Dlouhodobé ošetřovné má od července 2018 pomoci hlavně v krizových situacích

Share

Poslanci schválili dlouhodobé ošetřovné. Pomůže při péči o člena rodiny Poslanci schválili návrh Ministerstva práce a sociálních věcí na zavedení dlouhodobého ošetřovného. Nová dávka nemocenského pojištění pomůže od poloviny příštího roku rodinám ve výjimečných nebo krizových situacích s péčí o člena rodiny.

„Ošetřovatelské volno se týká lidí, kteří pracují a platí si nemocenské pojištění. Chceme, aby měli možnost postarat se například o dítě po vážném úraze, o nemocného seniora, kteří se tak budou moci léčit doma a nikoli ve zdravotnickém zařízení,“ řekla ministryně práce Michaela Marksová.

Dlouhodobé ošetřovné pomůže v době, bezprostředně po propuštění ošetřovaného z nemocnice, například po vážném úrazu nebo nemoci. V situaci, kdy je potřeba celodenně pečovat o jiného člena rodiny po dobu alespoň 30 dnů, bude možné požádat o dávku na dobu až 90 dnů ode dne propuštění z hospitalizace. Pečovat s nárokem na dávku bude možné o člena rodiny, u kterého došlo náhle k závažné zdravotní komplikaci, která si vyžádala hospitalizaci alespoň po dobu 7 kalendářních dnů a pokud zároveň nemocnice potvrdila, že jeho zdravotní stav po propuštění do domácího prostředí bude vyžadovat celodenní poskytování dlouhodobé péče alespoň po dobu dalších 30 kalendářních dnů. Potřebu péče v následujícím období potvrdí ošetřující lékař.

Rodiny získají čas bez obav uvážit, jak zajistit péči o svého příbuzného, pokud by měla být dlouhodobá (více než 3 měsíce). Novelou zákona se odstraňují hlavní překážky, které v současné době péči v rodině omezují nebo znemožňují. Jedná se zejména o obavu ze ztráty příjmu a obavu z výpovědi z práce při žádosti o neplacené volno. Pečujícímu, ať již zaměstnanci nebo OSVČ, bude po dobu poskytování dlouhodobé péče náležet z nemocenského pojištění náhrada ztráty příjmu z výdělečné činnosti, která musela být přerušena, a to ve stejné výši jako v případě krátkodobého ošetřovného, tj. 60 % denního vyměřovacího základu. V průběhu péče nemůže zaměstnanec dostat výpověď a po ukončení péče mu nová úprava v zákoníku práce dále garantuje původní práci i návrat na stejné pracovní místo.

 

Aby byly vyváženy i zájmy zaměstnavatele, nebude poskytnutí pracovního volna pečující osobě automatické. Pokud zaměstnanec záměr pečovat o svého rodinného příslušníka zaměstnavateli oznámí, může zaměstnavatel poskytnutí pracovního volna odmítnout, pokud má pro to vážné provozní důvody a písemně je zaměstnanci sdělí. V ostatních případech je povinen volno poskytnout.

O příbuzného po hospitalizaci bude moci pečovat široký okruh ošetřujících osob. Pokud splní ostatní podmínky nároku na tuto dávku, bude dlouhodobé ošetřovné náležet nejen nejbližším příbuzným ošetřované osoby (rodičům, prarodičům, dětem, sourozencům a jejich manželům nebo druhům), ale například i strýci nebo neteři ošetřované osoby, manželce nebo družce strýce nebo manželovi nebo druhovi neteře. Široký okruh osob dovolí rodinám svobodně se rozhodnout, kdo a jak bude dlouhodobou péči zajišťovat.

Ošetřující s nárokem na dlouhodobé ošetřovné se mohou v průběhu ošetřování střídat. Ošetřovaná osoba musí vždy dát souhlas k ošetřování konkrétní osobě a musí být nejen v době zahájení poskytování dlouhodobé péče, ale i před jejím započetím poskytování účastna nemocenského pojištění po stanovenou dobu.

„Toto opatření KDU-ČSL od počátku podporuje, protože považujeme za zásadní umožnit co nejširšímu okruhu příbuzných postarat se v domácím prostředí o svého blízkého v závažném zdravotním stavu. Podle našeho názoru to patří ke znakům vyspělé společnosti,“ řekl Vít Kaňkovský, místopředseda Výboru pro sociální politiku.

Vít Kaňkovský zároveň podal pozměňovací návrh, který by zkrátil lhůtu povinné hospitalizace na tři dny (místo dnů sedmi) předtím, než může být požádáno o přiznání dávky dlouhodobého ošetřovného. „Přijetí mého pozměňovacího návrhu by zamezilo současnému přetěžování nemocnic, zvláště interních a neurologických oddělení. Zbytečné prodlužování hospitalizace však ohrožuje i samotného pacienta. Přestože tento můj návrh nakonec přijat nebyl, KDU-ČSL zákon jako celek podpořila, protože jej považujeme pro naši společnost za velmi potřebný. V této souvislosti je velmi překvapivý postoj našeho koaličního partnera, hnutí ANO, které kromě tří poslanců zákon nepodpořilo. O snaze pomoci rodinám postarat se o své blízké to opravdu nesvědčí,“ dodal Vít Kaňkovský. 

 

Schválení dlouhodobého ošetřovného kritizuje Hospodářská komora

Podle ní zvýší zátěž zaměstnavatelů i daňové poplatníků. Obává se také zneužívání a “řetězení” pobírání nové dávky. „Je jasné, že je potřeba řešit tíživou situaci zaměstnanců, kteří mají nemocného rodinného příslušníka. Ale to by měla přinést reforma sociální politiky, nelze odpovědnost státu přenášet na zaměstnavatele. Jedná se o problematiku spadající do oblasti sociální politiky nikoli pracovněprávních předpisů, kdy terénní pečovatele mají nahradit zaměstnanci-rodinní příslušníci. Navíc si nemyslím, že péčí dokážou nahradit vyškolený jak zdravotnický, tak psychologický personál,“ uvádí prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Hospodářská komora ČR nesouhlasí se zaváděním nových sociálních dávek v dnes již tak nepřehledném a administrativně komplikovaném systému české státní sociální podpory, navíc v kontextu, kdy stát zavádí i další pro zaměstnavatele zatěžující změny nemocenského pojištění, např. otcovskou poporodní péči či zvýšení nemocenské při dlouhodobé pracovní neschopnosti. „V současné době, kdy zaměstnavatelé čelí každoročnímu razantnímu navyšování minimální mzdy, hrozbě zrušení tzv. karenční doby a zavedení povinných „sick days“ či probíhající novelizaci zákoníku práce, je toto opatření pro ně další novou zátěží v řadě,“ dodává Dlouhý. Nová dávka nejenže zvýší podnikatelům administrativní zátěž (formuláře, úprava účetních systému, výdaje na kontroly atd.), ale především může ochromit celý provoz. Hospodářská komora ČR má totiž obavy ze zneužívání dávky. V případě skutečně dlouhodobých zdravotně komplikovaných případů je podle Komory “pravděpodobné, že zaměstnanec bude dávku čerpat opakovaně, a to i v rámci jednoho roku, přičemž zaměstnanci mohou snadno hřešit na zvýšenou ochranu, kterou novinka nabízí.

Krom dávky dlouhodobého ošetřovného navíc zaměstnanci mohou pobírat od nemocných osob peníze v podobě příspěvků na péči, což by navíc v kombinaci s nárokem na ostatní dávky mohlo být pro pobíratele velmi výhodnou alternativou k práci.
 
Daňové poplatníky navíc nová sociální dávka má podle vyčíslení MPSV vyjít na více než 2 mld. Kč, zároveň ale připouští, že nedokáže dobře odhadnout počet lidí, kteří budou dávku čerpat. Opatření si také vyžádá 65 nových úřednických pozic.

 

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Hospodářská komora

(foto: Evert-Jan van Scherpenzeel, www.freeimages.com)