Mezi dávkami a prací, která není?
„Kdo bere dávky, nechce pracovat,“ zní mnohokrát opakovaný předsudek. Aktuální výzkum ale tuto tezi vyvrací – řada z těchto lidí pracuje v různých dočasných zaměstnáních či bez pracovních smluv, skládá příjmy z více nejistých zdrojů. Stálá práce totiž buď není, nebo se jim kvůli nízké mzdě a vedlejším nákladům nevyplatí. To jsou nejzajímavější výstupy z výzkumu „Mezi dávkami a prací, která není?“, který pro vládní Agenturu pro sociální začleňování vypracovaly organizace SPOT – Centrum pro společenské otázky a Multikulturní centrum Praha.
„Rozhovory, které jsme vedly, jasně ukázaly, že řada domácností dnes nestojí mezi otázkou „dávky versus práce“. Zásadní pro ně je, jak pokrýt své základní náklady a potřeby prostřednictvím nejvhodnější kombinace dostupných zdrojů,“ popisuje jeden z klíčových výstupů výzkumu jeho hlavní autorka Lucie Trlifajová.
Autoři dále uvádějí, že pokud se chceme zabývat otázkou motivace k zaměstnání, je třeba se nejprve zaměřit na to, zda a v jaké formě je práce v daném místě dostupná. „Je také třeba rozlišovat mezi tím, kdy je práce nedostupná a kdy lidé nejsou ochotni některé práce přijmout. V regionech, kde výzkum probíhal, byly možnosti zaměstnání často velmi omezené, dostupné práce byly často dočasné a nízko-hodnocené,“ dodává Lucie Trlifajová.
V regionech, kde byl výzkum realizován, došlo v posledních letech k výraznému úbytku pracovních míst pro lidi s nízkou kvalifikací a byl zde patrný i nárůst krátkodobých zaměstnání. Zaměstnání na hlavní pracovní poměr bylo často dostupné jen na dotovaných dočasných pozicích (nejčastěji ve formě veřejně prospěšných prací).
Potvrzuje se také, že na ochotu přijmout zaměstnání má výrazný vliv také zadlužení. To působí jako silně demotivující faktor pro zaměstnání především v momentě, kdy je ze mzdy prováděna exekuční srážka a zároveň domácnost nemá vidinu, že dluh splatí. Domácnost podléhající exekuci může mít s nízkým příjmem za zaměstnání nižší příjem než bez tohoto příjmu (exekuční srážka vede k tomu, že ze mzdy zůstane jen částka blízká minimální mzdě. Sociální podpora je nicméně vypočítávána jakoby rodina měla příjem ze zaměstnání v plné výši).
Výzkum dává v závěru i několik doporučení. Je mezi nimi například návrh na zlepšení informování na pobočkách Úřadu práce (např. zavedení cílených letáků popisujících konkrétní životní situace), zvýšení minimální mzdy, podporu nástrojů, které sníží náklady spojené se zaměstnáním – např. finanční podpora dojíždění a potřebnost komplexního hodnocení situace jedinců při pracovním poradenství.
Zdroj: Agentura pro sociální začleňování
