Senát schválil zvýšení nemocenské u dlouhodobě nemocných. Bude stát 2,4 miliardy

Share

Senát schválil novelu zákona o pojistném na sociální zabezpečení, v rámci které došlo ke zvýšení nemocenské v případě dlouhodobé nemoci vyplácené podle zákona o nemocenském pojištění. V současnosti nemocní lidé pobírají 60 % denního vyměřovacího základu po celou dobu nemoci. Od 15. dne pracovní neschopnosti mají lidé dostávat – tak jako dosud – 60 % z takzvaného vyměřovacího základu (zjednodušeně řečeno z hrubé mzdy, která je u vyšších hodnot omezena redukcí a stropem). Od 31. dne pracovní neschopnosti, tj. od druhého měsíce (mezi 31. a 60. dnem) se dávky zvýší o 6 procent na 66 % a od 61. dne pracovní neschopnosti, tj. od třetího měsíce, o 12 procent na 72 % základu. V roce 2016 MPSV evidovalo zhruba 49 mil. případů pracovní neschopnosti v délce nad 31 dní (necelá třetina všech případů) a 28,1 mil. případů v délce nad 61 dnů (necelá pětina z celkového počtu 1,6 mil. případů pracovní neschopnosti). Do 30 dnů byly ukončeny více než dvě třetiny případů (69 %). Déle než tři měsíce (91 dnů) v roce 2016 trval zhruba 1 z 10 (12 %) případů pracovní neschopnosti (viz tabulka níže).

Maximální denní nemocenská letos dosahuje 933 korun denně. Člověk s průměrnou mzdou, tedy s výdělkem 27 000 korun, dostává 480 korun za den. Pokud by vládou navržené zvýšení platilo už letos, stoupla by denní dávka od druhého měsíce na maximálně 1026 korun, člověk s průměrnou mzdou by tak získal 528 korun. Od třetího měsíce by maximální dávka stoupla na 1119 korun, u průměrné mzdy by vycházela na 576 korun.

“Navrhované opatření může zlepšit sociální situaci velkého počtu českých domácností,” říká ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). V roce 2016 bylo ukončeno celkem 1,58 milionu případů dočasné pracovní neschopnosti. Z nich 30,8 procenta trvalo přes 31 dní. Přes dva měsíce stonalo 17,8 procenta pracovníků. Na 100 000 obyvatel v Česku připadalo 4626 lidí, kteří zůstali na nemocenské přes měsíc.

 

 

Lidé v dlouhodobé pracovní neschopnosti se musejí vypořádávat s řadou nepříznivých životních faktorů. Kromě zdravotních problémů, které jsou obvykle hlavní příčinou absence v zaměstnání, se často zhoršuje jejich psychický stav, a čím je nemocnost delší, tím se bohužel dramatizuje vinou rapidně snížených příjmů i jejich ekonomická situace. Tato nepříznivá situace se ještě zhoršila za působení předchozích pravicových vlád, které v rámci úsporných balíčků rozhodly snížit výši vyplácené nemocenské právě u osob dlouhodoběji nemocných. Jsem rád, že s naším názorem souhlasili i senátoři a věřím, že novelu podpoří i prezident Miloš Zeman, uvedl ke schválení Bohuslav Sobotka.

 

 

Procentní výše dávek se tak vrátí do stavu, jaký fungoval do konce roku 2009. Následné škrty přinesl “úsporný balíček” navržený po příchodu ekonomické krize Eduardem Janotou, tehdejším ministrem financí v úřednické vládě Jana Fischera. Snížení dávek dlouhodobého nemocenského (na 60 procent základu) mělo tehdy platit dočasně pouze pro rok 2010.

Nic se už do voleb nezmění na tom, že v prvních třech dnech pracovní neschopnosti nedostávají lidé nic. Proti zrušení takzvané karenční doby, které prosazovala ČSSD, jsou totiž zástupci zaměstnavatelů. A vládní koalice se zavázala, že se k proplácení prvních tří dnů nemoci nevrátí, pokud nedojde ke shodě. Zůstává také pravidlo, podle něhož čtvrtý až 14. den pracovní neschopnosti proplácí zaměstnavatel formou náhrady mzdy. Z nemocenského pojištění od státu dostávají lidé peníze až od 15. dne nemoci.

 

 

Vláda vybírala ze šesti variant zvýšení. Odboráři navrhovali vysoký růst – na 78 procent už od druhého měsíce neschopnosti, což by stát přišlo na 4,3 miliardy korun. Naopak ministerstvo financí chtělo lidem přidat až od čtvrtého, či dokonce od sedmého měsíce stonání, a to na 66 procent základu. Stát by to vyšlo na 700 nebo 300 milionů korun. Systém nemocenského pojištění je dlouhodobě v přebytku, který se ale v posledních letech snižuje. Zatímco v roce 2015 dosáhl přebytek 3,3 miliardy korun, loni už to bylo jen 2,2 miliardy. Za první polovinu letošního roku vybrala Česká správa sociálního zabezpečení na nemocenském pojištění 16 miliard korun, přičemž vyplatila dávky v objemu 15 miliard.

 

 

Výdaje státu kvůli tomu stoupnou v příštím roce o 2,4 miliardy korun, v dalších dvou letech o 2,5 a 2,7 miliardy, spočítalo ministerstvo financí. Růst mandatorních výdajů, které je stát ze zákona povinen zaplatit, vadí senátorce Daniele Filipiové (ODS). “Zajímá mě, co budou dělat budoucí vlády, které se nebudou moci spolehnout na tak dobrý ekonomický růst a zdroje na financování těchto výdajů mít nebudou,” řekla Filipiová.

 

 

Délka trvání dočasné pracovní neschopnosti v roce 2016 (ČSSZ)

Délka ČR celkem Podíl v %
     
1 – 30 dnů 1 097 424 69%
31 a více dnů 487 455 31%
61 a více dnů 280 821 18%
91 a více dnů 187 506 12%
181 a více dnů 79 803 5%

 

Délka ČR celkem Podíl v %
     
1 – 14 dnů 741 201 47%
15 – 21 dnů 211 038 13%
22 – 30 dnů 145 185 9%
31 – 60 dnů 206 634 13%
61 – 90 dnů 93 315 6%
91 – 180 dnů 107 703 7%
181 – 270 dnů 38 223 2%
271 – 365 dnů 20 643 1%
366 a více dnů 20 937 1%
Celkem DPN 1 584 879 100%

DPN = dočasná pracovní neschopnost

Zdroj: České správa sociálního zabezpečení (nemocenská statistika)

 

Počet kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti na 1 nově hlášený případ pro nemoc a úraz v ČR za rok 2016

  Celkem v tom Ženy celkem v tom
nemoc pracovní úraz ostatní úraz nemoc pracovní úraz ostatní úraz
Celkem 43,0 41,7 54,4 52,3 45,2 44,3 55,1 55,3
podle velikosti podniku                
OSVČ 103,9 106,4 97,3 92,5 99,6 100,6 98,9 90,7
1 – 49 zaměstnanců 47,9 46,6 56,8 56,9 48,3 47,4 57,3 58,9
50 – 99 zaměstnanců 40,9 39,6 51,7 49,9 41,5 40,5 53,7 53,1
100 – 249 zaměstnanců 41,4 40,1 51,6 50,1 44,4 43,5 54,6 54,7
250 – 499 zaměstnanců 40,3 39,0 53,7 49,0 43,6 42,6 53,7 55,2
500  a více zaměstnaců 40,4 39,2 54,7 49,1 44,2 43,4 54,9 52,7

 

Zdroj: Český statistický úřad

 

Zdroj: vlada.cz, mpsv.cz, aktualne.cz, czso.cz