ČSÚ: V oborech zdravotní a sociální péče studuje již více vysokoškoláků než v technických oborech

Na vysokých školách v Česku se loni (2023) vzdělávalo téměř 309 tisíc studentů. V doktorském programu studovalo nejméně lidí za poslední dvě dekády (od roku 2002), necelých 20 tisíc.  Od roku 2019 nejrychleji rostl počet studentů přírodních věd, ICT, vzdělávání a zdravotnictví. V roce 2021 poprvé za 20 let technické obory zaznamenaly nižší počet studentů než obory „Zdravotní a sociální péče“. Ženy nejvíce převažují nad muži v oborech vzdělávání a zdravotnictví. Tvoří v nich tři čtvrtiny všech studentů. Ukazují to údaje ČSÚ.

Počet absolventů vysokých škol mezi lety 2012 až 2022 vlivem prudce klesající porodnosti v 90. letech klesal z 94,1 tisíce na 58,7 tisíce. V roce 2023 se opět zvýšil, a to na 63,2 tisíce absolventů. Přes polovinu absolventů představovali studenti, kteří dokončili bakalářské programy.

Počet cizinců studujících v Česku roste nepřetržitě od roku 2001

Téměř pětinu studujících tvořili cizinci (56 tisíc, resp. 18 %). Mezi doktorandy tvořili cizinci více než čtvrtinu (28 %). Poprvé za 20 let více počet ukrajinských studentů převýšil počet těch ruských.

„Nejvíce zahraničních studentů pocházelo dlouhodobě ze Slovenska, s odstupem pak v roce 2023 následovali studenti z Ukrajiny, Ruské federace a Kazachstánu. Počet studentů z Ukrajiny se za poslední dva roky zvýšil o více než polovinu, naopak počet studentů z Ruské federace se snížil o téměř čtvrtinu,“ uvedla Vendula Kašparová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

V minulém roce tak bylo na vysokých školách v Česku poprvé za posledních 20 let více ukrajinských (6.780) než ruských (6.272) studentů.

V posledních letech rostl hlavně počet studentů bakalářských oborů

Mezi roky 2019 a 2023 se počet studentů na vysokých školách zvýšil o 20 tisíc, a to především díky rostoucímu počtu studentů bakalářských programů. Počet studentů magisterských programů zůstával v posledních čtyřech letech na 102 tisících ročně.

Muži častěji než ženy pokračovali ve studiu na doktorské úrovni (7,9 % oproti 5,2 %). Zároveň je více doktorandů mezi cizinci, kteří u nás studují (10,1 %) než mezi Čechy (5,6 %)

Roste zájem o studium přírodních věd, ICT, vzdělávání a zdravotnictví

Od roku 2019 rostl nejrychleji počet studentů přírodních věd, ICT, vzdělávání a zdravotnictví. Ve všech těchto oborech se jejich počet zvýšil o zhruba pětinu. Naopak klesá zájem o studium technických oborů, které v roce 2023 studovalo o 15 % (6.245) méně osob než v roce 2019.

Za posledních pět let (2018 – 2023) došlo pouze u dvou skupin oborů k úbytku počtu studentů. Byla jí „Technika, výroba a stavebnictví“ s úbytkem studentů o pětinu, a „Společenské vědy, žurnalistika a informační vědy“ s úbytkem o 4,9 %.

Naopak k nejvýraznějšímu nárůstu došlo v relativním vyjádření v oborech z oblasti „Přírodní vědy, matematika a statistika“ (o 28,2 %), „Vzdělávání“ (o 23,6 %), „Informační a komunikační technologie“ (o 22,3 %) a „Zdravotní a sociální péče, péče o příznivé životní podmínky“ (o 19,2 %).

V roce 2021 tak poprvé za 20 let zaznamenaly technické obory o něco nižší počet studentů (38.542) než obory ze skupiny Zdravotní a sociální péče (39.365).

V roce 2023 již studovalo zdravotnické obory o 13,1 % studentů více než obory s oblasti techniky, výroby a stavebnictví, vzdělávací obory pak studovalo cca o 3,7 % studentů více než obory technické.

Ženy nejvíce převládají v oborech vzdělávání a zdravotnictví, tvoří v nich tři čtvrtiny

Nejvyšší zastoupení žen v roce 2023 bylo ve skupině oborů „Vzdělávání a výchova“ (76,4 %), o které zároveň projevovalo zájem nejméně cizinců. Druhou skupinou oborů s nejvyšším podílem žen byla skupina zdravotnických oborů (73,5 %), kde byl zároveň třetí nejvyšší podíl cizinců (22,3 %). Podobného podílu cizinců dosáhla také skupina oborů přírodních věd, matematiky a statistiky (22,7 %), která obsadila druhé místo. Nejvyšší podíl cizinců (téměř třetina) byl ve skupině oborů informačních a komunikačních technologií, která zároveň zaznamenala nejvyšší podíl mužů (82,1 %).

Tři pětiny všech vysokoškoláků studují v Praze a Brně

Dva z pěti studentů (40 %) studovali v Praze, jeden z pětin (20 %) pak v Brně. V Ostravě a Olomouci to byla méně než desetina studentů (8 % a 7 %). Největšími vysokými školami byly Univerzita Karlova v Praze (51,6 tis.), Masarykova univerzita v Brně (32,8 tis.) a Univerzita Palackého v Olomouci (22,9 tis. studentů).

Studenti veřejných a soukromých vysokých škol v Česku celkem

2003 2023 Rozdíl Rozdíl (%)
Celkem 243 717 308 640 64 923 27
muži 123 010 137 702 14 692 12
ženy 120 707 170 938 50 231 42
občané ČR 230 673 253 167 22 494 10
cizinci 13 060 55 493 42 433 325
méně než 20 let 21 431 29 454 8 023 37
20-24 let 151 395 189 841 38 446 25
25-29 let 45 672 48 569 2 897 6
30 a více let 25 219 40 776 15 557 62
veřejný zřizovatel 230 980 280 175 49 195 21
soukromý zřizovatel 12 944 29 082 16 138 125
prezenční studium 195 591 252 047 56 456 29
distanční a kombinované 49 920 58 824 8 904 18
bakalářský 90 083 188 291 98 208 109
magisterský 137 726 102 734 -34 992 -25
doktorský 20 041 19 775 -266 -1
podle skupin oborů vzdělávání (třídy CZ-ISCED-F 2013)
Vzdělávání a výchova 34 443 38 024
Umění a humanitní vědy 21 915 30 042 8 127 37
Společenské vědy, žurnalistika a informační vědy 21 563 27 388 5 825 27
Obchod, administrativa a právo 47 912 62 146 14 234 30
Přírodní vědy, matematika a statistika 14 078 23 809 9 731 69
Informační a komunikační technologie 12 685 24 515 11 830 93
Technika, výroba a stavebnictví 56 382 36 669 -19 713 -35
Zemědělství, lesnictví, rybářství a veterinářství 9 322 11 438 2 116 23
Zdravotní a sociální péče, péče o příznivé životní podmínky 21 443 41 488 20 045 93
Služby 9 388 17 311 7 923 84
podle místa studia (TOP 11 měst podle roku 2023)
Praha 91 909 122 559 30 650 33
Brno 51 232 63 353 12 121 24
Olomouc 14 681 23 286 8 605 59
Ostrava 22 942 20 751 -2 191 -10
Plzeň 14 930 13 480 -1 450 -10
České Budějovice 7 203 11 817 4 614 64
Hradec Králové 8 174 9 702 1 528 19
Ústí nal Labem 6 327 8 339 2 012 32
Zlín 5 118 7 516 2 398 47
Pardubice 6 148 6 771 623 10
Liberec 6 619 6 279 -340 -5
podle kraje trvalého bydliště
Hl. m. Praha 37 066 36 745 -321 -1
Středočeský 18 082 34 215 16 133 89
Jihočeský 12 668 16 187 3 519 28
Plzeňský 10 824 12 189 1 365 13
Karlovarský 4 583 5 220 637 14
Ústecký 13 668 15 877 2 209 16
Liberecký 7 642 9 341 1 699 22
Královéhradecký 11 293 13 115 1 822 16
Pardubický 10 264 12 203 1 939 19
Vysočina 10 747 12 744 1 997 19
Jihomoravský 27 247 28 439 1 192 4
Olomoucký 14 133 15 897 1 764 12
Zlínský 14 056 15 063 1 007 7
Moravskoslezský 23 829 30 507 6 678 28
bydliště v zahraničí 17 470 50 898 33 428 191
nezjištěno 10 145

Absolventi veřejných a soukromých vysokých škol v Česku celkem

2003 2023 Rozdíl Rozdíl (%)
Celkem 32 969 63 224 30 255 92
muži 15 235 25 922 10 687 70
ženy 17 734 37 302 19 568 110
občané ČR 32 206 53 757 21 551 67
cizinci 763 9 467 8 704 1141
veřejná vysoká škola 32 222 56 809 24 587 76
soukromá vysoká škola 748 6 422 5 674 759
prezenční forma studia 27 141 50 290 23 149 85
distanční a kombinované studium 5 864 12 983 7 119 121
bakalářský program 8 567 33 752 25 185 294
magisterský program 22 909 27 235 4 326 19
doktorský program 1 527 2 273 746 49
podle skupin oborů vzdělávání (třídy CZ-ISCED-F 2013)
Vzdělávání a výchova 5 387 8 344 2 957 55
Umění a humanitní vědy 2 994 5 460 2 466 82
Společenské vědy, žurnalistika a informační vědy 2 794 6 603 3 809 136
Obchod, administrativa a právo 7 222 12 592 5 370 74
Přírodní vědy, matematika a statistika 1 724 5 015 3 291 191
Informační a komunikační technologie 1 107 3 947 2 840 257
Technika, výroba a stavebnictví 6 822 8 131 1 309 19
Zemědělství, lesnictví, rybářství a veterinářství 1 305 2 146 841 64
Zdravotní a sociální péče, péče o příznivé životní podmínky 2 923 7 283 4 360 149
Služby 842 3 789 2 947 350
podle místa studia (TOP 11 měst podle roku 2023)
Praha 10 880 24 356 13 476 124
Brno 7 494 14 119 6 625 88
Olomouc 2 116 4 601 2 485 117
Ostrava 3 170 4 298 1 128 36
Plzeň 1 998 2 484 486 24
České Budějovice 1 152 2 356 1 204 105
Hradec Králové 1 271 1 841 570 45
Zlín 737 1 657 920 125
Ústí nad Labem 910 1 411 501 55
Pardubice 825 1 350 525 64
Liberec 919 1 098 179 19
podle kraje trvalého bydliště
Hl. m. Praha 4 489 7 325 2 836 63
Středočeský 2 107 6 902 4 795 228
Jihočeský 1 715 3 453 1 738 101
Plzeňský 1 479 2 556 1 077 73
Karlovarský 595 1 040 445 75
Ústecký 1 738 3 101 1 363 78
Liberecký 1 072 1 866 794 74
Královéhradecký 1 623 2 811 1 188 73
Pardubický 1 534 2 693 1 159 76
Vysočina 1 596 2 917 1 321 83
Jihomoravský 4 337 6 241 1 904 44
Olomoucký 2 101 3 455 1 354 64
Zlínský 2 058 3 442 1 384 67
Moravskoslezský 3 514 6 557 3 043 87
bydliště v zahraničí 1 315 8 865 7 550 574
nezjištěno 1 696

Více informací: Studenti a absolventi vysokých škol v České republice 2001 – 2023.

Zdroj: ČSÚ

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka je chráněna pomocí reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.