl v posledních 12 měsících zastrašován kvůli své sexuální orientaci; na 29 % dotazovaných směrovaly slovní narážky, u 3 % respondentů šlo o fyzické napadení.
  • Přístup ke kondomům – 19 % mužů uvedlo, že kondom získalo zdarma v gay podnicích, komunitních nebo zdravotnických zařízeních.
  • HIV/STI edukační služby – 80 % dotázaných sdělilo, že během posledních 6 měsíců vidělo nebo slyšelo informace o HIV nebo STI, které byly specificky určené mužům majícím sex s muži.
  • Testování na HIV – tři čtvrtiny dotázaných někdy během svého života podstoupily test na HIV a obdržely jeho výsledek; z nich 72 % bylo na testu během posledních 12 měsíců.
  • Léčebná kaskáda – výsledky studie jsou ve shodě s údaji z epidemiologických modelů o léčebné kaskádě HIV v Česku: 93 % mužů žijících s HIV je na antiretrovirové léčbě, 82 % uvedlo nedetekovatelný výsledek jejich posledního testu virové nálože HIV.
  • Testování na STI – 38 % mužů bylo během posledních 12 měsíců testováno na STI jiné než HIV, většina respondentů přitom s lékařem nesdílela informace o tom, že patří do skupiny MSM.

Výsledky studie poskytují jedinečná data pro potřeby Národního programu řešení problematiky HIV/AIDS a politik ochrany veřejného zdraví zejména s ohledem na to, že pro populační skupinu MSM je v Česku jen minimum cílených epidemiologických a behaviorálních dat. Skupina MSM je přitom v prevenci HIV a STI mezinárodně považována za jednu z klíčových populací, která je vystavena vyššímu riziku nákazy těchto infekčních onemocnění a jejíž zapojení do programů prevence je zásadní pro úspěšnou odezvu.

 

Zdroj: Státní zdravotní ústav