Domácí péče stagnuje, výdaje rostou

Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR domácí zdravotní péči na konci roku 2016 využívalo 142 tisíc pacientů. Jejich počet se v posledních deseti letech zvýšil o necelých 7 tisíc. Počet lidí starších 65 let v tomto období vzrostl o více než 500 tisíc. Využívání této formy zdravotní péče tak v relativním vyjádření kleslo ve skupině osob nad 65 let z 69 na tisíc obyvatel v roce 2007 na 58 v roce 2016. Pečovatelskou službu ve stejném roce využívalo necelých 107 tisíc klientů, z toho 70 % tvořily ženy. Jejich počet v posledních deseti let osciluje kolem 110 tisíc, zatím nejvíce jich MPSV evidovalo v roce 2003 (116 tisíc). V roce 2016 MPSV evidovalo 1 654 neuspokojených žadatelů o tuto službu. Zatímco počet lidí využívajících pečovatelskou službu v posledních letech klesá nebo stagnuje, počet klientů osobní asistence mezi lety 2010 až 2016 vzrostl o 3 751. V domácí zdravotní péči přitom rostl jen počet mužů, zatímco počet žen se od roku 2007 prakticky nezměnil. V roce 2016 jich bylo více než 86 tisíc, počet mužů byl 55 tisíc. Čtyři z pěti (82 %) pacientů domácí zdravotní péče jsou ve věku 65 a více let, většinu z nich pak tvoří ženy (61 %). Ročně uskuteční pracovníci domácí zdravotní péče zhruba 6,9 miliónu návštěv klientů. V přepočtu na obyvatele je domácí zdravotní péče nejvíce využívaná v kraji Ústeckém a Pardubickém, naopak nejméně v Kraji Vysočina a Zlínském kraji. Ve využívání této péče existují mezi kraji výrazné rozdíly – viz tabulka níže.

Drtivá část veřejnosti i strategické dokumenty preferují péči, jak zdravotní, tak sociální, v domácím prostředí. Stagnaci zvyšování kapacit a využívání těchto služeb tak lze považovat za negativní. Využití domácí zdravotní péče a terénních služeb nezávisí jen na demografickém vývoji, ale také na potřebě péče a indikace této péče ze strany praktických a ošetřujících lékařů a její regulace ze strany zdravotních pojišťoven, v případě využití sociálních služeb a dávek pak na nastavení financování a regulaci ze strany státu a MPSV. V roce 2016 domácí zdravotní péči zajišťovalo celkem 558 poskytovatelů, nejvíce jich bylo registrováno v Praze a Středočeském kraji.

Výdaje na dlouhodobou péči výrazně rostou. Zahrnují jak výdaje pojišťoven, tak výdaje na sociální dávky a služby

Podle statistiky zdravotnických účtů, která je zpracovávána podle jednotné mezinárodní metodiky, výdaje na dlouhodobou péči zahrnují jak výdaje na zdravotní a sociální služby, tak na dávky pro osoby se zdravotním postižením, které jim dlouhodobou péči v rodině nebo prostřednictvím služeb mají zajistit. Sledovány jsou zvlášť výdaje na pobytové (ústavní) služby dlouhodobé péče, a zvlášť na ambulantní (denní) a domácí služby (viz definice a metodika).

V roce 2016 tvořily souhrnné výdaje na dlouhodobou péči 65,3 mld. Kč, z toho více než dvě třetiny (69 %, resp. 45,1 mld. Kč) připadalo na péči zdravotní a zbývajících 31 % (20,1 mld. Kč) na sociální služby (1,9 mld. Kč) a dávky (18,2 mld. Kč) – viz tabulka níže. Výdaje ne sociální dávky spojené s potřebou péče (příspěvky na péči, na mobilitu a kompenzační pomůcky) tak tvořily 90 % sociálních výdajů na dlouhodobou péči. Z celkových výdajů na dlouhodobou péči více než čtyři pětiny (82%, respektive 37,1 mld. Kč) směřovaly na péči lůžkovou, na péči poskytovanou doma 6,2 miliardy, tj. 14 % z celkových výdajů. Zbývající pouze 4 % se týkají “denní péče”,  která podle metodiky zdravotních účtů zahrnuje především odlehčovací služby, dále také denní stacionáře.

K finančně nejnáročnějším kategoriím péče v domácím prostředí patří výdaje na pečovatelskou službu. V roce 2016 na ni bylo ze státního rozpočtu vynaloženo 2,7 mld. Kč. To bylo o 17 % více než v roce 2010. Na domácí zdravotní péči, která je plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění, se v roce 2016 vydalo 1,8 miliardy korun.

Nejvíce finančních prostředků z kategorie dlouhodobé lůžkové péče bylo v letech 2010 až 2016 z veřejných rozpočtů vydáno na provoz domovů pro seniory (každoročně v průměru 10,6 mld. Kč). Na domovy se zvláštním režimem bylo podle údajů ČSÚ z veřejných rozpočtů vydáno 6,2 mld. Kč, což představuje 122% nárůst oproti roku 2010. Výdaje na zdravotní a sociální služby dlouhodobé péče dlouhodobě rostou. Podrobnější údaje naleznete v analýzy ČSÚ – viz Výdaje na dlouhodobou péči.

Zdravotnické účty v minulosti zahrnovaly pouze výdaje na dlouhodobou zdravotní péči, která byla financována z veřejných zdrojů a zdravotních pojišťoven. Po roce 2011 byla do tohoto systému zařazena také dlouhodobá sociální péče. V praxi není jednoduché oddělit zdravotní a sociální stránku dlouhodobé péče, neboť stav pacienta (klienta) vyžaduje oba typy péče. Dlouhodobá péče tak spojuje řadu zdravotních a sociálních služeb přizpůsobených potřebám osob, které jsou v základních činnostech každodenního života dlouhodobě závislé na pomoci jiných v důsledku chronického onemocnění či jiných příčin postižení.

Počet pacientů domácí péče v letech 2007 až 2016

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
 celkem 134 436 136 982 145 249 143 423 147 014 148 011 146 336 140 953 135 569 141 369
 0 – 19 let 512 930 772 656 332 393 506 546 585 621
 20 – 64 let 28 961 29 072 31 861 28 952 30 381 29 757 28 534 25 193 21 852 24 525
 65 a více 104 963 106 980 112 616 113 815 116 301 117 861 117 296 115 214 113 132 116 223
 65 a více (%) 78% 78% 78% 79% 79% 80% 80% 82% 83% 82%
 muži 47 939 48 067 51 691 51 154 52 438 52 913 53 761 51 353 48 945 54 832
 ženy 86 497 88 915 93 558 92 269 94 576 95 098 92 575 89 600 86 624 86 537
 ženy (%) 64% 65% 64% 64% 64% 64% 63% 64% 64% 61%

Zdroj: ÚZIS

Počty pacientů domácí zdravotní péče na 1000 obyvatel ČR v krajích v roce 2016

Počet pacientů DZP  celkem 0 – 19 let 20 – 64 let 65 + muži ženy
Ústecký kraj 24,66 0,11 6,42 18,13 11,84 12,83
Pardubický kraj 21,42 0,04 3,27 18,11 8,03 13,39
Královéhradecký kraj 19,96 0,15 3,78 16,03 7,36 12,60
Liberecký kraj 16,91 0,03 2,15 14,73 6,36 10,55
Moravskoslezský kraj 15,73 0,05 2,85 12,83 5,76 9,97
Karlovarský kraj 13,47 0,09 2,10 11,27 5,05 8,42
Jihočeský kraj 13,46 0,01 2,47 10,97 4,66 8,80
Plzeňský kraj 10,92 0,02 1,85 9,05 4,01 6,92
Středočeský kraj 10,79 0,05 1,93 8,81 4,35 6,44
Jihomoravský kraj 10,75 0,10 1,67 8,98 4,16 6,59
Olomoucký kraj 10,53 0,04 1,29 9,21 3,94 6,59
Hlavní město Praha 9,91 0,02 1,15 8,74 3,47 6,44
Zlínský kraj 7,76 0,11 1,13 6,51 2,94 4,82
Kraj Vysočina 5,43 0,02 0,62 4,79 1,96 3,47

Zdroj: ÚZIS

Počet uživatelů (klientů) vybraných terénních a ambulantních sociálních služeb (2010 – 2016)

Rok Pečovatelská služba Osobní asistence Tísňová péče Odlehčovací služby
2010 113 238 5 228 1 368 8 421
2011 113 607 5 677 2 595 10 576
2012 113 041 6 554 2 392 11 201
2013 111 048 7 314 1 845 10 779
2014 109 962 7 835 2 193 10 558
2015 111 375 8 501 2 185 11 768
2016 106 673 8 979 2 076 12 632

Zdroj: Ročenka MPSV

 

Počet klientů vybraných terénních sociálních služeb v krajích v roce 2016

Pečovatelská služba Osobní asistence Tísňová péče
Kraj celkem ženy % celkem ženy % celkem ženy %
Hlavní město Praha 12 659 72% 1 768 60% 966 87%
Středočeský kraj 13 468 69% 980 59% 160 77%
Jihočeský kraj 7 531 69% 498 37% 120 49%
Plzeňský kraj 7 491 69% 313 64% 115 83%
Karlovarský kraj 2 985 69% 173 59% 62 79%
Ústecký kraj 6 039 68% 597 65% 8 88%
Liberecký kraj 4 230 70% 520 63% 39 82%
Královéhradecký kraj 6 540 69% 707 30% 410 73%
Pardubický kraj 5 259 69% 547 36% 0 0%
Kraj Vysočina 5 266 68% 370 49% 106 82%
Jihomoravský kraj 12 770 71% 603 50% 4 75%
Olomoucký kraj 6 682 70% 414 57% 1 100%
Zlínský kraj 4 958 71% 447 55% 0 0%
Moravskoslezský kraj 10 795 69% 1 042 62% 85 82%
Celkem ČR 106 673 70% 8 979 54% 2 076 80%

Zdroj: MPSV

Výdaje na zdravotnictví z veřejných rozpočtů podle druhu zdravotní péče, 2010-2016 (mil. Kč)

Druh péče (ICHA-HC) 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
1 Léčebná péče 3 369 3 331 3 417 3 786 4 446 3 856 3 902
   1.1 Lůžková léčebná péče 2 788 2 754 2 858 3 234 3 879 3 179 3 220
   1.3 Ambulantní léčebná péče 581 577 559 552 567 676 682
3 Dlouhodobá zdravotní péče 22 643 23 785 23 780 25 110 26 459 28 290 29 931
   3.1 Lůžková dlouhodobá zdravotní péče 18 510 18 893 18 946 19 913 20 971 22 304 23 700
   3.2 Denní dlouhodobá zdravotní péče 1 480 1 486 1 444 1 496 1 640 1 680 1 737
   3.4 Domácí dlouhodobá zdravotní péče 2 653 3 406 3 390 3 702 3 848 4 306 4 494
4 Doprava pacientů 3 425 3 575 3 642 3 694 3 636 3 714 3 905
6 Preventivní péče 1 132 1 154 1 195 1 138 1 534 1 500 1 441
   6.2 Imunizační programy 908 931 963 908 1 300 1 240 1 145
   6.3 Programy pro včasné odhalení nemocí 224 223 232 230 234 260 296
7 Státní správa a samospráva a ZP 1 888 1 801 1 843 1 893 1 977 2 033 2 083
HCR.1 Dlouhodobá sociální péče 16 999 16 050 15 926 17 241 18 078 18 611 20 148
   HCR.1.1 Sociální služby 1 404 1 433 1 435 1 587 1 809 1 791 1 941
   HCR.1.2 Peněžité dávky 15 595 14 617 14 491 15 654 16 269 16 820 18 207
HCR.2 Podpora zdraví v širším pohledu 259 254 263 252 258 294 353
9 Ostatní zdravotní péče neuvedená jinde 563 559 570 585 584 601 747
Celkový součet 50 277 50 509 50 636 53 699 56 971 58 899 62 509

Zdroj:  Zdravotnické účty 2010-2016

Viz též článek V domácím prostředí se senioři zotavují rychleji (Statistika a my)

 

Zdroj: ČSÚ, ÚZIS, MPSV