Před 105 lety zemřela Florence Nightingalová, průkopnice moderního ošetřovatelství

Florence Nightingalová se narodila 12. května 1820 ve Florencii v Itálii. Již od mala měla v sobě hodně sociálního cítění, kterému ji naučil William Smith, dědeček z matčiny strany. Ten byl členem hnutí abolicionistů, tj. hnutí za osvobození otroků v Evropě a Americe. „Bůh promluvil ke mně a vyzval mne do svých služeb.“ Byla zastáncem zlepšování péče a podmínek ve vojenských a civilních nemocnicích v Británii. Vynikala v matematice a stala se průkopnicí použití statistických údajů v oblasti epidemiologie a analýzy veřejného zdraví. Doma se nesetkala s velkým pochopením ani oporou, jelikož v té době mělo postavení zdravotní sestry velice špatnou pověst. Navíc v 19. století ženy z lepších domácností většinou nepracovaly. Trvalo přes 10 let než její rodiče souhlasili s tím, aby z ní byla zdravotní sestra. Zdravotní sestrou se rozhodla stát v roce 1845. Zemřela před 105 lety 13. srpna 1910 doma v Londýně. Na počest jejího narození se slaví 12. květen jako Mezinárodní den sester (ošetřovatelství).

Florence od mala vynikala v matematice a stala se tak průkopnicí v použití statistických údajů v oblasti epidemiologie a analýzy veřejného zdraví. Pod jejím vedením britská vláda zavedla systematické shromažďování statistických údajů o počtu obyvatel. Byla taky průkopnicí ve vizuální prezentaci informací a statistických grafů a to hlavně ve svých zprávách pro členy parlamentu a úředníky, kteří neradi četli klasické statistické zprávy. Mimo jiné hojně používala koláčový graf, který byl vyvinut roku 1801.

Florence se stala příkladem nejen pro Anglii, ale i pro celý svět. Jean Henri Dunant, zakladatel Červeného kříže roku 1864, potvrdil, že největším příkladem pro něj byla právě Florence.

Problémem doby nebylo jenom prostředí, ve kterém se nemocní nacházeli, ale také nedostatečná vzdělanost sester. V nemocnicích se nedodržovaly základy hygieny, chyběla organizace práce a lidský přístup k nemocnému. Proto se taky vydala spolu s rodinnými přáteli na cestu do Itálie, Řecka a Egypta a v roce 1850 do Německa. V Německu navštívili nemocnici faráře Theodora Fliednera a školu diakonie v Kaisewerthu nedaleko Düsseldorfu. Theodor Fliedner byl evangelický farář a tuto nemocnici a školu založil v říjnu 1836 s cílem poskytnout humanitární pomoc. V roce 1849 se Florence zúčastnila tříměsíčního kurzu v tamějších ústavech. Následně pracovala u Milosrdných sester v Paříži. V srpnu 1853 nastoupila na post superintendantky Institutu péče o nemocné dámy v Londýně, kde působila až do října 1854.

V září 1853 začala Krymská válka, která s sebou přinesla tisíce zraněných vojáků, na které nebyla zdravotnická zařízení v Turecku připravena. Když se o špatné situaci vojáků v lazaretech začalo psát v novinách pro britskou veřejnost, ministr války Sidney Herbert poprosil Florence, aby zorganizovala ošetřovatelskou péči pro vojáky. Florence dala dohromady 38 zdravotních sester, se kterými 21. října odjela do Turecka.

Válka přinesla kolem 4 000 mrtvých vojáků, ale mnohem více jich zemřelo vlivem špatné hygieny na choleru, tyfus a krvavé průjmy. Proti únavě, špatné výživě a životním podmínkám se Florence snažila bojovat hlavně s pomocí hygienických opatření jako jsou pravidelné měnění ložního prádla, adekvátní osvětlení, pravidelné větrání, zdravější strava a lepší jídelní vybavení pro úpravu stravy. Zároveň podporovala aktivitu nemocných a zlepšení dodávek léčiv. Všechna tato opatřením přinesla větší šance na uzdravení zraněných a nemocných vojáků. Rapidní pokles úmrtnosti potvrdil souvislosti mezi hygienou a zdravím. Získaná praxe byla později podkladem pro její práci pro Královskou komisí pro zdraví armády o vlivu životních podmínek na zdraví. Přezdívku „dáma s lampou“ získala od vojáků, kteří si ji tak pamatovali z jejích večerních obchůzek u pacientů a veřejně známou se stala díky otištění v anglických Timesech.

Práce Florence sloužila jako inspirace pro sestry i v Americké občanské válce a vláda Unie se na Florence obrátila s prosbou o pomoc při organizaci polních nemocnic. Poskytla také znalosti zakladatelce ošetřovatelství v Americe Lindě Richardové.

Jako uznání její práce obdržela od královny Viktorie Královský Červený kříž a jako první žena britský Řád za zásluhy pro britské impérium.

Zdroj: wikipedie.cz