Mýty o předškolní péči
Od jakého věku je pro děti vhodné, aby navštěvovaly kolektivní zařízení péče? Jaký to má na ně dopad? Jsou jesle pozůstatkem socialistické snahy ovládat společnost? Má matka právo navrátit se do práce, i když je dítěti méně než 3 roky? Tyto a mnoho dalších otázek diskutovali odborníci a odbornice v rámci konference Mýty o předškolní péči, kterou uspořádalo Ministerstvo práce a sociálních věcí u příležitosti Mezinárodního dne dětí. Konference reagovala na aktuální diskusi o vhodnosti formální péče pro děti mladší tří let vzhledem k nedávno přijaté novele školského zákona zavádějící garanci místa pro děti dvouleté v mateřských školách a rovněž na snahy Ministerstva práce a sociálních věcí o rozšíření alternativních forem péče jako jsou dětské skupiny nebo mikrojesle.
Ačkoliv v zahraničí je naprosto běžné, že se rodiče navrací do zaměstnání již v útlém věku dítěte, v České republice přetrvává mýtus o magické hranici tří let. Dle mnohých by do té doby měla matka zůstat s dítětem doma a pečovat o něj výhradně sama. Úderem třetích narozenin jako by došlo ke zlomu a dítě je najednou na kolektivní péči připravené. Takové škatulkování dětí je však v rozporu se zdravým rozumem. Každé dítě má jiné potřeby, kterým rozumí nejlépe právě rodiče a oni by měli mít právo rozhodnout o vhodné péči pro své dítě. Význam kolektivní péče stoupá i se změnou struktury rodin, kdy jsou v rodinách častěji pouze jedináčci, kteří nemají možnost hry se svými sourozenci. Předškolní péče napomáhá k lepší socializaci dítěte, zvýšení slovní zásoby a celkovému rozvoji řeči a kognitivních dovedností. Je nutné si uvědomit, že dítě se nejvíce rozvíjí v prvních letech života a ve čtyřech či pěti letech je již jedincem s určitými návyky, které se těžko mění.
Současné výzkumy veřejného mínění ukazují, že se preference týkající se umístění dítěte do formální péče posunují, což souvisí s celkovou proměnou vnímání péče o děti a dělbou péče mezi oběma partnery. Dle výzkumů agentury CVVM (2017) si velká většina respondentů rovněž přeje zvýšení počtu předškolních zařízení a školních družin, například pro zavedení garantovaného místa v mateřských školách pro děti od dvou let se pozitivně vyjádřilo 72 % respondentů (CVVM 2016). Společnost se dle všeho mění a lidé si uvědomují význam dostupných a kvalitních služeb předškolní péče. Ta přináší nejen ochranu rodiny před propadem do chudoby při výpadku jednoho z příjmů, ale i rozvoj a socializaci jejich dětí. Nově se ukazuje, že právě služby a podpora sladění práce a rodiny mají pozitivní dopady na porodnost a počet dětí v rodinách, jak ukázal například i Filip Pertold ve svém příspěvku na konferenci nebo jak můžeme již několik let sledovat na příkladu Francie. Ve Francii jsou zařízení péče o děti vnímané nejen jako místo péče o děti, ale i jako místo, kde se mohou rodiče naučit rozvíjet své rodičovské kompetence. V Německu zase existuje nárok na místo v předškolním zařízení pro děti již od jednoho roku a na rozdíl od nás je tento nárok možné splnit v různých typech zařízení, nejenom v mateřských školách.
V České republice však stále nejsme schopni zajistit dostatečnou infrastrukturu a reagovat tak na poptávku ze strany rodičů. Dle aktuálních čísel se každoročně do mateřských škol nedostanou tisíce dětí, například v tomto školním roce bylo odmítnuto 32 tisíc žádostí. Vysvětlením může být, že investice do služeb péče a vzdělávání se pohybují v horizontu přibližně deseti let. Což úzce souvisí s mýtem o tom, že si Česká republika nemůže předškolní zařízení dovolit. „Investice do předškolních zařízení se vyplatí. Naopak nedostupnost služeb vyváří negativní dopad na zaměstnanost matek. Nedostupnost tak vede ke vzniku platových rozdílů mezi ženami a muži, posiluje riziko chudoby rodin, zejména rodin samoživitelů.“ uvedla Hana Hašková, autorka knihy Péče o nejmenší: boření mýtů. Klára Kalíšková totéž dokládá studií, která odhadla, že náklady na jedno dítě v mateřské školce se sice pohybují ve výši 55 tisíc korun ročně, ale při zvýšení kapacit předškolní péče je čistý výnos pro veřejné rozpočty přibližně 15 tisíc korun ročně. Výnos je tvořen odvody z mezd rodičů a úsporami v dávkovém systému. Velmi dobře situaci shrnul zástupce Evropské komise „Žádná žena by neměla stát před volbou mezi péčí o děti nebo zaměstnáním.“ uvedl Julius op de Beke a dodal „Pokud je nedostatek míst v předškolních zařízeních, chybí skutečná možnost volby.“ Předškolní péče je nutnou součástí infrastruktury úspěšné společnosti.
V rámci konference byly promítnuty dva krátké filmy, které se zaměřily na mýty v oblasti dělby práce v rodině a péči o děti.
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
(foto: pixabay.com)
