Důchodová komise: Politické turbulence jsou pro důchodovou reformu zničující

Odborná komise pro důchodovou reformu na svém sedmnáctém a posledním jednání 14. září 2017 rekapitulovala své působení. Za dobu svého působení od roku 2014 přijala celkem deset návrhů na změny v důchodovém systému, osm z nich se promítlo i do legislativy.

„Koncepční práce na důchodové reformě si i v budoucnu vyžádají podpůrný institucionální rámec, který usnadní výměnu názorů a bude směřovat ke stále širší celospolečenské shodě o tom, jakým směrem se v budoucnu ubírat“, uvedl Martin Potůček.

Práce na důchodové reformě a její institucionální zarámování by podle komise nemělo podléhat ad hoc rozhodnutím vlád a politickým turbulencím, které koncepční a konsensuální proces zásadně poškozují. Uvádí to závěrečná zpráva o činnosti, kterou předložil její předseda Martin Potůček.

Jednotlivým aspektům reformy se věnovaly tři pracovní týmy. Ty se zabývaly například rozvojem doplňkového penzijního spoření, dřívějším odchodem do důchodu zaměstnanců vykonávajících namáhavé a rizikové práce (zpráva prvního pracovního týmu), mechanismem zvyšování důchodového věku a valorizace důchodů (zpráva druhého pracovního týmu) nebo zásluhovostí a transfery mezi rodinami a státem (zpráva třetího pracovního týmu). 

 

Odborné analýzy nestačí. K naplnění návrhů chybí politická podpora

Podle zprávy chybí také odborné analýzy a podklady pro kompetentní rozhodování o důchodovém systému a jeho změnách. “Existuje propastný nepoměr mezi náklady na důchody v řádu stovek miliard korun ročně a financováním výzkumu, analýz a prognóz v řádu několika miliónů korun”, kritizuje zpráva nedostatek prostředků věnovaných na zkoumání důchodového systému.

Základní bariérou pro důsledné naplňování úkolů, které byly Odborné komisi uloženy programovým prohlášením vlády, však podle Komise byla nedostatečná politická shoda o povaze a podobě dalšího směřování důchodové reformy.

Existuje sice politická shoda, že důchodový systém potřebuje reformu, neexistuje nicméně shoda na tom, jakými reformami dosáhnout toho, aby důchodový systém odpovídal současným nárokům i nárokům předvídatelné budoucnosti, uvádí dokument.

K zásadnějším strukturálním reformám se podle komise hlásí strany z pravicového spektra, KDU-ČSL i hnutí ANO, ČSSD vidí tuto možnost ve vzdálenější budoucnosti, podle KSČM nejsou potřeba vůbec.

Za jeden z hlavních přínosů svého působení komise považuje nastartování veřejné diskuse o důchodovém systému a jeho reformách napříč odbornou, politickou, mediální i občanskou veřejností. Komise podle svých slov čerpala také z podnětů občanů.

Na posledním sedmnáctém setkání komise byl také “Tezaurus problémů a návrhů k pokračování důchodové reformy”, který budou mít členové a členky komise možnost připomínkovat do konce září. Poté bude zveřejněn na webu komise (www.duchodova-komise.cz)

 

Podle opoziční TOP-09 komise hlavně splnila politické zadání na zrušení druhého pilíře

Podle opoziční poslankyně Markéty Pekarové Adamové (TOP 09), místopředsedkyně strany a členky výboru pro sociální politiku důchodová komise, která pracovala jako jedna z nejdéle působících, mnoho řešení nepřinesla. Spíše to byly změny, které se týkaly dobrovolného připojištění, dobrovolného spoření. Pak to samozřejmě bylo splnění politického zadání, které bylo stěžejní, a to je zrušit druhý pilíř bez toho, aby se našlo řešení, které by bylo pro dlouhodobou udržitelnost toho systému potřeba. Takže reforma, která byla zrušena, nebyla ničím nahrazena. Pokud nezreformujeme důchodový systém, tak to budou opravdu almužny. Potom budeme muset přistoupit k tomu, že to bude třeba nějaká rovná jednotná dávka, uvedla Pekarová Adamová.

 

Návrhy promítnuté do přijatých zákonů v rámci základního důchodového pojištění (prvního pilíře)

Návrh revizního systému nastavení hranice důchodového věku.

Stanovení minimální valorizace procentní výměry důchodů podle indexu spotřebitelských cen (životních nákladů) domácností. V případě, že by však tento index měl nižší hodnotu než index růstu spotřebitelských cen (životních nákladů) domácností důchodců, potom bude ke stanovení minimální valorizace procentní výměry důchodů použit index růstu spotřebitelských cen domácností důchodců.

Stanovení minimální valorizace průměrného starobního důchodu představující úhrn částky, o kterou se zvýší základní výměra důchodu, a částky, o kterou se zvýší procentní výměra důchodu, ve výši součtu stanoveného růstu spotřebitelských cen a jedné poloviny růstu reálné mzdy.

 

Návrhy promítnuté do přijatých zákonů v rámci doplňkového penzijního spoření (třetího pilíře)

Rozšíření osvobození od daně z příjmů i na výplaty penzí prováděné po dobu nejméně 10 let

Snížení minimálního věku pro účast z 18 na 0 let.

Zvýšení limitu pro kolektivní investování do standardních fondů z 35 na 40 % (nakonec zvýšeno na 60 %) a do speciálních fondů z 5 na 10 % (nakonec zvýšeno na 20 %) z hodnoty majetku v účastnickém fondu.

Povinnost bank držet peněžní prostředky vyplácené účastníkům odděleně od ostatních prostředků. Tyto prostředky nespadají do majetkové podstaty v případě úpadku penzijní společnosti.

 

 

Zdroj: Důchodová komise, TOP-09 /ČT24

 

(foto: pixabay.com)