Domácí péče stagnuje, výdaje rostou
Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR domácí zdravotní péči na konci roku 2016 využívalo 142 tisíc pacientů. Jejich počet se v posledních deseti letech zvýšil o necelých 7 tisíc. Počet lidí starších 65 let v tomto období vzrostl o více než 500 tisíc. Využívání této formy zdravotní péče tak v relativním vyjádření kleslo ve skupině osob nad 65 let z 69 na tisíc obyvatel v roce 2007 na 58 v roce 2016. Pečovatelskou službu ve stejném roce využívalo necelých 107 tisíc klientů, z toho 70 % tvořily ženy. Jejich počet v posledních deseti let osciluje kolem 110 tisíc, zatím nejvíce jich MPSV evidovalo v roce 2003 (116 tisíc). V roce 2016 MPSV evidovalo 1 654 neuspokojených žadatelů o tuto službu. Zatímco počet lidí využívajících pečovatelskou službu v posledních letech klesá nebo stagnuje, počet klientů osobní asistence mezi lety 2010 až 2016 vzrostl o 3 751. V domácí zdravotní péči přitom rostl jen počet mužů, zatímco počet žen se od roku 2007 prakticky nezměnil. V roce 2016 jich bylo více než 86 tisíc, počet mužů byl 55 tisíc. Čtyři z pěti (82 %) pacientů domácí zdravotní péče jsou ve věku 65 a více let, většinu z nich pak tvoří ženy (61 %). Ročně uskuteční pracovníci domácí zdravotní péče zhruba 6,9 miliónu návštěv klientů. V přepočtu na obyvatele je domácí zdravotní péče nejvíce využívaná v kraji Ústeckém a Pardubickém, naopak nejméně v Kraji Vysočina a Zlínském kraji. Ve využívání této péče existují mezi kraji výrazné rozdíly – viz tabulka níže.
Drtivá část veřejnosti i strategické dokumenty preferují péči, jak zdravotní, tak sociální, v domácím prostředí. Stagnaci zvyšování kapacit a využívání těchto služeb tak lze považovat za negativní. Využití domácí zdravotní péče a terénních služeb nezávisí jen na demografickém vývoji, ale také na potřebě péče a indikace této péče ze strany praktických a ošetřujících lékařů a její regulace ze strany zdravotních pojišťoven, v případě využití sociálních služeb a dávek pak na nastavení financování a regulaci ze strany státu a MPSV. V roce 2016 domácí zdravotní péči zajišťovalo celkem 558 poskytovatelů, nejvíce jich bylo registrováno v Praze a Středočeském kraji.
Výdaje na dlouhodobou péči výrazně rostou. Zahrnují jak výdaje pojišťoven, tak výdaje na sociální dávky a služby
Podle statistiky zdravotnických účtů, která je zpracovávána podle jednotné mezinárodní metodiky, výdaje na dlouhodobou péči zahrnují jak výdaje na zdravotní a sociální služby, tak na dávky pro osoby se zdravotním postižením, které jim dlouhodobou péči v rodině nebo prostřednictvím služeb mají zajistit. Sledovány jsou zvlášť výdaje na pobytové (ústavní) služby dlouhodobé péče, a zvlášť na ambulantní (denní) a domácí služby (viz definice a metodika).
V roce 2016 tvořily souhrnné výdaje na dlouhodobou péči 65,3 mld. Kč, z toho více než dvě třetiny (69 %, resp. 45,1 mld. Kč) připadalo na péči zdravotní a zbývajících 31 % (20,1 mld. Kč) na sociální služby (1,9 mld. Kč) a dávky (18,2 mld. Kč) – viz tabulka níže. Výdaje ne sociální dávky spojené s potřebou péče (příspěvky na péči, na mobilitu a kompenzační pomůcky) tak tvořily 90 % sociálních výdajů na dlouhodobou péči. Z celkových výdajů na dlouhodobou péči více než čtyři pětiny (82%, respektive 37,1 mld. Kč) směřovaly na péči lůžkovou, na péči poskytovanou doma 6,2 miliardy, tj. 14 % z celkových výdajů. Zbývající pouze 4 % se týkají “denní péče”, která podle metodiky zdravotních účtů zahrnuje především odlehčovací služby, dále také denní stacionáře.
K finančně nejnáročnějším kategoriím péče v domácím prostředí patří výdaje na pečovatelskou službu. V roce 2016 na ni bylo ze státního rozpočtu vynaloženo 2,7 mld. Kč. To bylo o 17 % více než v roce 2010. Na domácí zdravotní péči, která je plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění, se v roce 2016 vydalo 1,8 miliardy korun.
Nejvíce finančních prostředků z kategorie dlouhodobé lůžkové péče bylo v letech 2010 až 2016 z veřejných rozpočtů vydáno na provoz domovů pro seniory (každoročně v průměru 10,6 mld. Kč). Na domovy se zvláštním režimem bylo podle údajů ČSÚ z veřejných rozpočtů vydáno 6,2 mld. Kč, což představuje 122% nárůst oproti roku 2010. Výdaje na zdravotní a sociální služby dlouhodobé péče dlouhodobě rostou. Podrobnější údaje naleznete v analýzy ČSÚ – viz Výdaje na dlouhodobou péči.
Zdravotnické účty v minulosti zahrnovaly pouze výdaje na dlouhodobou zdravotní péči, která byla financována z veřejných zdrojů a zdravotních pojišťoven. Po roce 2011 byla do tohoto systému zařazena také dlouhodobá sociální péče. V praxi není jednoduché oddělit zdravotní a sociální stránku dlouhodobé péče, neboť stav pacienta (klienta) vyžaduje oba typy péče. Dlouhodobá péče tak spojuje řadu zdravotních a sociálních služeb přizpůsobených potřebám osob, které jsou v základních činnostech každodenního života dlouhodobě závislé na pomoci jiných v důsledku chronického onemocnění či jiných příčin postižení.
Počet pacientů domácí péče v letech 2007 až 2016
2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | |
celkem | 134 436 | 136 982 | 145 249 | 143 423 | 147 014 | 148 011 | 146 336 | 140 953 | 135 569 | 141 369 |
0 – 19 let | 512 | 930 | 772 | 656 | 332 | 393 | 506 | 546 | 585 | 621 |
20 – 64 let | 28 961 | 29 072 | 31 861 | 28 952 | 30 381 | 29 757 | 28 534 | 25 193 | 21 852 | 24 525 |
65 a více | 104 963 | 106 980 | 112 616 | 113 815 | 116 301 | 117 861 | 117 296 | 115 214 | 113 132 | 116 223 |
65 a více (%) | 78% | 78% | 78% | 79% | 79% | 80% | 80% | 82% | 83% | 82% |
muži | 47 939 | 48 067 | 51 691 | 51 154 | 52 438 | 52 913 | 53 761 | 51 353 | 48 945 | 54 832 |
ženy | 86 497 | 88 915 | 93 558 | 92 269 | 94 576 | 95 098 | 92 575 | 89 600 | 86 624 | 86 537 |
ženy (%) | 64% | 65% | 64% | 64% | 64% | 64% | 63% | 64% | 64% | 61% |
Zdroj: ÚZIS
Počty pacientů domácí zdravotní péče na 1000 obyvatel ČR v krajích v roce 2016
Počet pacientů DZP | celkem | 0 – 19 let | 20 – 64 let | 65 + | muži | ženy |
Ústecký kraj | 24,66 | 0,11 | 6,42 | 18,13 | 11,84 | 12,83 |
Pardubický kraj | 21,42 | 0,04 | 3,27 | 18,11 | 8,03 | 13,39 |
Královéhradecký kraj | 19,96 | 0,15 | 3,78 | 16,03 | 7,36 | 12,60 |
Liberecký kraj | 16,91 | 0,03 | 2,15 | 14,73 | 6,36 | 10,55 |
Moravskoslezský kraj | 15,73 | 0,05 | 2,85 | 12,83 | 5,76 | 9,97 |
Karlovarský kraj | 13,47 | 0,09 | 2,10 | 11,27 | 5,05 | 8,42 |
Jihočeský kraj | 13,46 | 0,01 | 2,47 | 10,97 | 4,66 | 8,80 |
Plzeňský kraj | 10,92 | 0,02 | 1,85 | 9,05 | 4,01 | 6,92 |
Středočeský kraj | 10,79 | 0,05 | 1,93 | 8,81 | 4,35 | 6,44 |
Jihomoravský kraj | 10,75 | 0,10 | 1,67 | 8,98 | 4,16 | 6,59 |
Olomoucký kraj | 10,53 | 0,04 | 1,29 | 9,21 | 3,94 | 6,59 |
Hlavní město Praha | 9,91 | 0,02 | 1,15 | 8,74 | 3,47 | 6,44 |
Zlínský kraj | 7,76 | 0,11 | 1,13 | 6,51 | 2,94 | 4,82 |
Kraj Vysočina | 5,43 | 0,02 | 0,62 | 4,79 | 1,96 | 3,47 |
Zdroj: ÚZIS
Počet uživatelů (klientů) vybraných terénních a ambulantních sociálních služeb (2010 – 2016)
Rok | Pečovatelská služba | Osobní asistence | Tísňová péče | Odlehčovací služby |
2010 | 113 238 | 5 228 | 1 368 | 8 421 |
2011 | 113 607 | 5 677 | 2 595 | 10 576 |
2012 | 113 041 | 6 554 | 2 392 | 11 201 |
2013 | 111 048 | 7 314 | 1 845 | 10 779 |
2014 | 109 962 | 7 835 | 2 193 | 10 558 |
2015 | 111 375 | 8 501 | 2 185 | 11 768 |
2016 | 106 673 | 8 979 | 2 076 | 12 632 |
Zdroj: Ročenka MPSV
Počet klientů vybraných terénních sociálních služeb v krajích v roce 2016
Pečovatelská služba | Osobní asistence | Tísňová péče | ||||
Kraj | celkem | ženy % | celkem | ženy % | celkem | ženy % |
Hlavní město Praha | 12 659 | 72% | 1 768 | 60% | 966 | 87% |
Středočeský kraj | 13 468 | 69% | 980 | 59% | 160 | 77% |
Jihočeský kraj | 7 531 | 69% | 498 | 37% | 120 | 49% |
Plzeňský kraj | 7 491 | 69% | 313 | 64% | 115 | 83% |
Karlovarský kraj | 2 985 | 69% | 173 | 59% | 62 | 79% |
Ústecký kraj | 6 039 | 68% | 597 | 65% | 8 | 88% |
Liberecký kraj | 4 230 | 70% | 520 | 63% | 39 | 82% |
Královéhradecký kraj | 6 540 | 69% | 707 | 30% | 410 | 73% |
Pardubický kraj | 5 259 | 69% | 547 | 36% | 0 | 0% |
Kraj Vysočina | 5 266 | 68% | 370 | 49% | 106 | 82% |
Jihomoravský kraj | 12 770 | 71% | 603 | 50% | 4 | 75% |
Olomoucký kraj | 6 682 | 70% | 414 | 57% | 1 | 100% |
Zlínský kraj | 4 958 | 71% | 447 | 55% | 0 | 0% |
Moravskoslezský kraj | 10 795 | 69% | 1 042 | 62% | 85 | 82% |
Celkem ČR | 106 673 | 70% | 8 979 | 54% | 2 076 | 80% |
Zdroj: MPSV
Výdaje na zdravotnictví z veřejných rozpočtů podle druhu zdravotní péče, 2010-2016 (mil. Kč)
Druh péče (ICHA-HC) | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 |
1 Léčebná péče | 3 369 | 3 331 | 3 417 | 3 786 | 4 446 | 3 856 | 3 902 |
1.1 Lůžková léčebná péče | 2 788 | 2 754 | 2 858 | 3 234 | 3 879 | 3 179 | 3 220 |
1.3 Ambulantní léčebná péče | 581 | 577 | 559 | 552 | 567 | 676 | 682 |
3 Dlouhodobá zdravotní péče | 22 643 | 23 785 | 23 780 | 25 110 | 26 459 | 28 290 | 29 931 |
3.1 Lůžková dlouhodobá zdravotní péče | 18 510 | 18 893 | 18 946 | 19 913 | 20 971 | 22 304 | 23 700 |
3.2 Denní dlouhodobá zdravotní péče | 1 480 | 1 486 | 1 444 | 1 496 | 1 640 | 1 680 | 1 737 |
3.4 Domácí dlouhodobá zdravotní péče | 2 653 | 3 406 | 3 390 | 3 702 | 3 848 | 4 306 | 4 494 |
4 Doprava pacientů | 3 425 | 3 575 | 3 642 | 3 694 | 3 636 | 3 714 | 3 905 |
6 Preventivní péče | 1 132 | 1 154 | 1 195 | 1 138 | 1 534 | 1 500 | 1 441 |
6.2 Imunizační programy | 908 | 931 | 963 | 908 | 1 300 | 1 240 | 1 145 |
6.3 Programy pro včasné odhalení nemocí | 224 | 223 | 232 | 230 | 234 | 260 | 296 |
7 Státní správa a samospráva a ZP | 1 888 | 1 801 | 1 843 | 1 893 | 1 977 | 2 033 | 2 083 |
HCR.1 Dlouhodobá sociální péče | 16 999 | 16 050 | 15 926 | 17 241 | 18 078 | 18 611 | 20 148 |
HCR.1.1 Sociální služby | 1 404 | 1 433 | 1 435 | 1 587 | 1 809 | 1 791 | 1 941 |
HCR.1.2 Peněžité dávky | 15 595 | 14 617 | 14 491 | 15 654 | 16 269 | 16 820 | 18 207 |
HCR.2 Podpora zdraví v širším pohledu | 259 | 254 | 263 | 252 | 258 | 294 | 353 |
9 Ostatní zdravotní péče neuvedená jinde | 563 | 559 | 570 | 585 | 584 | 601 | 747 |
Celkový součet | 50 277 | 50 509 | 50 636 | 53 699 | 56 971 | 58 899 | 62 509 |
Zdroj: Zdravotnické účty 2010-2016
Viz též článek V domácím prostředí se senioři zotavují rychleji (Statistika a my)
V roce 2020 by mělo žít v České republice 2,2 mil. osob starších 65 let. Stále rostoucí počet seniorů má dopad na veřejné finance. Již dnes stojí dlouhodobá péče ročně zhruba 1,4 % hrubého domácího produktu, a to bez zahrnutí péče poskytované v rodinách: https://t.co/a9JJTNi31W pic.twitter.com/Wd5IjkJ6zw
— ČSÚ (@statistickyurad) 4. srpna 2018
Zdroj: ČSÚ, ÚZIS, MPSV