ČSÚ: V oborech zdravotní a sociální péče studuje již více vysokoškoláků než v technických oborech
Na vysokých školách v Česku se loni (2023) vzdělávalo téměř 309 tisíc studentů. V doktorském programu studovalo nejméně lidí za poslední dvě dekády (od roku 2002), necelých 20 tisíc. Od roku 2019 nejrychleji rostl počet studentů přírodních věd, ICT, vzdělávání a zdravotnictví. V roce 2021 poprvé za 20 let technické obory zaznamenaly nižší počet studentů než obory „Zdravotní a sociální péče“. Ženy nejvíce převažují nad muži v oborech vzdělávání a zdravotnictví. Tvoří v nich tři čtvrtiny všech studentů. Ukazují to údaje ČSÚ.
Počet absolventů vysokých škol mezi lety 2012 až 2022 vlivem prudce klesající porodnosti v 90. letech klesal z 94,1 tisíce na 58,7 tisíce. V roce 2023 se opět zvýšil, a to na 63,2 tisíce absolventů. Přes polovinu absolventů představovali studenti, kteří dokončili bakalářské programy.
Počet cizinců studujících v Česku roste nepřetržitě od roku 2001
Téměř pětinu studujících tvořili cizinci (56 tisíc, resp. 18 %). Mezi doktorandy tvořili cizinci více než čtvrtinu (28 %). Poprvé za 20 let více počet ukrajinských studentů převýšil počet těch ruských.
„Nejvíce zahraničních studentů pocházelo dlouhodobě ze Slovenska, s odstupem pak v roce 2023 následovali studenti z Ukrajiny, Ruské federace a Kazachstánu. Počet studentů z Ukrajiny se za poslední dva roky zvýšil o více než polovinu, naopak počet studentů z Ruské federace se snížil o téměř čtvrtinu,“ uvedla Vendula Kašparová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
V minulém roce tak bylo na vysokých školách v Česku poprvé za posledních 20 let více ukrajinských (6.780) než ruských (6.272) studentů.
V posledních letech rostl hlavně počet studentů bakalářských oborů
Mezi roky 2019 a 2023 se počet studentů na vysokých školách zvýšil o 20 tisíc, a to především díky rostoucímu počtu studentů bakalářských programů. Počet studentů magisterských programů zůstával v posledních čtyřech letech na 102 tisících ročně.
Muži častěji než ženy pokračovali ve studiu na doktorské úrovni (7,9 % oproti 5,2 %). Zároveň je více doktorandů mezi cizinci, kteří u nás studují (10,1 %) než mezi Čechy (5,6 %)
Roste zájem o studium přírodních věd, ICT, vzdělávání a zdravotnictví
Od roku 2019 rostl nejrychleji počet studentů přírodních věd, ICT, vzdělávání a zdravotnictví. Ve všech těchto oborech se jejich počet zvýšil o zhruba pětinu. Naopak klesá zájem o studium technických oborů, které v roce 2023 studovalo o 15 % (6.245) méně osob než v roce 2019.
Za posledních pět let (2018 – 2023) došlo pouze u dvou skupin oborů k úbytku počtu studentů. Byla jí „Technika, výroba a stavebnictví“ s úbytkem studentů o pětinu, a „Společenské vědy, žurnalistika a informační vědy“ s úbytkem o 4,9 %.
Naopak k nejvýraznějšímu nárůstu došlo v relativním vyjádření v oborech z oblasti „Přírodní vědy, matematika a statistika“ (o 28,2 %), „Vzdělávání“ (o 23,6 %), „Informační a komunikační technologie“ (o 22,3 %) a „Zdravotní a sociální péče, péče o příznivé životní podmínky“ (o 19,2 %).
V roce 2021 tak poprvé za 20 let zaznamenaly technické obory o něco nižší počet studentů (38.542) než obory ze skupiny Zdravotní a sociální péče (39.365).
V roce 2023 již studovalo zdravotnické obory o 13,1 % studentů více než obory s oblasti techniky, výroby a stavebnictví, vzdělávací obory pak studovalo cca o 3,7 % studentů více než obory technické.
Ženy nejvíce převládají v oborech vzdělávání a zdravotnictví, tvoří v nich tři čtvrtiny
Nejvyšší zastoupení žen v roce 2023 bylo ve skupině oborů „Vzdělávání a výchova“ (76,4 %), o které zároveň projevovalo zájem nejméně cizinců. Druhou skupinou oborů s nejvyšším podílem žen byla skupina zdravotnických oborů (73,5 %), kde byl zároveň třetí nejvyšší podíl cizinců (22,3 %). Podobného podílu cizinců dosáhla také skupina oborů přírodních věd, matematiky a statistiky (22,7 %), která obsadila druhé místo. Nejvyšší podíl cizinců (téměř třetina) byl ve skupině oborů informačních a komunikačních technologií, která zároveň zaznamenala nejvyšší podíl mužů (82,1 %).
Tři pětiny všech vysokoškoláků studují v Praze a Brně
Dva z pěti studentů (40 %) studovali v Praze, jeden z pětin (20 %) pak v Brně. V Ostravě a Olomouci to byla méně než desetina studentů (8 % a 7 %). Největšími vysokými školami byly Univerzita Karlova v Praze (51,6 tis.), Masarykova univerzita v Brně (32,8 tis.) a Univerzita Palackého v Olomouci (22,9 tis. studentů).
Studenti veřejných a soukromých vysokých škol v Česku celkem
2003 | 2023 | Rozdíl | Rozdíl (%) | |
Celkem | 243 717 | 308 640 | 64 923 | 27 |
muži | 123 010 | 137 702 | 14 692 | 12 |
ženy | 120 707 | 170 938 | 50 231 | 42 |
občané ČR | 230 673 | 253 167 | 22 494 | 10 |
cizinci | 13 060 | 55 493 | 42 433 | 325 |
méně než 20 let | 21 431 | 29 454 | 8 023 | 37 |
20-24 let | 151 395 | 189 841 | 38 446 | 25 |
25-29 let | 45 672 | 48 569 | 2 897 | 6 |
30 a více let | 25 219 | 40 776 | 15 557 | 62 |
veřejný zřizovatel | 230 980 | 280 175 | 49 195 | 21 |
soukromý zřizovatel | 12 944 | 29 082 | 16 138 | 125 |
prezenční studium | 195 591 | 252 047 | 56 456 | 29 |
distanční a kombinované | 49 920 | 58 824 | 8 904 | 18 |
bakalářský | 90 083 | 188 291 | 98 208 | 109 |
magisterský | 137 726 | 102 734 | -34 992 | -25 |
doktorský | 20 041 | 19 775 | -266 | -1 |
podle skupin oborů vzdělávání (třídy CZ-ISCED-F 2013) | ||||
Vzdělávání a výchova | 34 443 | 38 024 | ||
Umění a humanitní vědy | 21 915 | 30 042 | 8 127 | 37 |
Společenské vědy, žurnalistika a informační vědy | 21 563 | 27 388 | 5 825 | 27 |
Obchod, administrativa a právo | 47 912 | 62 146 | 14 234 | 30 |
Přírodní vědy, matematika a statistika | 14 078 | 23 809 | 9 731 | 69 |
Informační a komunikační technologie | 12 685 | 24 515 | 11 830 | 93 |
Technika, výroba a stavebnictví | 56 382 | 36 669 | -19 713 | -35 |
Zemědělství, lesnictví, rybářství a veterinářství | 9 322 | 11 438 | 2 116 | 23 |
Zdravotní a sociální péče, péče o příznivé životní podmínky | 21 443 | 41 488 | 20 045 | 93 |
Služby | 9 388 | 17 311 | 7 923 | 84 |
podle místa studia (TOP 11 měst podle roku 2023) | ||||
Praha | 91 909 | 122 559 | 30 650 | 33 |
Brno | 51 232 | 63 353 | 12 121 | 24 |
Olomouc | 14 681 | 23 286 | 8 605 | 59 |
Ostrava | 22 942 | 20 751 | -2 191 | -10 |
Plzeň | 14 930 | 13 480 | -1 450 | -10 |
České Budějovice | 7 203 | 11 817 | 4 614 | 64 |
Hradec Králové | 8 174 | 9 702 | 1 528 | 19 |
Ústí nal Labem | 6 327 | 8 339 | 2 012 | 32 |
Zlín | 5 118 | 7 516 | 2 398 | 47 |
Pardubice | 6 148 | 6 771 | 623 | 10 |
Liberec | 6 619 | 6 279 | -340 | -5 |
podle kraje trvalého bydliště | ||||
Hl. m. Praha | 37 066 | 36 745 | -321 | -1 |
Středočeský | 18 082 | 34 215 | 16 133 | 89 |
Jihočeský | 12 668 | 16 187 | 3 519 | 28 |
Plzeňský | 10 824 | 12 189 | 1 365 | 13 |
Karlovarský | 4 583 | 5 220 | 637 | 14 |
Ústecký | 13 668 | 15 877 | 2 209 | 16 |
Liberecký | 7 642 | 9 341 | 1 699 | 22 |
Královéhradecký | 11 293 | 13 115 | 1 822 | 16 |
Pardubický | 10 264 | 12 203 | 1 939 | 19 |
Vysočina | 10 747 | 12 744 | 1 997 | 19 |
Jihomoravský | 27 247 | 28 439 | 1 192 | 4 |
Olomoucký | 14 133 | 15 897 | 1 764 | 12 |
Zlínský | 14 056 | 15 063 | 1 007 | 7 |
Moravskoslezský | 23 829 | 30 507 | 6 678 | 28 |
bydliště v zahraničí | 17 470 | 50 898 | 33 428 | 191 |
nezjištěno | 10 145 | – | – | – |
Absolventi veřejných a soukromých vysokých škol v Česku celkem
2003 | 2023 | Rozdíl | Rozdíl (%) | |
Celkem | 32 969 | 63 224 | 30 255 | 92 |
muži | 15 235 | 25 922 | 10 687 | 70 |
ženy | 17 734 | 37 302 | 19 568 | 110 |
občané ČR | 32 206 | 53 757 | 21 551 | 67 |
cizinci | 763 | 9 467 | 8 704 | 1141 |
veřejná vysoká škola | 32 222 | 56 809 | 24 587 | 76 |
soukromá vysoká škola | 748 | 6 422 | 5 674 | 759 |
prezenční forma studia | 27 141 | 50 290 | 23 149 | 85 |
distanční a kombinované studium | 5 864 | 12 983 | 7 119 | 121 |
bakalářský program | 8 567 | 33 752 | 25 185 | 294 |
magisterský program | 22 909 | 27 235 | 4 326 | 19 |
doktorský program | 1 527 | 2 273 | 746 | 49 |
podle skupin oborů vzdělávání (třídy CZ-ISCED-F 2013) | ||||
Vzdělávání a výchova | 5 387 | 8 344 | 2 957 | 55 |
Umění a humanitní vědy | 2 994 | 5 460 | 2 466 | 82 |
Společenské vědy, žurnalistika a informační vědy | 2 794 | 6 603 | 3 809 | 136 |
Obchod, administrativa a právo | 7 222 | 12 592 | 5 370 | 74 |
Přírodní vědy, matematika a statistika | 1 724 | 5 015 | 3 291 | 191 |
Informační a komunikační technologie | 1 107 | 3 947 | 2 840 | 257 |
Technika, výroba a stavebnictví | 6 822 | 8 131 | 1 309 | 19 |
Zemědělství, lesnictví, rybářství a veterinářství | 1 305 | 2 146 | 841 | 64 |
Zdravotní a sociální péče, péče o příznivé životní podmínky | 2 923 | 7 283 | 4 360 | 149 |
Služby | 842 | 3 789 | 2 947 | 350 |
podle místa studia (TOP 11 měst podle roku 2023) | ||||
Praha | 10 880 | 24 356 | 13 476 | 124 |
Brno | 7 494 | 14 119 | 6 625 | 88 |
Olomouc | 2 116 | 4 601 | 2 485 | 117 |
Ostrava | 3 170 | 4 298 | 1 128 | 36 |
Plzeň | 1 998 | 2 484 | 486 | 24 |
České Budějovice | 1 152 | 2 356 | 1 204 | 105 |
Hradec Králové | 1 271 | 1 841 | 570 | 45 |
Zlín | 737 | 1 657 | 920 | 125 |
Ústí nad Labem | 910 | 1 411 | 501 | 55 |
Pardubice | 825 | 1 350 | 525 | 64 |
Liberec | 919 | 1 098 | 179 | 19 |
podle kraje trvalého bydliště | ||||
Hl. m. Praha | 4 489 | 7 325 | 2 836 | 63 |
Středočeský | 2 107 | 6 902 | 4 795 | 228 |
Jihočeský | 1 715 | 3 453 | 1 738 | 101 |
Plzeňský | 1 479 | 2 556 | 1 077 | 73 |
Karlovarský | 595 | 1 040 | 445 | 75 |
Ústecký | 1 738 | 3 101 | 1 363 | 78 |
Liberecký | 1 072 | 1 866 | 794 | 74 |
Královéhradecký | 1 623 | 2 811 | 1 188 | 73 |
Pardubický | 1 534 | 2 693 | 1 159 | 76 |
Vysočina | 1 596 | 2 917 | 1 321 | 83 |
Jihomoravský | 4 337 | 6 241 | 1 904 | 44 |
Olomoucký | 2 101 | 3 455 | 1 354 | 64 |
Zlínský | 2 058 | 3 442 | 1 384 | 67 |
Moravskoslezský | 3 514 | 6 557 | 3 043 | 87 |
bydliště v zahraničí | 1 315 | 8 865 | 7 550 | 574 |
nezjištěno | 1 696 | – | – | – |
Více informací: Studenti a absolventi vysokých škol v České republice 2001 – 2023.
Zdroj: ČSÚ