Menší obce podporují veřejně prospěšné práce, žádají ale úpravy

Share

Koncept veřejně prospěšných prací (VPP) je podle obcí přínosný. Z průzkumu mezi starosty však vyplývá, že by veřejně prospěšné práce mohly fungovat lépe. Mezi nejzávažnější komplikace patří nedostatek adeptů na veřejně prospěšné práce a dále to, že lidi, kteří se osvědčili, nelze takto zaměstnat na déle než jeden rok a smlouvu s nimi nelze uzavřít opakovaně. I lidé ochotní pracovat tak zbytečně končí v evidenci úřadů práce.

Velkým problémem pro veřejně prospěšné práce se ukázaly být exekuce, především proto, že vysoké srážky jsou pro pracovníky na veřejně prospěšných pracích demotivující. Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR), které sdružuje více než 1400 obcí a měst, proto vyzývá k tomu, aby tento problém byl řešen v rámci diskusí k novele insolvenčního zákona.

Obce institut veřejně prospěšných prací podporují i přesto, že na něj doplácejí z vlastních zdrojů, když doplácejí měsíční odměnu pracovníků do úrovně minimální mzdy. Chápou totiž, že se jedná o způsob, jak u dlouhodobě nezaměstnaných a jinak znevýhodněných osob udržet pracovní návyky a usnadnit tak jejich opětovné zapojení do pracovního procesu. „Obce a města jsou nejčastějšími partnery úřadů práce při zaměstnávání lidí v rámci veřejně prospěšných prací a byly by proto rády, kdyby do konceptu veřejně prospěšné práce byly promítnuty některé jejich zkušenosti a veřejně prospěšné práce tak fungovaly efektivněji a flexibilněji,“ říká předseda SMS ČR, europoslanec Stanislav Polčák. SMS ČR proto udělalo mezi starosty vlastní průzkum zaměřený na problematiku veřejně prospěšné práce, jehož cílem bylo najít nejčastější problémy, na které v souvislosti s veřejně prospěšnou prací obce narážejí.

„Do průzkumu se zapojilo více než 400 respondentů ze všech krajů a z jeho výsledků vyplývá, že téměř devadesát procent starostů má zájem na pokračování veřejně prospěšných prací jako součásti aktivní politiky zaměstnanosti. Zároveň však poukazují na závažné problémy, které fungování veřejně prospěšné práce komplikují,“ říká poslankyně Věra Kovářová (STAN) „Je to především nedostatek vhodných uchazečů – a druhou stranou tohoto problému je nemožnost zaměstnat vhodného a osvědčeného pracovníka na déle než 12 měsíců nebo s ním smlouvu uzavřít opakovaně, bez povinné tříměsíční pauzy. Obcím zde tedy chybí větší flexibilita ze strany státu.“

Negativní dopady těchto komplikací přibližuje starosta obce Němčovice Karel Ferschmann: „Problém je to zejména u těch lidí, kteří se osvědčili jako předáci pracovních skupin a jejichž odchod má pak negativní vliv na fungování celého týmu. Při současném nedostatku vhodných uchazečů tak dochází k paradoxní situaci, kdy člověk, který by byl ochotný a schopný pracovat, je v evidenci úřadu práce, a my na jeho místo nemůžeme nikoho sehnat,“ říká Ferschmann.

Mezi další komplikace veřejně prospěšné práce, které starostové v průzkumu uvedli, patří časté změny pravidel, nemožnost získat jmenný seznam osob zařaditelných mezi uchazeče o veřejně prospěšné práci, fingování zdravotních problémů pracovníků na veřejně prospěšných pracích nebo to, že obec musí doplácet měsíční odměnu pracovníka do výše minimální mzdy.

 

Překážkou jsou exekuce

Poměrně negativně se starostové stavějí v rámci veřejně prospěšných prací k zaměstnávání osob, které čelí exekucím. „Téměř čtyřicet pět procent starostů uvádí, že exekuce je vážnou překážkou pro to, aby uchazeče o veřejně prospěšnou práci zaměstnali. Důvodem je jednak vyšší administrativní zátěž obcí při výplatě mzdy, ale také to, že částka nezabavitelného minima je v současnosti příliš nízká a působí tak demotivačně,“ říká S. Polčák. „Přitom právě u této skupiny lidí je mimořádně žádoucí, aby se znovu zapojili do pracovního procesu a dokázali se z dluhové pasti vymanit. Byli bychom rádi, kdyby se v souvislosti s novelizací insolvenčního zákona o tomto problému odpovědně diskutovalo, a umíme si představit i některá řešení, která by ho mohla zmírnit,“ dodává Polčák. Jako příklad uvádí navýšení nezabavitelného minima těm lidem s exekucí, kteří projdou kurzem finanční gramotnosti a mají tak větší předpoklady pro to, aby svou obtížnou situaci dokázali vyřešit.

 

Sdružení místních samospráv ČR je nevládní apolitická organizace s celostátní působností, která sdružuje a hájí zájmy obcí a měst v ČR. Ze širokého spektra aktivit ve prospěch samospráv lze zmínit především prosazování spravedlivého dělení daňových výnosů mezi obce a města v ČR (rozpočtové určení daní). Agenda SMS ČR dnes zahrnuje připomínkování nejrůznějších legislativních návrhů, prezentaci a prosazování potřeb menších obcí a měst, hájení zájmů venkova a jeho obyvatel a spolupráci v boji proti korupci ve veřejné správě. SMS ČR je silným partnerem vlády, parlamentu i krajů v ČR. Sdružuje více než 1400 obcí a měst v ČR.

 

Zdroj: Sdružení místních samospráv ČR  (SMS ČR)